XVIII.

173 8 16
                                    

Tenhle úvod vlastně číst nemusíte, kromě jedné osůbky, _Annie777_, která bude mít narozeniny.

Tahle kapitola je pro tebe, babe 😉. Je to narozeninovej dárek, takže si ho užij, protože pak dostaneš nejspíš jen čokoládu a velký objetí❤🧡😁. A samosebou ti popřeju.

Teď si ale ty i všichni ostatní užijte kapitolku ❤🧡.

Ve finále tento týden vypadal velice nadějně.

Od Benova telefonátu v úterý večer se naše debatní hodinka opakovala ve středu i ve čtvrtek.

Další světlý bod vnímám v podobě přítomnosti mých rodičů v jejich domě. Tim má tak s další střeštěnou párty útrum na dobu neurčitou, což rozhodně je věc hodna oslav. Dále bych mohla oslavovat klidné období ve vztahu Manuela a mého bratra, kterej je díky němu vytlemenej jako sluníčko na hnoji každý den.

To jediné, co kazí mou dobrou náladu a co procvičuje moje nervy, je Victoria Ownellová, lépe známá jako Barbie Štětka. Rozhodla se totiž, že tu sázku sama se sebou vezme pořádně. A tím sakra myslím pořádně s velkým P, protože pokud Ben není na pódiu, záchodě nebo se mnou, May a Tylerem na obědě, je na něj nalepená jak moucha na vylitý limonádě. Už jednou jsem zmiňovala, že je jako otravnej hmyz.

Nebýt ní, měla jsem vyhlídky na klidný víkend.

To jsem si teda myslela do pátku, než jsem přišla na zkoušku za Benova a Mayina doprovodu.

"Než začneme, je tu jedna organizační věc." Upoutala naši pozornost Elen. 

"Jako každý rok je ten ples na radnici. Ten posezónní, však víte. Opět je potřeba, aby tam někdo za nás šel. Victoria, já a ředitelka tam sice budeme, ale ukažte se tam ještě někdo. Bude to v sobotu od osmi večer. A v souvislosti s tím nebude v neděli zkouška." Usmála se možná trochu omluvně a posunula si brýle na nose o něco výš.

Ani se nemusím dívat na May, abych věděla, že všechny myšlenky na pohodový víkend můžu poslat třeba rovnou na Měsíc. Má nejdražší přítelkyně totiž tyhle akce zbožňuje. Je ten nejšílenější extrovert, jaký kdy chodil po matičce Zemi.

"Kris?" To nadšení a očekávání musí slyšet i mé výhledy na víkend, které byli vyhoštěný na Měsíc.

"Mandy, pro Boha tě prosím." Zasténala jsem nešťastně a se sepnutýma rukama se k ní otáčím. Za tímhle uzlíčkem čisté radosti stojí zaraženě Ben, vyjímečně neokupovaný Victoriou, který evidentně absolutně nechápe, o co jde.

"Posledních pár let dělají vždycky na začátku července takový ples. Je to něco jako uzavření sezóny. No a protože nás sponzorují, musí tam někdo od nás být."

"A my tam jdeme." Zatrilkovala May, přičemž hopká jak veverka na kofeinu. 

Na mé tváři nadále zůstává výraz utrpení. Což zaregistruje Ben a za pomoci svého roztomilého, vědoucího úsměvu, mi opět dokonale vymyje mozek.

"Můžu tam jít s tebou. Dělat ti podporu, jakožto samotář stejné úrovně."

Pozvedla jsem obočí spolu s koutky úst a dala se do kroku směr čtvrtá řada.

"Chceš mi říct, že si tě Victoria ještě nezamluvila?" Ta jizlivost není mířena na Bena, nýbrž na tu umělou Barbínu, která momentálně velice živě mluví s Elen. 

Hra |Ben Hardy ff|Kde žijí příběhy. Začni objevovat