BELOVED //Vminkook

Eighth Love

  Jungkook nadzvedl obočí. V životě by nečekal, že si Tae jen tak přivede někoho cizího do jejich soukromého salonku.

Když si Tae uvědomil, jak jeho přítel jen zabedněně zírá do prostoru, vzal Jimina za ruku a společně s ním se zvednul z pohovky na nohy. Jimin si nebyl jistý co má dělat, jesli se má představit, nebo jen stát vedle Taeho a zatím nic nedělat... jenže jak se zvednul a podíval se na muže, který akorát přišel, jeho oči se snad stokrát zvětšily a jeho tváře polil pot.

Kousek od něj stál jeho Princ - Korejský Princ. I když Jimin nebyl fanoušek televize a díval se na ni skoro vzácně, někoho tak důležitého v jeho zemi moc dobře z znal. Rychle se proto vytrhnul z Taehyungova sevření rukou a uklonil se. Nevěděl co říct a doufal, že mu v tom muž vedle něj nějak pomůže.

Tae se musel tiše zasmát, protože snad nikdy nepotkal na téhle škole nikoho, kdo by se jemu nebo jeho přítelovi klaněl. Bylo to vůbec ještě moderní?

Jimin potom udělal několik nejistých kroků za Taeho, aby se za ním před princem schoval. Ten se znovu chtěl začít smát, proto si radši zakryl pusu rukou a odkašlal si. Výraz jeho přítele mu od smíchu vůbec nepomáhal.

,,Jungkook, seznam se s Jiminem," řekl Tae, rukou ukázal na prcka za ním a usmál se. Kook jen znovu nadzvedl obočí a založil si ruce na hrudi. ,,A?" Vypadlo z něj.

Tae se v duchu praštil přes čelo. ,,Jimin, tohle je Jungkook, asi ho... znáš?" Řekl... nebo se spíše zeptal a podíval se na něj. Jimin kývl hlavou a usmál se; ,,Těší mě," začal opatrně. ,,Já... jsem Park Jimin," řekl jednoduše. Jak se asi má tak před princem chovat? U Taeho to bylo jiné, to že je princ se dozvěděl později a tak nějak vše splynulo dohromady a teď se s ním cítil příjemně. Možná to bylo i tím, že snadno uvěří lidem-

,,Vím," odpověděl Jungkook jednoduše a prohlédl so Jimina snad od hlavy až k patě. Jeho postava byla o proti jeho a Taeho vážně malá, skoro měl pocit, jako kdyby se ho dotknul, podlomí se mu kolena a pokácí se na zem jako porcelánová socha. Vypadal slabě, až měl sám chvíli pochyby, jesli jsou ty řeči o Jiminovi opravdu pravda.

    Jungkook nakonec udělal několik kroků směrem k Jiminovi. Ten se stále malinko schovával za Taehyungem, ale když si všiml, že k němu jde princ blíž, pomalu si stoupl vedle něj.

    Když Jungkook došel k němu, vzal ho svou rukou za bradu a zblízka si prohlédl jeho obličej. Ani sám přesně nevěděl proč, ale Tae z toho měl radost. Nedal to najevo, ale prostě ji měl. Jeho přítel se o to kotě vedle něj zajímal. Jak ho znal, jen tak by si takhle nikoho neprohlížel. Popravdě, byl na sebe lehce hrdý, že dokázal najít někoho, kým svého přítele zaujal.

    Za to Jimin byl v rozpacích. Díval se do očí už druhému snad nejkrásnějšímu muži, kterého kdy poznal během jednoho... teda dvou dnů. Jeho tváře musely být jemně červené, protože na takové doteky od cizích nebyl zvyklí.

    Ani ta přítomnost dvou princů mu v sebevědomí vůbec nepřidávala. Připadal si šíleně malý a bál se cokoliv udělat. Bál se, že kdyby řekl nebo udělal cokoliv špatně, klidně by si mohl ze školy balit kufry a to je tu teprve dva dny. Hobi mu říkal, že neni dobré, aby se s Taem přítelil, ale co mohl dělat, když je na něj tak milý?

    Jungkook konečně Jimina pustil. Jimin zamrkal očima a zmateně se na něj podíval. ,,Nečeká na tebe ten tvůj... přítel?" Zeptal se ho Jungkook. Nezněl nepříjemně, jen se Jiminovi zdálo, že se do jeho úsměvu nutí.

    ,,Hobi!" Uvědomil si najednou Jimin. ,,Tae! Musím už opravdu jít!" Řekl Jimin. Tae z toho byl trochu mrzutý, prtože doufal, že by se mohlo stát něco zajímavého, ale toho se vyloženě ještě nějakou chvíli nedočká.

    ,,No, Jimin, rád jsem tě poznal," řekl Jungkook, což oba muže před ním malinko překvapilo. Tae se v duchu šibalsky usmál a poplácal Jimina po zádech. ,,Uvidíme se na dopolední hodině?" Usmál se, pohladil Jimina po vlasech a ten kývnul.

    ,,Uvidíme se!" Jimin se naposledy uklonil a potom bez dalších slov snad doslova utekl pryč. Jeho srdce bylo jako zplašené a nechtělo se uklidnit. Bože, Jimin! Zanadával si na sebe v duchu a utíkal dál chodbou tam, kde se měl s Hobim sejít. Pokud na něj teda narazí.

    Jak se dveře od speciální místnosti zavřeli, Taehyung se nalepil na Jungkooka a objal ho kolem krku. ,,Tak?" Zeptal se ho s úšklebkem. Jungkook protočil očima, ruce v bok a vůbec se neobtěžoval svého přítele obejmout na zpátek. ,,Park Jimin, že?" Zeptal se Kook a usmál se na svého přítele.

    ,,Tobě se líbí!" Odtáhl se Tae a vyvalil oči. ,,To jsem neřekl-" ,,Ale líbí se ti!"

    Jungkook si oddechnul. ,,Je klanění vůbec ještě moderní?"