Heart Boom/Yoonmin A/B/O

21

Ranní paprsky prosvítající přes lehké záclony modrého pokoje polechtaly osůbkou zachumlanou v peřinách po růžovém líčku.

Černovlásek se s zamručením pomrvil a v polospánku přetočil na druhý bok, aby ho otravné sluníčko přestalo vyrušovat ze sntů.

Nakonec mu to ale přecijen přišlo dlouhé a pomalu začal mžourat do stěny. Z pohodlné postele se mu vůbec nechtělo vylézat.

Vlastně ani nevěděl, jak se do ní dostal, pamatoval si jen jak s uslzeným obličejem usnul v autě po nějakých prášcích, co dostal.

Že by ho do postele přenesl alfa? A ještě ho převlékl? Na sobě měl momentálně jen jedno čisté, veliké tričko, bylo mu pomalu jak minišaty.

Pomalu se posadil a s hlasitým zívnutím si protáhl ztuhlá záda. Určitě by už měl vstávat. Hodiny sice nikde nevyšel, ale mohl se vsadit, že normálně by už byl dvě hodiny na nohou.

Na rohu postele ležela hromádka oblečení s pantoflíčky navrchu. Velká bílá košile, pravděpodobně Yoongiho, krátké, pastelově růžové šortky a bílé podkolenky.

Jimin si vše odnesl do moderní koupelny, kterou ani sám nemohl využít a po spáchání hygieny se i oblékl. Vše mu bylo krásně volné a pohodlné. Košily zastrčil do šortek a stáhl je stuhou, na které uvázal úhlednou mašli.

Rozhodl se jít někoho najít, přece by ho nenechali samotného, co kdyby něco rozbil? Opatrně sešel schodiště a šel po jediné cestě, kterou si jakž takž pamatoval, do jídelny.

"Oh Jimine, už jsi vzhůru?" jen co strčil hlavu do dveří k němu přispěchala starší beta a s mateřskou láskou ho pohladila po tváři.

"D-Dobré ráno" vyhrkl omega zaraženě, Marry ho vyloženě vylekala, nečekal, že tu na něj někdo bude za rohem čekat.

"Určitě máš hlad, že? Připravila jsem ti ovesnou kaši s ovocem a jsou čerstvě upečené sušenky, jestli budeš mít chuť" pohladila malého černovláska po rameni a ukázala ke krásně prostřenému místu u stolu.

"Koukej se pořádně najíst, bůh ví co jste s Yoongim včera měli" odsunul omeze židli, protože Jimin byl ještě celý nějaký rozhozený z předešlého dne a potřeboval se trochu vzpamatovat.

"Tak šup, ať nemáš hlad, dojdu pro ty sušenky" energická beta se otočila na podpatku a odešla do kuchyně, kde se jí ještě dopékala poslední várka celozrnných sušenek.

Jimin mezitím po malých lžičkách uždiboval výborné kaše s najemno nakrájeným ovocem. O takovýhlech dobrotách se mu už dlouho ani nesnilo... A takovéhle porce... Kam se to do jeho malého tělíčka mělo vejít?

Na podobné dávky nebyl zvyklí, obvykle měl jen trochu tvrdého pečiva denně, občas přidali máslo nebo sýr, někdy jim dokonce i uvařili suchou rýži, ale jinak jen vodu.

"Ty už nebudeš, zlatíčko?" Marry se vrátila z kuchyně s táckem ještě teplých sušenek a vážným mlékem s medem. Minovi to občas nechávala na stole, kdyby se náhodou v noci vzbudil a měl hlad.

"J-Já už nemůžu, omlouvám se, jsem už plný" sklopil omega pohled... Teď si určitě beta myslela, jaký je nevděčný, že pohrdá tak dobrým jídlem.

"Dobře maličký, ale alespoň vypij to mléko, dobře? Pak ti dám léky" beta se nepřestávala usmívat, i když v jejích očích byla jasně čitelná lítost.

