Heart Boom/Yoonmin A/B/O

24

Yoongi by strašně moc rád řekl, že ho jako ráno trochu nepříjemně probudilo ostré ranní sluníčko, které nezadržely ani jeho těžké závěsy přes okno, ale bohužel tomu tak nebylo.

Probudila ho bolest hlavy, horší než kdyby mu do ní píchaly nožem a ztuhlá záda, na která nebyl že své nebesky měkké postele zvyklý.

"Kurva~" zavadával si, než se začal pomalu a bolestivě protahovat a mžourat očima, aby je trochu přivykl na denní světlo, hned pochopil, že ve své ložnici rozhodně není.

Po důkladném prohlédnutí prostředí zjistil, že se nachází ve svém obýváku, na své pohovce. Ulevilo se mu, že je alespoň doma.

Vlastně ten gauč nebyl na ležení až tak špatný, byl poměrně pohodlný a i prostorný, ale Yoongi byl zkrátka zvyklí na svůj luxus a ten zahrnoval spaní v poradné posteli.

Docela ho zajímalo, jak se sem včera vůbec dostal, protože si z celého dne moc nepamatoval. Doufal jen, že domů neřídil on, ale byl aspoň dost střízlivý na to, aby si zavolal řidiče.

Rozhodl se, že by se mohl jít nasnídat a vzít si nějaký ten prášek, když už se ani pohodlně nevyspal. Koneckonců od chvíle, co má Jimina si mezi prášky na bolest bude moct i vybírat.

Rozhýbat celé tělo byl docela oříšek a chvíli to přecijen zabralo, ale byl snad silná, schopná alfa, ne? Nějaká kocovina ho přece nemohla rozhodit.

Po chvilce skuhrání a hekání se přecijen došoural do jídelny, kde ho čekal poměrně nezvyklý pohled. Jimin seděl jako hromádka neštěstí na židli a Marry mu s citem obvazovala levou paži.

Zranil se snad?

Co ho ale úplně zbavilo slov, byl pohled na tvář jeho, jindy usměvavé hospodyně. Nejenže se tvářila jaksi pohřebně, její tvář hyzdil monokl a roztržený ret.

Co se tady stalo?

Alfa si jemně odkašlal, aby na sebe upozornil a možná i dostal vysvětlení na to, proč oba vypadají... no... Zcela upřímně jakoby tu někdo umřel a Marry ještě pro jistotu někdo zmlátil.

Jenže místo toho, aby se na něj v klidu otočili, jak očekával, se omega vyděšeně sesunul ze židle na kolena, ruce za zády a krčil se k zemi až ho téměř nebylo vidět.

Yoongiho to vyděsilo, takhle se ho ještě nikdy žádná omega nebála a i Jimin si na něj za těch pár dní zvykl. Dokonce mu i přišlo, že v něm vidí určité bezpečí.

Ale teď se před ním klepal strachy, jak kdyby ho měl alfa během chvíle znásilnit, nebo snad i zabít. Samotného ho ta reakce vyděsila, však tomu drobkovi nikdy neublížil. Vždyť ho víceméně zachránil.

Nechápavě otočil pohled na svou hospodyni, ale ta ho sledovala naštvanýma očima, za kterýma ale černovlásek rozpoznal strach.

"Ehm... Stalo se něco?" ta otázka byla absolutně hloupá a alfa si toho byl moc dobře vědom. Jistěže se něco stalo. Toto přeci nebylo normální.

"Omluv se Jiminovi" zašeptala beta a nebojácně si založila ruce. V místním tichu ale úroveň jejího hlasu bohatě stačila. Yoongi jen nevěděl, co malému černovláskovi provedl.

"Ale já..." "Omluv se Jiminovi" tentokrát už se Marryin hlas ani v nejmenším nepodobal šepotu a klečící chlapec s sebou dokonce trochu leknutím cukl, ale pak se zas celá místnost ponořila do depresivního ticha.

