Spirit of Freedom

21. Lovestory to není...✔️

Po nějáké chvíli se ozve zvonek který svolává na oběd. Mari se tedy od ohrady vybere směrem k baráku. Už tam jsou všichni. Mari si sedne na své místo u Alyi. Alya ji kyvne a přijdou i kluci. Marinette jim všem kývne bezeslova. Všichni se pustí do jídla. ,,Jste nějáký ticho" koukne na všechny Nino. ,,No u jídla je většinou ticho" řekne Mari. ,,No jo no jo..." Nino si povzdechne. Alya na něj koukne a pohledem ho klidní. On kývne a zamyslí se. Mari se jen prohrabuje v talíři. Adrien kouká do plného talíře a přemýšlí.

Všichni jsou po obědě někdo se šel starat o zvířata a někdo odpočívá a Adrien se jen tak prochází po farmě. Mari se v pokoji schovává
Adrien se prochází a jde směrem k baráku ve svých myšlenkách. Marinette jde právě z baráku. Adrien kouká do země a nevnímá okolí. Mari je ztracená v myšlenkách a nevšimne si Adriena do kterého celou sílou narazí a ani on to nečekal a tak spadnou na zem. Adrien jen sykne bolestí a koukne na černovlasku na své hrudi. ,,Ježíš...sakra...promiň Adriene..." ,,V pohodě" zabručí. ,,Ale mohla bys prosím vstát, máš koleno na dost citlivým místě..." Ona urychleně vstane. ,,O-omlouvám se..." zas zrudne. I Adrien se postaví a i jemu se objevila ruda barva v obličeji. ,,Taky se...omlouvám..."  Mari jen kývne a snaží se nerudnout. Adrien se kousne to rtu a přemýšlí jak prolomit ticho. Marinette kouká se sklopenou hlavou do země. ,,Kam vlastně jdeš ?" Zeptá se Adrien. ,,Já ? No...jen tak se projít...heh..." ,,Tak to jo..." ,,A co ty ?" ,,Šel jsem pro pamlsky a že vezmu Ange na procházku aby si zvykla na ohlávku." Mari kývne. ,,Chápu..." Adrien se zamyslí. ,,Nechtěla bys taky ale celkem se děsím co by se nám mohlo ještě stát" řekne pobaveným hlasem. ,,Jasně ráda...heh...no to teda." ,,Tak můžem?" ,,Jo..." Oba se rozejdou k ohradě.

Dojdou k ohradě a Ange běhá kolem. ,,To bude těžké ji chytit" zabručí Adrien. ,,Ke mě přišla sama" řekne Mari. ,,Ke mě taky ráno ale teď se rozhodla divočit." ,,Tak ji musíme sklidnit." ,,Aspoň bude večer spát" uchechtne se Adrien. Mari se jen zasměje. ,,Víš mám podezdření že ta malá rebelka vy co chceme udělat" rozesměje se a proleze ohradu. Mari jde hned za ním. ,,Tak v tom případě budeme muset být nenápadni." ,,Tak tak" schová ohlávku za zády a klidným krokem se blíží k hříběti. Mari nasadí svůj milý úsměv. Malá klisnička je sleduje a když jsou u ní blízko tak se postaví na zadní a v rychlosti se rozeběhne na druhou stranu. ,,Ale notaaak....To určitě kvůli tobě Adriene...nelíbíš se jí" ušklíbne se Mari. On zavrčí a podá ji ohlávku. ,,Do toho Mistře...." Ona se rozesměje a schová nenápadně ohlavku do kabelky a místo toho vytáhne pár granuly sušené cukrové řepy páč ví, že tomu Ange neodolá a pomalu jde k ní. Ange je sleduje a pohupuje ocasem. ,,No tak malá, ten ošklivý kluk tam vzadu tě vyděsil že jo ? To je ale nevychovanec" natáhne k ní ruku s granuly. Ona natáhne krk a čmuchá co má. ,,Tve oblíbené malá..minule jsem tě jima krmila" usměje se. Vezme si a dal jí podezdřele sleduje. Mari ji pohladí. ,,Budeme v klidu malá..." Ange si jen odfrkne. Mari ji znovu pohladí. Ona ji sleduje hnědýma očima. A Mari jí dál hladí. Ange si zabručí. Mari ji jemně hladí. Angeletta ji bedlivě sleduje. ,,Hodná Ange..." šeptne Mari a klisnička do ní strčí nosem. ,,Hlavně klid...." Ange zakývá hlavou.

Mari dál Ange hladí a opatrně vytáhne ohlávku. Přesně na to Ange čekala, otočí se a tryskem běží na druhý konec pastviny. Mari si povzdechne. ,,To máš za to že jsi řekla že jsem ošklivý" směje se Adrien. Mari se otočí k němu a ušklíbne se. ,,Co je ?" ,,Nic nic..." ,,Jen aby..." ,,No vždyť joo..." ,,Potvoro..."
,,Kreténe..." ,,Mrcho..." ,,Obludo...." ,,Došel mi slovník..." ,,Ha ha ha" šklebí se Mari. ,,Nesnáším tě" ušklíbne se Adrien. ,,Já tebe víc" řekne Mari. ,,Tak toho si sakra vážím" s ušklebkem ji vezme ohlávku a jde za Ange. Ona ho sleduje. ,,Tak to bys měl..." Zakroutí hlavou a dá Ange jablko a nasadí ohlávku. Mari ho dál sleduje a přemyšlí. Adrien pohladí klisničku na krku a jdou k Mari. Ta se skloní k Ange a přítulí si jí. ,,Je to rebelka..." ,,Ale zbožňuju ji..." řekne Mari. ,,To si řekneme až se na ní projedeš..." uchechtne se Adrien. ,,Projedu ?" ,,Až za pár měsíců..." ,,To mi došlo, že ne teď..." Adrien se rozesměje. Mari s ním. ,,No fajn...tak jdeme..." ,,A kam přesně to vůbec chceš jít ?" ,,Do své perníkové chaloupky..." ,,Máš perníkovou chaloupku ?" ,,No jasně..." ,,Lžeš..." Adrien se jen uchechtne. Přižmouři oči. ,,Ale zbožňovala bych tě kdybys ji měl." ,,Třeba ji opravdu mám..." ,,Pfff...jasně..." ,,Uvidíš...." ,,No to jsem zvědavá...." ,,To i já..." Marinette se rozesměje. ,,Nejvíc se těším na prázdniny." ,,Pročpak ?" ,,Přijedou děti na tábor a ty jsou vždy mega zábavný." Mari uznale pokývá hlavou. ,,Je to tu bláznivé a Nino po nocích rozjíždí svou hudbu." ,,Jo rozumím"
usměje se. Adrien zakývá hlavou a Mari  kývne. ,,Tak jdem na takovy hezký místečko." ,,Kam ? A na jaký ?" ,,Kdo je zvědavý bude brzo starý..." ,,Ale Adrieneee..." ,,Copak?" ,,Niiic..." ,,No faaaajn..." usměje se a vyrazí.