Spirit of Freedom

16. Fake vztah...pro srandu...✔️

Adrien je zrovna u okna a kouká ven. Oni zaklepou. ,,Dále" řekne a kouká dál ven. Oni vejdou. ,,Ahoj Adriene" řekne Emilie. ,,Čau" řekne chladně a dál kouká do okna. Emilie se nadechne. ,,Adriene..." koukne na Mari a ta kývne a jde ven z pokoje. ,,Adriene promiň.." ,,Hmm..." ,,Zlato museli sme.." ,,Měl jsem ho od mala...myslel jsem že aspoň ty mě budeš věřit ale nikdo mi nevěříte..." ,,Víš dobře, že proti tvému tátovi se nedá jít, ani kdybych chtěla." ,,Už je mi to jedno." ,,Adriene..." ,,Co je ?!" ,,Mrzí mě to, ale jinak to nešlo." ,,Říkám že je mi to jedno." ,,A co chceš teď ? Být pořad na nás tak nabručeny ?" ,,Rozeběhnout se k vám s otevřenou náručí a být celý den rozesmatý" řekne s plnou dávkou ironie. Emilie si povzdechne. ,,Adriene..." zakroutí smutně hlavou. ,,Buď té lásky a nech mě těch posledních čtrnáct dní v klidu a pak si mě klidně zamkni ve vysoké věži." Emilie na něj koukne a pak smutně odchází ven z pokoje. On si povzdechne a otočí se a svou rychlostí se vydá ke dveřím, který otevře a uvidí Emilii. ,,Mami..." Ona se na něj otočí. Adrien na ní smutně koukne. ,,Promiň..." Dojde k němu. ,,To je v pořádku Adriene." ,,Není" šeptne a obejme ji. Emilie ho obejme pevněji. ,,Rozumím ti Adriene, omlouvám se..." ,,Já vím táta má tvrdou hlavu" povzdechme si a zaboří se jí do hrudníku. Jeho máma ho hladí po zádech a políbi ho do vlasů. On si spokojeně odechne. ,,Promiň že jsem zlý...já už jen chci domů." ,,Nejsi zlý zlatičko, tohle neříkej" dál ho hladí. ,,Už za chvíli půjdeš domů..jen ještě vydrž." ,,Hmm..." ,,Bude to dobré..." ,,No fajn..." Emilie kývne. ,,Co budeš dělat dneska?" ,,Nevím, musím vyřizovat nějaké nové papíry co došli a vyšetřit Bellu. Chová se divně." ,,Hmm...divně.." ,,Jo..nechce jíst a pořád tak bolestivě řehtá." Smutně na ní koukne. ,,Musím jí vidět." ,,Víš že to teď nejde, ráda bych si tě už vzala domů Adriene." ,,Tak se jen zeptej toho doktora že bych večer dojel...Mami prosím vím co s ní je a ty taky." Emilie si povzdechne. ,,Dovol mi se sní rozloučit" řekne zoufale. ,,Dobře..pokusím se to vybavit..." ,,Díky..." Ona jen kývne. ,,Jdi zatím do pokoje, pošlu prozatím k tobě Marinette a já uvidím co se dá dělat." ,,Fajn..." otočí se a s kulhaním jde dovnitř. Emilie kývne a jde za Marinette a pak za doktorem.

Adrien si sedne na postel a jemně si masíruje stehno. Po chvíli za ním dojde Mari. ,,Ahoj Adriene." ,,Ahoj Mari...." ,,Jak je ?" ,,Nuda....co ty?" ,,No...ale taková normálka až na debilinu co jsem provedla včera..." ,,Co jsi udělala..." Povzdechne si a koukne na něj. ,,Já..." plácne se do čela a frustrovaně si prohrabne vlasy. ,,Vyvolala jsem s Lilou odvetu v závodu a musím ho jet já..." ,,Cože jsi" koukne na ní s šokem. ,,Ty jsi blázen..." ,,Já vím...já vím..." Chytne ji za ruku. ,,Co zas Lila udělala..." ,,No...hledala tě pořad a pak začala shazovat ostatní a já já...neudržela jsem se v tichosti..." ,,Jsi hodná ale přesně o tohle Lile šlo jestli chceš promluvím s ní a žádný závod nebude." Koukne na něj. ,,Ne ! Tohle musím zvládnout." ,,Dobře...ale ty a koně?" ,,Už jsem několik krát na Tikki jela, nemůže to být tak těžké, to...to zvládnu." ,,Oukej a kdo tě učí?" ,,Noo...začali sme včera z mistrem, ale jen jsem na Tikki nasedla a u toho to skončilo." Chápavě kývne. ,,Musela jsi na Tikky zapůsobit..." ,,To říkala už i Alya a Mistr." ,,A je to pravda..." ,,No jo..." ,,Copak ?" ,,Já nevím..." ,,Vážně ? Vypadáš jako by ti něco sžíralo mozek." ,,Je toho hodně. Minulost i přítomnost, vše se na mě sype nadpozemskou rychlostí." ,,To mě mrzí...měla by jsi nachvíli vypnout." ,,Nevím jak..." ,,Víš když je toho na mě hodně tak jdu k mistrovi a sednu nebo lehnu do trávy a vnímám ticho a klid." ,,To já neumím , hlavně když jé toho až tak moc jak teď." ,,Zkus to a nebo si půsť písničky." ,,Hmm...no fajn..." ,,A nebo si přijď pokecat....já už to tady nevydržím...všechny mladý sestřičky odešly a teď jsou tady starý ženský který jsou šílený" zakroutí hlavou. Marinette se rozesměje. ,,Takže se ti nepovedlo sbalit nějakou ?" ,,Vůbec...mám na holky smůlu" zasměje se. Směje se dál. ,,Bohužel." ,,Ty nemáš zájem ?" koukne na ní a rozesměje se znovu. Ona se směje s ním.
,,Promiň..." ,,Zůstanu navždy sám" chytne se za srdce a dramaticky padne do postele. ,,Koupím si papouška jednou si ho pohladím a umřu." To se ona směje jak blázen. ,,Víš co ? Tak uděláme dohodu, budeme oba sami spolu bereš ?" Směje se dál. ,,Platí" směje se sní. ,,Výborně" směje se. On jen kývne protože mu smích zabraňuje v mluvení. Oba se prostě smějí jak blázni co utekli z blázince.