"Dobře... Dobře..." rezignoval alfa, naštvaná beta ho jistým způsobem děsila. Přecijen k Marry choval velkou úctu a respekt. Momentálně ho díky ní velmi rychle přešla vlastní bolest hlavy a ztuhlá záda.

Pomalu, aby omegu nevyděsil víc, než už byl, si před něj klekl, aby byl ve stejné úrovni, nebylo by hezké, kdyby se mu omlouval z patra, i když vlastně nevěděl za co. Atmosféra v místnosti ho ale přesvědčila, že by to rozhodně na lehkou váhu brát neměl.

Natáhl před sebe ruku a začal drobného chlapce hladit po černých kadeřích. Překvapilo ho, jak bázlivě před jeho doteky omega ucukával a ne a ne se uklidnit. Však mu s Yoongi nic nehrozilo, slíbil mu, že mu zajistí bezpečí.

Jemně svou ruku přesunul přes jeho líčko pod bradu a zvedl mu pohled. Vůbec se mu nelíbilo, že se setkal s od pláče zarudlíma očima, plnýma strachu z jeho osoby.

"Jiminie? Moc mě to mrzí a omlouvám se..." zašeptal něžně a aby svá slova utvrdil, lehounce přitiskl své rty na jeho. Alfu mrzelo, jak se černovlásek při polibku celý klepe.

Aniž by jejich rty rozpojil, obejmul drobné tělíčko a postavil se s ním na nohy. Cítil, jak se mu v náručí omega konečně postupně uvolňuje a nepustil ho, dokud se mu celý z vlastní vůle a pocitu bezpečí nepoddal.

"Prosím, řekněte mi, co jsem provedl" s pokáraným výrazem se otočil na svou hospodyně, která soucitně sledovala momentálně klidnou omegu v Yoongiho náručí. Možná za to mohla i dávka plazmy, že tak rychle rezignoval.

"Včera... Vrátil jste se hodně opilý pane Yoongi" začala beta tiše. Nechtěla a to vzpomínat a moc dobře věděla, že Jimin taky ne, ale alfa si zasloužil žít s vinou z toho, co provedl.

"Mě jste uhodil a Jiminovi... Řekl jste mu opravdu strašné věci, málem jste ho i... Musel se před vámi zamknout do pokoje" Marry to ani nechtěla vyslovit, ale všem třem došlo, co má na mysli.

Yoongiho zasáhla vina jako kulka do srdce. To přeci nemohl udělat, takový nebyl. Litostivě si přivinul omegu ještě pevněji a nechal ho odpočívat na své hrudi.

"Já... Tohle... Je mi to tak strašně moc líto, to jsem nechtěl... Strašně moc se omlouvám, vám oboum" nevěděl, co říct první. Jak mohl něco takového dopustit?

"J-Já přísahám, že vám to vynahradím a už... Už nebudu pít" sklopil pohled a zabořil nos do Jiminových jemných kadeří. Vůně omegy mu krásně projasnila mysl a on byl opravdu odhodlaný se kvůli tomuto drobečkovi alkoholu úplně vzdát.

"To ráda slyším Yoongi, vaše včerejší chování je neomluvitelné" promluvila k němu hospodyně už trochu vstřícnějším hlasem. Jen ho upozorňoval, že tohle obyčejné "Omlouvám se" nespraví.

A Min si toho byl plně vědom. Byl alfa, jeho úkolem bylo starat se o omegu, ne ji děsit. Zapřísahl se, že tentokrát bude pro Jimina jiný, dá mu domov, který si zaslouží, bude pro něj pravá alfa.

Dvě za jeden den...

To mi není moc podobné, každopádně po tom, co jste v komentářích Yoongiho několikrát zabily a někteří se uchýlily i k tak drastickým metodám jako je Jinova vařečka, jsem se rozhodla ho trochu očistit.

Takže doufám, že jsem vám alespoň trochu zpříjemnila večer.

BloodyPrincess