Internát

15. část

Agness

Doběhly jsme k našemu pokoji. Zastavily jsme se přede dveřmi a rozhlédly se. ,,Co kdyby tu bylo nějaké skryté boční schodiště?" navrhla Eli a začala prohmatávat stěny. Poklepala na jedno místo, které vypadalo dutě, ale žádná ozvěna se neozvala.

Obě dvě jsme se ale tak lehce nevzdávaly. Obešly jsme celý horní prostor věže a u každého pokoje jsme se zastavily a proklepaly zem, stěny a dívaly se po páčkách či mechanizmech různého kalibru. Bohužel se ukázalo, že tu žádné tajné chodby nezačínají ani nekončí. To nás trochu zklamalo.

Ovšem úspěch je náročná věc z dlouhodobého hlediska a tak v nás ještě zbylo tolik naděje, že by to stačilo na vyplnění zbytku chodeb školy.

Dneska nás čekaly ještě další dvě hodiny a já na ně chtěla být připravená a tak jsem si šla pro tašku do pokoje a pak jsme se spolu s Eli vydaly po točitém schodišti dolů, abychom ty dvě hodiny nějak přetrpěly a pak měly volno.

Zbytek dne proběhl nezáživně. Na hodinách byla nuda a nikdo nedával pozor. Dokonce i učitelé se tvářili nějak divně.

Ale jakmile jsme vyšli z učebny, kde jsme měli geografii, tak jsme se s Eli oddělily od skupiny a zašly do výklenku pod schody.

,,Za pár hodin bude večeře," zamumlala Elisabeth a v očích jí zasvítila laškovná světélka. ,,Těšíš se?" ,,Jojo," řekla jsem důrazně a zamnula si ruce. ,,Konečně na to všechno doplatí." ,,Chudák ta učitelka, kterou vyprankoval dneska," postěžovala si má kamarádka. ,,Tak to teda," souhlasila se mnou má kamarádka. ,,Z dlouhodobého hlediska nám ale tahle malá pomsta nepomůže," namítla jsem a ona se nad tím zamyslela. ,,Nechám si to projít hlavou," oznámila mi.

Nechtěly jsme nic začínat, protože jsme byly příliš nervózní z nadcházejícího večera. Učebna češtiny byla zrovna volná a my se tam potajmu vplížily. Eli si sedla na katedru a já začala prohledávat šuplíky. Kromě pár zlámaných kříd, testů z minulého roku a gumičky do vlasů jsem tam nenašla nic zajímavého.

Pak mě ale napadlo podívat se zespoda. A tam, přilepený ke dnu šuplíku, byl nějaký lísteček. Odtrhla jsem ho a přešla k oknu, kde poslední paprsky dnešního dne poskytovaly dostatek světla na čtení. 

Stálo tam: Takže to je asi sbohem. Nechal jsem ti tu instrukce, kdybys někdy potřeboval mou pomoc. Ať tě tvá zvídavost nikdy neuvede do potíží. M

Pod tímto tajemným vzkazem bylo nakreslených pár podivných značek, které mi nedávaly žádný smysl. Ale má fotografická paměť si tyto údaje uložila, abych je mohla v budoucnu použít, či vypátrat jejich původ. 

Elizabeth neměla o mém objevu ani potuchy a já jí to z nějakého důvodu zatím nechtěla říkat. Na tohle jsem musela přijít sama. Ale to až později. 

Chvíli jsme ještě kreslily na tabuli karikatury učitelů, které pak Eli velice důsledně smazala a nervózně se při tom ohlížela přes rameno na dveře do učebny. Ty ovšem zůstaly naštěstí po celou dobu zavřené. 

A pak už byl čas vydat se na večeři. Eli mě donutila nehnat se po schodech a tak jsem možná jen díky ní dorazila do jídelny bez jakéhokoliv úrazu.

