Nový den a Adrien se probouzí a připravuje se že půjde za mistrem. Mari se budí přesně na snídani. Adrien se na jí a přemýšlí. Po snídani jde Mari ven. Adrien se jde ještě kouknout na svého koně a pak pomalu jde. Mari se prochází po statku. Ubíhá den a Adrien vyrazí. Mari pomáhá něco Alye na statku, která ji i k něčemu učí.
Adrien jde a je tak hluboko v myšlenkách že stoupne na listí a to se s ním propadne. Dopadne na zem a špatně si ohne nohu, jen křikne bolestí, chytí se za nohu a rozkoukává kam spadl. Chce se postavit, ale bolest je tak silná že radši zůstane sedět a venku se sbíhají mraky a začíná bouřka. Všichni na statku schovávají koně a věci aby nesmokli. Všichni jsou ve společenské místnosti. Venku stále prší a fakt dost silně. Všichni jsou ve vnitř. ,,Co budeme dělat?" Šeptne Alya. ,,Netuším..." ,,Hmm..." Mari se zamyslí. ,,Hele co jsem našel" sedne si k nim Nino s kartami. ,,Když venku prší tak si zahrajem prší ne." Holky se zasmějou. ,,Jseš kreativní Nino" řekne se smíchem Mari. ,,To teda" zamíchá karty a rozdá. Chvíli hrají..nebo spíš chvíli to učí Mari a pak hrají a když prohraje, tak se Mari porozhlédne kolem. ,,Lidi ? A kde je vlastně Adrien ?" Nino se porozhlédne. ,,Kdo ví asi někde lítá." ,,Hmm...asi" mykne rameny.
Alya znovu rozdá a najednou se rozletí dveře a objeví se tam úplně promočený Kim a zhluboka odechuje. Všichni se na něj otočí. ,,Můžete mi někdo pomoc...ta bílá klisna Mistra fua se zblaznila." Mari se strhne a okamžitě vstane. ,,Co se stalo ?!!" ,,Pojď se podívat úplně zešílela." Mari si veme mikinu a jde za Kimem a za ní i Alya a Nino. Navede je ven ke dveřím a když otevře tak tam pobíhá Tikky sem a tam, úplně promočená , uši dozadu a pořád běhá. Mari se k ní hned vyřítí. Tikky se u ohrady otočí a rozeběhne se směrem Mari. Když k ní Tikki doběhne tak Mari ji upokojuje.
,,Hou Tikki, klid holka...copak se ti děje ?" Ona zhluboka odechuje a skloní se. Mari pochopí co Tikki chce a otočí se na ostatní. Oni na ní koukají. ,,Musím jít..." ,,Je to nebezpečné" doběhne k ní Alya. ,,Neboj se... nic se mi nestane." ,,Dobře...dej si pozor." Kývne a nasedne na Tikki. ,,Neboj Alyo." Alya jen kývne. Tikky se postaví a rozeběhne se směrem do lesa. Mari se drží Tikki a v dešti uhání. Tikky běží dál. Mari se dívá kolem.V dálce je silueta černého koně. Mari si uvědomí, že to je Plagg. Tikky doběhne vedle něj a skloní se. Ona sleze. ,,Copak vy dva ?" Tikky se opatrně rozejde. Mari jde za ní. Tikky se zastaví a nosem se dotkne díry. Mari dojde opatrně k té díře. Tikky ji sleduje. Ona v té díře uvidí zničeného a promočeneho Adriena.
,,Adriene ?!!?" Ten jen zvedne hlavu a vidí rozmazaně. ,,Marinette?" ,,Proboha co se ti stalo ?!" ,,Zahučel jsem do pasti" zachraptí. ,,Och ne...Vydrž pomůžu ti." ,,Ne..." ,,Co ? Proč ?" ,,Musíš jet zpátky a zavolat záchranku nebo hasiče...asi jsem si zlomil stehenní kost." ,,Sakra to je zlý." ,,To je dobrý....jen jeď..." ,,Dobře... musím si pospíšit.." ,,Tikki !!!" Stojí vedle ní a skloní se. Marinette nasedne a jedou. Tikky běží, až na statek.Na statku jde Mari okamžitě dovnitř. Všichni jsou pořád ve společenské místnosti. ,,Lidi !" vtrhne tam Mari. ,,Potřebujeme záchranku...Hned !" Alya k ní letí. ,,Co se ti stalo nebo Tikky?!" ,,Nám nic...ale Adrienovi !" ,,Cože?!!" Emilie vstane a okamžitě jde k ní. ,,Jo...v lese spadnul do nějaké pasti a má zlomenou stehenní kost prý..." ,,Ale to ne...to ne...to ne." ,,Potřebuje rychle pomoc." ,,Ano" otočí se a běží pro Gabriela a cestou volá záchranku. Mari jde ven za Tikki a čeká aby je tam mohla zavést. Emilie vyběhne a čeká se na sanitku. Mari sedí na Tikki, která netrpělivě řehtá.
