Heart Boom/Yoonmin A/B/O

27

Cesta zpět se vlekla v dlouhém a nepříjemném tichu. Jimin se hlavou opíral o okýnko, sledoval ubíhjící domy a lidi a snažil se na nic nemyslet.

Mezitím Yoongimu se z mozku div nekouřilo. Tolik informací se mu přehrávalo v hlavě a on neměl tušení, jak je zpracovat. Aby toho nebylo málo, ani nemohl počkat domů, než si přečte zbytek Jiminovi zprávy.

V jedné ruce svíral volant, v druhé mobil a pohled střídavě přesouval z vozovky před ním na slova, kterým ani nerozuměl.

Chemické vzorce se prolínaly s odborným, termínovaným textem a předpisy s dalšími doporučenými léky. Jakoby toho už tak omega nebral dost.

Až teď si vzpomněl, že mohl na odvoz zavolat svému řidiči a pro auto pak někoho poslat. S povzdechem nakonec odložil mobil a začal se plně věnovat řízení, vyjížděli do rušnější části města a nechtěl riskovat, že se kvůli jeho nepozornosti vybourají.

"Jimine, nic od tebe nechci, jestli se bojíš tohodle" prolomil alfa konečně ubíjející ticho a položil jednu ruku na Jiminovo stehno.

Černovlásek se probudil že svého snění a lehce natočil své drobné tělo k Yoongimu. "Já... Jen nemám na svůj poslední heat moc hezkých vzpomínek... myslel jsem, že už to nepřijde" povzdechl si omega a raději sklopil pohled.

"Nechci ti nijak ublížit Jimine. Pro omegu je ale dobré, když jí s heatem pomůže alfa, i doktor to tak doporučil" Yoongi mu přísně zmáčkl stehno. Nelíbilo se mu, když Jimin odvracel pohled.

Omega bezmyšlenkovitě kývl. Nechtěl alfu nijak zklamat. Měl však strach. Vzpomínka na opilého černovláska útočícího na jeho drobné tělo byla stále čerstvá. Připomínka toho, jak mohou být alfy kruté.

"Budeš v pořádku" Yoongi vyhledal rukou Jiminovu dlaň a propletl si s ním prsty. Moc dobře cítil, jak je omega neklidná a úzkostná.

"Mám tě moc rád, to víš, že?" palcem mu mnul hřbet ruky a nechal omegu se pomalu uvolnit. Byla pravda, že si Jimina oblíbil.

Byl vším, co si mohla každá alfa od omegy přát. Křehký, roztomilý, hezky tvarovaný a co více i milý a poslušný. Kdejaká alfa by mu ho mohla závidět.

"J-Já tě mám taky moc rád alfa" Jimin se přitulil k Yoongiho ruce, už mnohem klidnější. Přeci heat s Yoongim nemůže být horší, než s starýma, násilnýma alfama, kteří mu z jeho říje udělali spíše noční můru, než příjemné uvolnění.

"Zastavíme se na oběd do restaurace. Marry bude připravovat občerstvení pro Taehyunga, nechci ji obtěžovat ještě s obědem" Yoongi zahl do zástavby starších, přesto krásně udržovatelných domků.

"Nemusíš se bát, je to malý rodiný podnik, majitelé znám osobně" usmál se černovlásek a pomalu zaparkoval u cihlového domku s posezením pod terasou a kolem krásnou zahrádkou.

Otevřel Jiminovi dveře a obejmul ho kolem ramen, aby ho trochu ohalil svou vůní, čistě pro jeho bezpečí. Přecijen nevěděl, na koho tu mohou narazit.

A omega si nemohl stěžovat. Dokud ho obklopovala kořeněná vůně alfy cítil se v pořádku a bezstarostně. Byl schopen se muži vedle něj dokonale oddat a nechat se vést, aniž by se díval napravo, nalevo a bál se, aby na něj někdo nechtěl zaútočit.

"Yoongi! No to je doba, tys zas vyrostl! A kdo je tenhle drobeček?" jen co překročili práh přihnala se k nim mladá dlouhovlasá dívka v fialových koktejlových šatech.

"Taehee! Ovládej se, byl jsem tu před půl rokem" alfa za sebe schoval vylekaného Jimina, protože tato věta neměla soudnost!

"Jasný, jasný... Yoongi ty sis našel omegu a nepochlubil ses?" ihned se zase začala pro drobného chlapce natahovat, aby si ho mohla lépe prohlédnout.

"Taehee, mohla bys nás prosím vzít ke stolu? Ideálně někde v soukromí" Yoongi neústupně bránil omegu před chmatavýma rukama. I když věděl, že Taehee by nikomu neublížila, jen by Jiminovi mohla přivodit trauma.

