Bez minulosti není budoucnost /One Direction ff/ DOKONČENO ✔

[58]

Jak jsem slíbila včera... NOVÝ DÍL S (troufám si říct) NEČEKANÝM ZVRATEM! Doufám, že mě za něj nezabijete, ale příběh se přece okořenit musí, což? 
CHCI POPROSIT, ABYSTE VĚNOVALI POZORNOST SDĚLENÍ NA KONCI DÍLU, JE MOC DŮLEŽITÉ.
Děkuji za vaši podporu, moc si jí cením ♥

ENJOY THIS PART!

* * * * * * * * * * * * * * * * *

Nechtěla jsem to slyšet. Opravdu nechtěla. Bylo toho už dost. Bylo dost intrik, lží, přetvářky i krutých her. Dost bolesti, smutku a bodných ran mířených přímo do srdce. Ale z nějakého důvodu jsem jej nezastavila. Nechala jsem to být. Stejně jako mí společníci. Vnímala jsem z nich nejistotu. Přesně takovou, která zachvacovala mě. Dokonce ani Cindy se už netvářila tak sebevědomě. Což mě vyděsilo víc než cokoli z toho, co se událo předtím.

Když mě zachvátil třes, objala jsem se pažemi a sklopila obličej k podlaze. Asi... Asi jsem se pokoušela od dané situace distancovat. Ovšem bez úspěchu.

Mohlo uplynout zhruba dvacet vteřin, než se Zayn rozpovídal. A dle tónu jeho hlasu, jenž byl tichý, ostrý a prakticky bez intonace, mi došlo, že se za chvíli zřejmě převrátí vzhůru nohama vše, co se doposud přihodilo. „Nejdřív bys ale, Leo, měla vědět jedno."

Nemusela jsem být jasnovidka, aby mou mysl zaplavily všechny hrůzné a možné scénáře vlastní budoucnosti.

„Ať jsem ti doteď řekl cokoli – ať jsem udělal cokoli, nebylo to proto, že bych ti chtěl ublížit."

Horší začátek si připravit nemohl. Roztřásla jsem se ještě víc a v duchu se dokonce pomodlila.

„Naopak," pokračoval slabým, přesto silou rezonujícím hlasem. „Od základky jsem si nepřál nic jiného než se s tebou znovu setkat. Poprosit o odpuštění. Vynahradit všechno zlý, co jsem ti provedl. Ale jak roky plynuly, má naděje, že se to stane, mizela jako pára nad hrncem."

Cindy si znechuceně odfrkla, ale moudře se rozhodla držet jazyk za zuby.

Zayn tak mluvil dál. Jako by se obával, že ztratí odvahu. Oh, jak jsem mu rozuměla... „Pak jsem ale nastoupil do Queen's Theatre a... a tys tam pracovala. Moje sny se zhmotnily v realitu. Bylo to tak opojný a tak... nenadálý, až jsem k tobě úplně zapomněl bejt upřímnej. Pomotalas mi hlavu. Zjistil jsem, že city, který se ve mně probudily už na škole, přetrvávají, nanovo jsem se do tebe zamiloval. Přiznat celou pravdu se tak pro mě stalo nemožným. Nedělalas mi to právě snadným. Ano, vše jsem si zasloužil. Měl jsem strach, že si k tobě úplně zavřu cestu. Ale jelikož se zdá, že... že se právě to navzdory mé snaze děje, zasloužíš si vědět vše. To jediné ti ještě dlužím."

Nejradši bych se rozeřvala. Proč nemohl jít rovnou k věci?! Proč opakoval to, co mě mohlo znovu zranit? Proč vyzdvihoval zážitky tak krásné a zároveň tolik bolestivé?

„Zayne," stiskla jsem dvěma prsty kořen nosu a zhluboka se nadechla, „mohl bys už konečně přejít k tomu nejdůležitějšímu?! Nezlob se, ale mě tohle mlžení děsně štve!"

Ucítila jsem letmý dotek na pravé ruce. Shlédla jsem proto dolů a zjistila, že Louis se opatrně pokouší proplést své prsty s mými. Nenechala jsem ho trápit. Ani jeho, ani sebe. Sama jsem jej stiskla a věnovala mu vděčný postranní úsměv.

„Koukám," ozval se Zayn do hlubokého ticha, „že jsem tě už stejně ztratil."

Pohodila jsem hlavou a zahleděla se na něj.

„Dobrá, do toho," prohrábl si rozcuchané vlasy. „Leo, já jsem táta."

Trojí zalapání po vzduchu. A můj zastřený hlas. Který jsem vůbec nepoznávala. „Co... ehm. Co že jsi?"

„Jsem táta. A manžel."

Vzteky se mi naprosto zatmělo před očima, v uších mi hučela krev tak hlasitě, až všechny okolní zvuky zanikly. Tak syrový hněv jsem snad nikdy dřív nezažila. Ani na škole. Tam to celé bylo o bolesti, krutém utrpení. Zato tady...

„Máš ženu?!"

Trhla jsem sebou a s očima vytřeštěnýma pohlédla na Cindy. Měla rudou ve tváři, plála nenávistí a negativitou. A zatínala ruce v pěst. Jen jsem čekala, kdy k Zaynovi skočí a zaryje mu nehty do kůže.

Jako by si teprve tehdy uvědomil její přítomnost. Velmi pomalu k ní přesunul zrak a strojeně přikývl. „Jo. Bydlí se synem v Londýně."

Tak moment... V Londýně?!

* * * * * * * * * * * * * * *

→→→→DŮLEŽITÉ!!! POKUD PATŘÍTE MEZI ČTENÁŘE PŘÍBĚHU, NAPIŠTE MI, PROSÍÍÍÍM, DO KOMENTÁŘŮ, KTERÝ Z TĚCH DVOU (ZAYN x LOUIS) JE PRO LEU TÍM PRAVÝM A PROČ. A ZÁROVEŇ MŮŽETE PŘIDAT NÁZOR NA TO, O CO ZAYNOVI VLASTNĚ JDE, CO SE SKRÝVÁ ZA JEHO CHOVÁNÍM. Vaše komentáře si pročtu a dost možná se nakonec rozhodnu, jakým směrem děj hodím ;o) Uděláte mi obrovskou radost, když se zapojíte do diskuze. PROSÍM ♥

KOMENTÁŘ MOC POTĚŠÍ! • ZA PŘÍPADNÉ PŘEKLEPY, NESROVNALOSTI ČI CHYBKY SE OMLOUVÁM • PŘIPOJUJTE SE NA FACEBOOK, JE TAM VYTVOŘEN SPECIÁLNÍ PROFIL - ODKAZ NAJDETE NA ZDEJŠÍM WTP PROFILU • DĚKUJU ZA VŠE, MÁM VÁS RÁDA!