Po několika minutách přijedou a Emilie jim něco ve spěchu řekne, kývne na Mari a jde do svého auta. Mari popožene Tikki a vyřití se do lesa. Emilie jede a hned za ní jede sanitka. Adrien jen přemáhá spánek. Mari ani nečeká až se Tikki skloní a seskočí z ní a jde k díře. Tikky se oklepe a běží s Plaggem o kus dál. ,,Adriene !"
Křikne na něj Mari. On už nereaguje a upadá do tmy a doběhne tam i Emilie se záchranáři. ,,Potřebuje hned pomoct" Koukne na ní Mari. ,,Pomůžou mu....pojďme do auta ať se nenachladíme." ,,Dobře...." Obě jdou do auta a záchranáři dělají svojí práci. Oni čekají a déšť bubnuje na okna. Oni ho po nějáké době vytáhnou, zafixují mu nohu a naloží s nosítkama do sanitky a odjíždí. ,,Vezmu tě na statek a pojedu za něma." ,,D-dobře." ,,Nebo pokud chceš můžeš se mnou jet." Kývne. ,,Ráda bych..." ,,Tak jo..." ,,Děkuji..." Emilie kývne. Po chvíli dojedou do nemocnice a Adriena si berou na sál a Emilie sedí na lavičce a vyplňuje jeho papíry. Mari se rozhlíži po nemocnici a nervózne se klepe. Doktoři se věnují Adrienovi. Všichni jsou napětí.Po několika hodinách vyjdou doktoři a sestry odvezou Adriena na pokoj. Mari s Emilie jdou za ním. ,,Dobrý den paní Agrestová mohla by jste na moment." ,,Samozřejmě..." ,,Pojďme ke mě do kanceláře klidně i tady se slečnou." Obě kývnou a jdou. Doktor je zavede do kanceláře a všichni se posadí. Ony čekají co jim řekne. ,,Takže abych se představil já jsem Jim Holder jsem ošetřující lékař vašeho syna." ,,Těší mě" Emílie si s ním podá ruku. Kývne. ,,Budu pro vás mít dobrou i zlou zprávu..." ,,Ano..." ,,Dobrá zprava je že se Adrien sem dostal brzo." ,,Díky bohu..." ,,A ta zlá zpráva...Adrien má zlomenou pánevní kost a natržený sval ve stehně...tahle ta kombinace se bude léčit velmi dlouho..." ,,Ale ne..." ,,Bude aspoň dva měsíce a půl v nemocnici teda hlavně jak se to bude hojit." ,,To je špatný..." Kývne. ,,Jelikož jsem slyšel že je Adrien jezdec tak bohužel nebude moc jezdit aspoň tak rok až dva." ,,To ho zničí..." ,,Jsem si toho vědom." Emilie si povzdechne. ,,Uvidíme co bude za měsíc...možná bude mít ještě horečku, jelikož byl dost dlouho v dešti ale s tím si poradíme hned." ,,Rozumím..." ,,Můžete jít za nim na pokoj ale zatím bude spát." ,,Děkujeme." ,,Není zač...kdyby cokoliv tak vás budu informovat." ,,Dobře..." ,,Tak zatím naschledanou." ,,Naschledanou..." Doktor jim kývne. Oni jdou tedy za Adrienem. Ten pořád spí. Emilie sie sedne do křesílka k němu a Mari na židli z druhé strany. Přijde sestra mu dát infuzi, odejde a ocitnou se sami. Mari ho sleduje. Emilie si povzdechne a zadívá se taky na něj. Panuje tam ticho.
