Poslední paprsek

XXXIV. Oči Organizace

Vjedu si rukou do vlasů a opřu se o zeď. Snažím se trochu zklidnit svůj dech. Tyler má jasný výmluvný výraz.

„Co ti říkal tvůj otec?" Zeptám se znovu, když neodpovídá.

„Nic, co by bylo důležitý."

Nahmatám za sebou polštář a hodím ho po něm.

„Ty se s otcem zrovna dvakrát nebavíš, takže to muselo být něco důležitého." Zkusím to znovu, ale ani tentokrát se mi odpovědi nedostane.

Tyler se zvedne z postele a přejde ke dveřím. Rozhodí rukama, ale nic neřekne.

„Fajn." Řeknu nevěřícně. Tak si to nech.

„Stejně už musím jít." Řekne. Povytáhnu obočí.

Stojí u dveří stále bez trička a nejspíš čeká, že mu na to něco řeknu. Vezmu jeho tričko, které leží na posteli a hodím mu ho.

„Co ti brání?!" Pokrčím ramena.

Ještě chvilku se na mě dívá, a potom otevře dveře. Když vyjde na chodbu vyběhnu za ním, abych ho zastavila. Na chodbě však narazím na Scotta s Jackenem a Erika. Co tu chtějí?

Vymění si s Tylerem zvláštní pohled, když vidí, jak si přes sebe přetáhne tričko. Aniž by na to ale cokoliv řekli, pobídnou Tylera, aby šel s nimi a on je bez jediného zaváhání následuje. Nechápavě zírám na jejich záda mířící do nižšího patra.

Kam by teď šli?

Proč by teď někam ty tři chodili? Navíc s Jackenem, když má berle a docela dobrý důvod, proč teď nevylézat? Neříkal náhodou, že si ho teď Organizace nebude všímat, protože si myslí, že ho dali na chvilku mimo?

Přemýšlivě si vjedu rukou do vlasů. Něco mi tu nehraje.

Už zase.

Scott měl být s Ashley a přišlo mi, že ta by si ho chvilku u sebe rozhodně podržela. Ale proč by s nima byl i Erik?

Ne, něco bylo špatně.

Popadnu Tylerův svetr, neúmyslně, protože mi začne být zima a vyběhnu si to na patro, kde má pokoj Ashley. Během vteřiny mi blondýnka otevře. V prvním okamžiku překvapeně kouká, a potom mě přátelsky obejme. Aniž by vypadala, že b y se cokoliv dělo.

„Je všechno v pohodě?" Zeptám se.

„Nemělo by být?" Očima sjede na můj svetr.

Zarazím ji než stačí cokoliv říct. „Já jen, že jsem viděla kluky, jak někam spolu šli." Pokrčím rameny. Ashley se nepříjemně ošije.

„Jak šli?"

„No, Tyler, Scott, Jacken a Erik. Viděla jsem je, jak spolu někam odcházejí, ani si nic neřekli, jen na sebe kývli a šli."

Když o tom přemýšlím, možná je má reakce unáhlená. Ale upřímně? Radši budu mít momentálně detektivní sklony než přemýšlet nad tím, že jsem se právě líbala s Tylerem v posteli.

O můj bože.

„Když Scott odcházel, tak mi říkal, že si jde už lehnout." Zamračí se.

Chci něco říct, ale zarazím se, když na konci chodby zahlédnu pohyb. Ashley se okamžitě podívá stejným směrem. V tlumeném světle stojí drobná postava, sotva viditelná ve stínech. Začne se pomalu přibližovat, a jak je od nás jen pár kroků, zahlédnu její světlé oči, které na nás pronikavě hledí.

„Illie?" Řeknu tiše. Zamrazí mě. Necítím se vůbec bezpečně.

„Co se to zase děje?" Řekne trochu naštvaně Ashley vedle mě.