Jakmile jsme tam došly naši pozornost upoutaly tři pyramidy muffinů, tyčící se na konci řady lákavě vypadajícho jídla, připraveného k večeři místním personálem z kuchyně. Bála jsem se, že těch pět, co jsme upekly podle speciální receptury, se dostane do rukou někomu jinému. Rozhodly jsme se ovšem věřit té kuchařce ze včerejšího večera. Stejně nám nic jiného nezbývalo.

Procházely jsme kolem jídel a za pultem se objevila známá tvář naší spřízněné kuchařky. Mrkla na nás a nenápadně stočila pohled k nejmenší pyramidce růžových pochoutek. Pak nám podala muffiny z té nejblíže nám, které tak označila za vhodné ke konzumaci - jak jsme s Eli doufaly.

Vzala jsem si ještě chléb a máslo, k tomu trochu grilované zeleniny a pomerančový džus. Elizabeth si místo pomerančového dala jahodový a šla si sednout ke stolu, odkud bylo nejlépe vidět na muffinové pyramidy.

Zanedlouho se přišoural k výdeji jídel Alex. Kuchařka mu podala muffiny z nejmenší pyramidy a já zadržela dech.  Nevědom si nebezpečí, Alex si šel sednout ke stolu poblíž nás. Zamrkal na Elizabeth a začal jíst sendvič, který si vzal spolu s lákavě vypadajícími muffiny. Za chvíli si k němu přisedl Mattew a oba se pustili do jídla s vervou, jaká mi byla velice známá.

Snažily jsme se na ně nezírat, ale nešlo to. Naštěstí to vypadalo, že jsou tak zabraní do jídla, že si toho ani nevšimli.

Když už jsme myslely, že to déle nevydržíme, tak si Mattew vzal do ruky jeden z muffinů a čichl si k němu. Naštěstí se zdálo, že nic nepoznal. Lačně se na něj podíval a pak si ho celý naráz strčil do pusy.

S Eli jsme zadržely dech.

A pak nastala chvíle, na kterou jsme tak dlouho čekaly.

Mattew vyvalil oči a začal kašlat. Začaly jsme se smát a zbytek jídelny, i když zřejmě nevěděli, jaký k tomu máme důvod, se začal smát také. Učitelé se na nás jen pochmurně dívali.

Ovšem co mě překvapilo nejvíce bylo to, že se nedávil jen Mattew, ale taky Branson, který se to snažil zakrýt a Marco který byl teď v obličeji rudší než západ slunce. Alex, který se právě chystal zakousnout do svého muffinu, si to rozmyslel a pobaveně se na něj zadíval. Pak ho opatrně položil na svůj tác a šel ho odnést.

Zkoušely jsme zdusit smích, ale nešlo to. Elizabeth se kvapně zvedla a nenápadně se proplížila ke dveřím, kde zrychlila a už si to metelila pryč. Zrádkyně jedna!

Já jsem se jen hodnou chvíli snažila přemoct smích a i když to nebyl lehký úkol, nakonec se mi to povedlo. Dožvýkala jsem poslední sousto chleba a vytřela s chlebovou kůrkou omáčku z grilované zeleniny. Muffin jsem si vzala do ruky a šla jsem k Mattewovi.

Zastavila jsem se za ním a pořádně ho praštila do zad. On se otočil, stále pokašlávaje a vyvalil na mě oči. ,,Co děláš," osopil se na mě, když popadl dech.

,,Něco ti zaskočilo, ne?" optala jsem se nevinně a zacukaly mi koutky. On se na mě jen podezřívavě podíval. ,,Chutnal ti malinový muffin?" zeptala jsem se a dala jsem zvláštní důraz na slovo malinový. Zřejmě mu to došlo ve chvíli, kdy jsem se zeptala, protože se mu v očích zablýsklo ďábelské světlo.

,,Přijímám. Kdo z koho," řekl a pokřiveně se usmál. Pak vstal, naklonil se ke mně a zašeptal: ,,Příště."

LillyandElle