Nastane další den ráno a Mari se budí docela vyspana, jde ke skříni a když usoudí, že bude zas vedro, tak si obleče tmavě modré kraťasy a vinově červený top. Následně si jde udělat ranní rutinu, vlasy svaže do dvou culičku a podle času ví, že snídaně se podává tak za hodinu. Tak si veme blok a ceruzky a jde ven. Někteří ještě spí a jiný už pracují a Mari se vydá někam za statek na louku kde je krásné ticho i výhled a ona se po dlouhých dnech konečně může soustředit na jiné věci, než jen na problémy co ji pořád sužují.
Kousek od ní se ozve zařehtání a stojí tam sněhobílá klisna a nechá sluneční paprsky dopadat na své boky. Mari se otočí a koukne na ní. Tikky na ní kouká a pak se začne pást. Mari se lehce pousměje. ,,No ahoj už ti je lépe ?"
zasměje se a kouká ji na krk. Tikky zvedne hlavu a jde k ní. Mari ji sleduje a usměje se. Dojde k ní a sleduje jí. Mari k ní opatrně natáhne ruku. Skloní se k ní a nosem hledá jestli nemá něco dobrého. Ona se zasměje a vytáhne z kabelky jablko a natáhne ruku s jabkem k ní. ,,Dáš si ?" Oparně si ho vezme a začne přežvykovat. Mari se usměje. Tikky sní jablko a koukne na ní. Mari se usměje. ,,Copak." Zaklepe hlavou a spokojeně si zabručí. Zasměje se a jemně ji pohladí po nose. Tikky do ní šťouchne nosem. Mari se usměje. Klisna nasaje její vůni. Ona se zasmeje. ,,Tikki." Podívá se na ní moudrýma očima. Kouká na ní. Znovu zaklepe hlavou a odfrkne si. ,,Copak Tikki?" Natočí se k ní tělem a rozhlíží se po okolí. Mari se také rozhlédne. Klisna se pomalu rozejde za ostatními koňmi kteří stojí opodál. Mari ji sleduje. Tikky se rozeběhne za všema, pak se otočí a rozeběhne se zase k Marinette. Mari na ní pořád kouká jak se k ní blíží. Těsně před ní se zastaví vyskočí do vzduchu a rozeběhne se kolem. Mari trochu od leku couvne. Tikky začne pobíhat po celé louce a vypadá to jako by tančila. Mari se rozesměje. Klisna se zadívá za zdrojem zvuku a jde za ní. Mari jde k ni taky. Tikky se zastaví a pozorně ji sleduje. Ona k ní dojde a pohladí jí. Tikky se skloní jako minule a kouká na ní. Mari se na ní podívá a přemýšlí. Klisna jí sleduje. Ona se po chvíli rozhodne a kývne si pro sebe. Klisna se víc skloní k zemi. Ona na ní nasedne. Tikky se postaví a rozejde se. Mari se ji pevně drží. Tikky se rozejde pomalým houpavým krokem. Mari ze začátku křečovitě drží. Tikky je naprosto uvoněná a jde dál.Mari se po asi dvaceti minutách odhodla otevřít očí a trošku narovnat. Tikky zakývá hlavou a zhluboka si zabručí. Mari se dívá kolem. Klisna se dá pomalu do rychlejšího pohybu a stoupá do kopce. Mari se kouká kolem. Tikky se rozeběhne a na kopci zastaví a je krásný výhled na celou farmu, louky a vzadu Paříž. Mari užasle vydechne. Tikky jde ještě víš a zastaví a kouká taky. ,,Paaaniii..." Tikky se skloní aby mohla seskočit. Ona tedy seskočí a dívá se na tu nádheru. Tikki se začne pást. Mari si sedne kousek od ní a vytáhne blok s ceruzkama a snaží se zachytit tu panoramu výhledu. Tikky ji očkem sleduje. Ona dál kreslí.
Na farmě zjistí u snídaně že chybí Mari a když jí nenajdou ani v pokoji tak začínají hledat všude. Mari je mezitím pořád s Tikki a je ponořená v kreslení. Tikky prozkoumává terén. Po několika hodinách to má Mari hotové a protáhne se. Tikky se na ní kouká.
Mari koukne na slunce a,zamyslí se. ,,Asi jsem tu už dlouho..." Tikky žařehtá na souhlas a šťouchne do ní. ,,A jejda asi bych se měla vrátit" pohladí jí. Kývne a skloní se. Odloží si věci a nasedne na ní. Tikky se rozejde. Mari jí pohladí. Dojde na tu louku a skloní se. Ona zesedne. ,,Díky Tikki." Zakývá hlavou a rozeběhne se pryč. Ona okamžitě jde na statek. Luka, Nino pobíhají všude po statku a jinak je všude ticho.Ona se pomalu blíží ke vchodu do baráku. Najdenou ven vyrazi Nino a narazí do Marinette. ?,,Panebože tady jsi." ,,Eh...jo..." ,,Kde jsi byla všichni tě hledáme už od osmi." ,,Jejda..." ,,No tak já zavolám všem aby se hodili do klidu." ,,Trochu se mi ta vycházka protáhla." ,,No jo měla jsi ráno někomu říct že jdeš se projít." ,,Ale nikoho jsem nepotkala a fakt jsem se chtěla na snídani vrátit....ale trochu jsem se zdržela." ,,Jo hlavně že jsi v pořádku." ,,No jo...nic mi není v pohodě." ,,Fajn.." Marinette kývne. Nino vezme mobil a začne všem volat. Ona ho sleduje. ,,Fajn máme to...a za chvíli přijedou" řekne po chvíli. ,,Dobře..." ,,Tak co teď?" ,,Netuším...." ,,Máš hlad?" ,,Jo...dost..." ,,Tak si pro něco skoč." ,,Jasně...." ,,Fajn..." Tak ona jde dovnitř si něco vzít. Lidé se vracejí zpět. Mari něco sní a pak jde zase ven. Všichni kolem pracují.
Tákže dopsaná kapča je na světě 😂
Mari se celkem rychle mění...no kdo ví co nás tady čeká (Eh já a ladybug_1616_ to víme ale nevadí 😂)Musím kapču zveřejnit a jdu číst ,,STÍNY MINULOSTI " od Less216 určitě si mazejte tu knihu přečíst 😏❤️
A taky jako poslední 😂 Můj krásný růžový deníček, mi šeptá že AdlaBakovML bude dneska vydávat kapitolu jelikož to mám napsaný a jestli ne tak Aďuška uvidí 😂😂👌🏻🤣
Zatím se mějte a uvidíme se zase brzi ❤️
ČTEŠ
Spirit of Freedom
FanfictionJaký je to pocit žít celý život s tím že nemáte otce a máte jen matku, která zemřela na rakovinu. Marinette Dupain-Chengov 17 let, žije v New Yorku. Nemá přátele, ve škole je šikanována. Co se stane když zjistí že má otce, který se k ní nehlásil a...