2.Peníze neřeš ✔️

296 27 8
                                    

Nastane ráno a Marinette se budí. Je pořád unavená a hrozně smutná, ale co zmůže. Tak jen kouká do stropu a úplně ztratila chuť do života. Její strýc je zatím venku a po hodince přijde domu i s věcmi co ji koupil. Ona dál bezduše leží. On jde k jejímu pokoji a zaklepe. ,,Dále" pronese zdeprimovaně. Otevře dveře a vejde s malou darkovou taškou , kterou položí na stůl. Ona pořád zírá do zdi. ,,Koupil jsem ti takovou drobnost doufám že ji využiješ." ,,Jakou?" ,,Otevři a uvidíš...já jdu udělat oběd." ,,Tak dobře." On odejde. Mari tedy vstane a dojde k té tašce do které zvědavě nakoukne. Tam najde ten nejnovější iPhone a i notebook taky nejnovější. Ona to vytáhne a kouká jakoby viděla ducha. Strýc zatím dělá něco k snědku. Ona to veme a jde za ním. On si brouká nějakou čínskou písničku. ,,Strýčku?" ,,Ano" otočí se na ní. V ruce má ty věci. ,,To myslíš vážně ??!" ,,Naprosto vážně." ,,Strýčku...To ale nemohu přijmout.....to muselo být strašně drahé. Zbláznil ses ?" ,,Ale prosím tebe...jsi moje neteř takže to nebylo drahé." ,,Strýčku ale já vím kolik takovéhle hračky stojí." ,,Tak si ty hračky hezky nech." Dojde k němu a obejme ho. ,,Děkuji strýčku." ,,Nemáš zač" objetí ji oplatí a vtiskne pusu do vlasů. Ona ho víc obejme. On se usměje. ,,Mám tě ráda." ,,Já tebe." ,,Víš jak mi budeš chybět." ,,Však pojedu s tebou a třeba se někde v Paříži usadím." ,,A co pekárna?" ,,To tvoje máma vždy chtěla pekárnu já jsem chtěl vařit své věci to byla jedna z věcí proč odešla i s tebou." Kývne. ,,Asi máš pravdu..." ,,Tak se běž s těmi hračkami pohrát a pak přijď." Mari pokývá hlavou. Pustí jí a vrátí se k vaření. Marinette jde zpět do pokoje.

O hodinu později strýc nandavá na talíř. Ona je zatím v pokoji i s těma hračičkama. ,,Marinette" křikne. ,,Už jdu!" Strýc si sedne za stůl a začte se do novin. Ona sejde dolů. On na ní koukne a usměje se. Ona se o úsměv snaží. ,,Pojedeme dneska do toho nového nákupního centra ano." ,,Fajn" Kývne. ,,Dobře." Mari začne jíst ale pořád je neskutečně smutná. Její strýc se zamyslí. Mari bloumá v myšlenkach. Strýc pochvíli odloží noviny a koukne na ní. Ona je dál ve svých myšlenkách. ,,Tak co?" ,,Hmm ?" ,,Půjdeme?" ,,Ah jo jasně." ,,Jak budeš chtít." ,,Můžeme klidně." ,,Dobře." Ona kývne. On uklidí nádobí. Marinette mu pomůže.

Jeli do nákupáku a Marinette měla jen jeden ukol a to byl že musí naplnit celý kufr jakýmkoliv oblečením. Jí se nejdříve nechtělo ale strýc jí vždy odbyl slovy ,,Peníze neřeš", tak Marinette nakupovala dál a dál.ještě se staví v nějákým zverimexu kde nakoupí pro koně pamlsky. Někdy k večeru se vrátili domů. Oba jsou tak vyčerpaný že strýc hned usne na gauči. Mari je v pokoji a jen tak sedí u okna, poslouchá písničky a přemýšlí. Strýček spí dál. Marinette přemýšlí a myšlenkami zabloudí k mámě, k otci kterého nezná a k životu, který má na nic...rozplače se...


Tak máme tady dálši kapitola...trosku kratší ale aspoň něco ne 😂👌🏻
Uvidíme se příště.

Spirit of FreedomKde žijí příběhy. Začni objevovat