KYBORG [CZ]

26. října

Odepsal jsem jim. Prostě jsem neodolal nutkání. Vím, že tím riskuju hodně, třeba to, že mě vyhlásí obvodním bláznem, nebo tak, ale tak co. Já přeci vím svoje. Jenže každý ví svoje, napadne mě náhle, i blázen ví svoje. Realita není objektivní. Realita je jen iluze zprostředkována naším mozkem. Každý ji máme jinou a každý si jí vytváří podle svého.  

Třeba žijeme všichni jen ve velkém Matrixu. Když jsem byl mladší, tahle teorie se mi zdála více než pravděpodobná, ale za tento pocit pravděpodobně mohly jen mé občasné disociativní stavy. 

Lidé z klubu skeptiků odepsali někdy odpoledne, ale přišel jsem na to až večer, když jsem si kontroloval zprávy. 

Pozvali mě k sobě někam do jejich sídla na Žižkově, dali mi adresu a tak všechno, ať přijdu 30.10. a že se domluvíme. Zatlačil jsem poslední pochybnosti do kouta své duše a odepsal jsem, že tedy platí. Zaklapl jsem noťas a Arisu mi řekla, že jsem pako.