,,Vezmu tě domů" řekne po chvíli. ,,Dobře..." ,,Jen tady chvilku počkej donesu papíry tomu doktorovi" pohladí Adriena na čele. ,,Samozřejmě...." ,,Dobře" vezme si tašku a odchází. Marinette tam zůstane sama s Adrienem a otočí se na něj. ,,Cos vůbec vyváděl ?" Řekne do vzduchu. Jen se trochu pohne ale spí dál. Mari ho sleduje. Pochvíli se objeví Emilie ve dveřích. ,,Odskočím si a pomalu už mužeš jít k hlavním dveřím." ,,Ano..." Vstane, koukne na Adriena a pak jde ke dveřím. Adrien jen něco zachraptí a otevře oči. Mari se okamžitě otočí a koukne na něj. On se rozhlíží. Mari ho sleduje.
,,Adriene ?" Otočí hlavu za zvukem. Ona se k němu pomalu blíží. ,,Marinette" šeptne. ,,Ano Adriene" Přijde k němu. Zadívá se na ní a bolestně se usměje. ,,Hlavně buď v klidu Adriene... musíš odpočívat." ,,Všechno mě bolí" zaskučí. ,,Já vím a proto odpočívej" Pohladí ho po tváři. ,,Bude líp... pak." Zavře oči a vnímá její dotyk. ,,Je tu máma ?" ,,Ano... jen si šla odskočit." ,,Jo...děkuju.." ,,Nemáš zač..." On slabě kývne. ,,Co se mi stalo mám pocit jako bych přišel o nohy." ,,Adriene... máš zlomenou pánevní kost a natržený stehenní sval... Proto tě to tak bolí..." ,,Cože...ale to ne..." ,,Bohužel..." ,,Sakra sakra..." ,,Klid Adriene prosím..." ,,To nejde.." ,,Prosím musíš se uklidnit. Jinak se to může zhoršit." Povzdechne si a posmutní. ,,To bude dobrý Adriene..." pohladí ho po rameni. ,,To už nebude dobrý." ,,Ale určitě ano Adriene...jen musíš věřit a dělat vše proto, aby to tak bylo." ,,D-dobře..." ,,Neboj podpoříme tě všichni..." ,,No jo.." Mari se pousměje. On se zadívá do stropu. O několik minut dojde Emilie. Adrien natočí hlavu na stranu. ,,Mami..." ,,Oh Adriene !" přiběhne k němu. ,,Mami" slabě se usměje. Pohladí ho po tváři. ,,Jak se cítiš ?" ,,Jako bych neměl nohy..." ,,Oh zlatičko..je mi to tak líto." ,,To já se omlouvám." ,,Pššš nemáš za co se omlouvat." ,,Slíbil jsem ti že už nebudu ležet v nemocnici..." ,,To teď neřeš...hlavně, že jsi v pořádku." ,,Bude se tata zlobit?
Když nepojedu ten závod, který mě mohl dostat do školy dál." ,,Pochopí to...Neboj se..." ,,Dobře...pojedete domů?" Kývne. ,,Musím odvézt Marinette zpátky, ale zítra přijdeme i s tátou." Povzdechne si.
,,Tak jo...." Pohladí ho a políbí na čelo. Adrien se usměje. I Emilie se usměje. Kývne a koukne na Mari. Ta je sleduje. Slabě se usměje a zase se mu začnou křížit oči únavou. ,,Vyspi se..." ,,Jasně..." Ona se pousměje. Adrien se zadívá na strop.Nastoupí do auta a vyráží zpět na farmu. Pak když přijdou, tak jdou dovnitř a všichni jsou taky vevnitř. Emilie si jde za Gabrielem a vše mu řekne. Všichni jsou v napětí z celé situace. Přesně a Nino s Alyou se vyptavají. Ona odpovídá na všechny otázky. ,,Chudák Adrien...to ho zabije až zjistí že nebude moc tak dlouho jezdit" pronese do ticha Nino. ,,To ano..." ,,No uvidíme..." ,,Jo...Díky bohu, že sme tam, ale přišli včas." ,,To teda..." Mari kývne. ,,Asi jdeme všichni spát...zítra bude hromada práce." ,,No jo..." Všichni se pomalu odeberou do svých pokojů. Mari se jde vysprchovat a pak plácne sebou o postel.
No tak a je to tady zase 😂
Adrien má další úraz uvidíme jak to všechno bude probíhat dál....
ČTEŠ
Spirit of Freedom
FanfictionJaký je to pocit žít celý život s tím že nemáte otce a máte jen matku, která zemřela na rakovinu. Marinette Dupain-Chengov 17 let, žije v New Yorku. Nemá přátele, ve škole je šikanována. Co se stane když zjistí že má otce, který se k ní nehlásil a...