I Jiminovi se po zmínce o lécích stáhl úsměv. Marry to nemyslela zle, ale omeze to jen připomnělo jaký bídný osud ho čeká.

Beta si ale jeho skleslého vírazu všimla "Víš, Yoongi prý dnes bude pryč, tak co kdybych tě vzala do zahrad?" beta z různých krabiček vydávala platíčka s pilulkami a skládala je před Jimina.

"Tohle máš na tlak, to oranžové je železo, béčka, to je na přibírání, jsi strašně hubený a tohle by ti mělo držet tep" popsala každý jednotlivý prášek, který Yoongi Jiminovi koupil.

Omega na to vyjeveně koukal. To alfa vykoupil místní nemocnici? Musel za něj utrácet tolik peněz, že si to Jimin ani nechtěl představovat. Ani nevěděl, čím si to zasloužil, bude se pak Minovi určitě nějak odvděčit.

Samozřejmě vše poslušně spolikal, zapil vychlazenou vodou, co mu beta mezitím přinesla a nezapomněl poděkovat.

Marry jen s povzdechem pohladila malého omegu po vlasech. Vypadal tak moc křehce a zranitelně. Jakoby se mohl po hrubějším doteků roztříštit na miliardu malých kousků, které už nikdy nikdo nedá dohromady.

"Jimine?" beta počkala, než se na ní tmavovlásek otočí "Yoongi má přijít až večer, tak mě napadlo, že by se ti možná líbila zahrada, je tam terasa, spousta hezkých květin... Co ty na to?" snažila se omegu vylákat ven.

Jimin by se mohl vyběhat a doma by se celý den zajisté nudil a Marry by mohla alespoň obstarat pár záhonů. Navíc dozrávalo nějaké ovoce, co pěstovala ve skleníku, na tom by si mohl omega pochutnat.

"M-Mohl bych být venku?" zeptal se černovlásek opatrně, ta představa se mu líbila. Nikdy moc ven nechodil, vlastně téměř vůbec a představa kvetoucí zahrady se mu více než zamlouvala.

"Samozřejmě zlatíčko, kdykoliv budeš chtít, jen se dojdi nahoru převléct do něčeho teplejšího a půjčím ti nějaké holínky, přes noc pršelo" jen co to omega uslyšel, vystřelil ze židle jako neposedné štěně a zmizel do svého pokoje.

Marry si drobného černovláska začala pomalu zamilovávat. Mohla se o něj starat jako o dítě, které jí nikdy nebylo dopřáno. Jen nemohla uvěřit tomu, co jí o Jiminovi Yoongi řekl, vždyť byl tak mladý.

Posmutnělý úsměv z tváře hospodyně zmizel, jen co uslyšela lehoučké kroky po schodech a nahradila ho svým klasickým vřelým úsměvem, aby se Jimin mohl v její přítomnosti cítit co nejlépe.

"Tak pojď drahoušku, tady máš boty a pozor ať se nikde nezamočíš, mohl bys nastydnout" beta podala nedočkavému černovláskovi vysoké gumáky a ukázala k proskleným dveřím na zahradu.

Omega vyběhl ven, naštěstí už obutý na mokrou trávu a rozhlížel se po všech těch krásách, co se tu ukrývaly. Slunce mu rozpalovalo líčka a jemný vítr čechral vlasy. Všechno tak svěže vonělo, až měl chlapec pocit, že se nachází někde mimo město.

A Jimin se nemohl cítit lépe, tedy alespoň si to v tu chvíli myslel. Jakoby od něj vánek odvál veškeré problémy. Kdyby teď umřel, byl by šťastný.

Taaakžeeee... Po několika výhrůžných zprávách jsem tu s další kapitolou...

Dělám si srandu... Vaše zprávy jsou skvělé a hrozně potěší, Jan se cítím blbě, když mi píšete, jak se těšíte na další kapitoly a moje aktivita je nula celá nula, nula nic.

No tak doufám, že alespoň tímto nejste zklamání, i když je to vlastně o ničem...

No pokusím se vydávat častěji... Ale znáte mě...

BloodyPrincess