"No jasně ty mrzoute, však já ti ho neberu" beta nakonec s protočenýma očima ustoupila a zděšený Jimin mohl konečně úlevně vydechnout.

"Tak, budete chtít menu, či něco speciálnějšího" Taehee vytáhla z kapsy bloček s propiskou a čekala, co si alfa z nabídky, kterou už znal nazpaměť vybere.

"fazolové nudle s kuřecím" objednal Yoongi a počkal až energická beta odejde s objednávkou do místní, vyhlášené kuchyně.

"Za Taehee se ti omlouvám, nemyslela to zle, jen je trochu zbrklá" uchechtl se alfa a konejšivě ho pohladil po ruce.

"Moji rodiče to tu dříve sponzorovali, rekonstrukce a tak... Proto se tu se všemi znám" Yoongi ani nevěděl, proč to Jiminovi říká. Ale chtěl, aby na omegu nepůsobil nijak cize, aby se k němu přiblížil co nejvíce mohl.

Oběd byl pro Jimina úchvatný. Domácí kuchyni paní Marry se to sice nevyrovnalo, ale i tak jeho bříško plesalo spokojeností.

"Tak se tu zas nezapomeň ukázat... A pozdravuj Taeho, až ho někde uvidíš" vyprovodit je opět byla veselá beta. Napodruhé už z ní Jimin tak nervózní nebyl, věřil alfě, že se nemusí bát.

"Jasně Taehee, měj se" rozloučil se neformálně Yoongi. Takové způsoby byly na alfu, ještě na veřejnosti dost neobvyklé a dalo by se říci, že i neslušné, ale černovláseka to nezajímalo. Přece se před svou kamarádkou nebude chovat povrchně.

"Dnes přijede ten můj kamarád" připomněl Jiminovi když nasedli do auta a vyráželi směrem domů. Omega si to samozřejmě pamatoval. Měl z toho docela obavy. Přítomnost alf mu nedělala nijak dobře a vsadil by se o své poslední dny, že takových jako je Yoongi jich moc není.

"Nemusíš se ničeho bát. Taehyung není zlý, jen..." černovlásek se odmlčel a přemýšlel nad tím, jak správně svého kamaráda vystihnout a zároveň omegu nevyděsit.

"... jen je k omegám hrubý"

"... jen ti bude velmi očividně dávat najevo že jsi něco míň, než on"

"... jen je docela hrdý na svou kastu... Když se budeš chovat jako hodná omega, bude k tobě milý" uzavřel to nakonec Yoongi spokojený sám se sebou.

Cesta utekla rychleji, než Jimin předpokládal. Ani nestihl vstřebat Yoongiho slova a alfa už parkoval vedle ocelově modrého sporťáku.

"Běž zatím za Marry do kuchyně, potom tě zavolám" pohladil černovlásek omegu po hlavě, když mu otevíral vchodové dveře. Ten jen poslušně kývl a hned cupital pryč.

Sám se tedy přes halu rozešel do obýváku, kde už na něj rozvalený v křesle se skleničkou whisky čekal známí rudovlásek.

"Nazdar Yoongi! Kolik sis těch omeg koupil? Smrdí to tady jak v bordelu"

Já vím, že mi to zase trvalo půl století a kapitola je to o ničem, ale snad vás to ještě nenudí...

Jinak... Teď vás malinko zatáhnu do svého soukromí...

Potřebuju radu!

Každý ráno, když jdu na autobus (teď o karanténě teda ne) potkávám jednu strašně hezkou holku... V pátek, protože jezdím o trochu dýl s ní dokonce jedu stejným autobusem a vystupuje na stejné zastávce!

Už asi tak od druhého dne, co jsem ji viděla (a to už ji vídám měsíc) jo chci oslovit, ale moje sociální fobie ze mě vždycky udělá klepající se klubíčko nervů a radši mlčím...

Takže potřebuju jakoukoliv radu, jak ji oslovit... Jak vám by se líbilo, kdyby vás někdo oslovil... Prostě cokoliv... Protože jestli existuje láska na první pohled, tak ji právě prožívám...

Jinak jestli si to pravě čte krásná holčina s fialovou patkou, krásnýma očima, co nosí mikiny, duhově batikovaný vak a černou roušku s červenými křížky a lakuje si nehty na černo...
Ten psychouš se kterým se každý den míjíš a zasněně na tebe zírá tě miluje jen neví jak to dát najevo! 🖤💜🖤💜🖤💜🖤💜🖤💜🖤💜🖤💜🖤💜

No tak to bude asi všechno... Těším se u další kapitoly... Snad bude záživnější...

BloodyPrincess