Heart Boom/Yoonmin A/B/O

16

"Ahoj, jsem Jisoo" beta si s neústupným úsměvem stoupla před černovláska, který stále hypnotizoval dveře, kterými zmizel alfa.

"Dobrý den" Jimin sklopil hlavu, jakoby provedl něco špatně. Byl na to zvyklí, lidé na něj mluvili jen když něco potřebovali, nebo něco provedl. Každopádně obě situace vyžadovaly pokorně sklopný pohled.

"Ale prosímtě nevykej mi a radši mi řekni, jak se jmenuješ" mávla ledabyle rukou. Její smích byl až nakažlivý a jednoduše se přenesl i na malého omegu.

"Jsem Jimin" zvedl chlapec koutky. Krom milé bety, která se s ním nyní bavila tu byla ještě jedna beta za pokladnu, jinak tu bylo vylidněno.

"Roztomilé... Tak se tu běž porozhlédnout... Jsou tu věci přímo šité na omegy, budu ti držet košík ano?" Jimin věděl, že to byla její práce, přesto ho udivovalo, že se o něj někdo takto zajímá.

"J-Já... Děkuji" s červenými líčky sklopil pohled. Nikdy si sám nic nekupoval. Dříve mu nakupovali rodiče a po tom, co se dostal do podniku byl rád, že vůbec nějaké oblečení dostal.

"Tak, co by sis rád prohlédl?" beta byla sice milá, ale Jimina její nadšení dost znervózňovalo. Stále od ní očekával nějakou zradu.

Stejně jako od Yoongiho. Přece nebylo možné, aby se nějaká alfa rozhodla jen tak postarat o špinavou omegu, která mu už nemohla nic nabídnout.

"No... Já... Nevím" pro Jimina tu bylo až moc věcí a nedokázal si vybrat, kam by chtěl jít. Ani nevěděl, jak se u nakupování postupuje, jestli má začít od kasy dozadu, nebo obráceně, nebo úplně náhodně.

Jisoo se ale jen zasmála nad jeho plachostí. Jimin na ni působil jako malé, roztomilé, ztracené štěňátko, co potřebovalo, aby se o něj někdo postaral.

"Tak co kdybychom začali u bot? Včera přišly nové kousky" zazubila se a bez čekání na odpověď ho začala táhnout někam mezi regály.

Omega neměl čas ani chuť se tomu bránit. Zkrátka za ní poslušně cupital s rukou v jejím pevném sevření.

Už dlouho na sobě neměl žádné hezké a pohodlné boty. Normálně nenosil buď žádné, nebo nějaké na odporně vysokých podpatcích.

"Tak vybírej" popostrčila ho beta před první pár vystavených bot. Vyjukaný omega na ně hleděl jak na boží zjevení. Nevěděl, jak dlouho by si měl jednu věc prohlížet, nebo čeho všeho si při výběru všímat.

Boty, na které koukal, byly poměrně hezké. Černé, semišové botky lehce nad kotníky se zlatým zapínáním na straně. Jediné, co na nich Jimina odrazovalo byl nepříliš vysoký podpatek.

Omega byl rozhodnut, že pokud si bude moct sám vybrat, nechce žádný podpatek. Už žádné krajky, obojky a podpatky, těch už si užil dost.

Pomalu od bot odstoupil a nervózně se podíval na Jisoo stojící za ním s košíkem. Bál se, že ji urazí, když řekne, že se mu boty nelíbí.

"Tak co? Chtěl bys raději něco pohodlnějšího?" zeptala se hned co viděla Jiminův výraz. Ani nečekala na odpověď a obrátila omegu k protějšímu regálu s volnočasovou obuví.

Ta se černovláskovi zamlouvala mnohem více. Poličky vyplňovaly různé tenisky, plátěnky a podobné druhy bot.

Nejvíce ho ale zaujaly šedé, vysoké, plátěné boty s bílou podrážkou. Pomalu si je vzal do rukou aby si je mohl prohlédnout zblízka. Vypadaly opravdu pohodlně.

Uslyšel cinknutí zvonku, jak vešel další zákazník "Počkej tu, nebo se jdi na něco podívat, musím jít přivítat zákazníky" rozloučila se s omegou Jisoo, položila mu košík k nohám a zmizela mezi regály.

Jimin jen pokrčil rameny a zkontroloval velikost na podrážce. 38 zrovna jeho velikost. Napadlo ho, že by si je mohl vyzkoušet.

"Počkejte pane, to nesmíte!" uslyšel naléhavý hlas Jisoo. Omega s leknutím vrátil boty na své místo a otočil se za blížícím se hlasem.

Více než usměvavou betu ale viděl robustní mužskou postavu svižně kráčící směrem k němu. Alfa, tím si byl Jimin podle vůně jistý.

"Pane, musíte odejít" naléhala Jisoo a dokonce může zatahala za ruku. To ale alfu naštvalo. Jisoo byla pouze beta bez sebemenšího práva se ho dotýkat.

"Dej ze mě ty pracky dolů" Jimin si bolestí zakryl uši a spadl na kolena. Alfa hlas na něj použily naposledy v prvním týdnu, co byl v klubu. Téměř zapomněl, jaká je to bolest.

Tlumeně zakňoural a začaly mu slzet oči. Najednou na sobě ucítil hrubé ruce, co ho tlačily ke studené podlaze.

Nad černovláskem se tyčil robusní alfa s očima zastřenýma chtíčem. Bylo jasné, že muže ovládají hormony a sladká vůně neoznačené omegy.

"Co tu děláš tak sám koloušku?" zavrčel Jiminovi do obličeje. Omega se zmohl jen na přidušený vzlyk.

Byl z celé té situace vyděšený, ale nikdy by ho nenapadlo odporovat alfě. Křečovitě zavřel oči a nechal na sebe sahat jako vždy.

Cítil vlhké rty na svém krku a ruce šmátrající pod jeho trikem, odhalující čím dál tím více jeho nahé kůže.

Jiminovi stékaly z pod víček slané slzy. Byl na takovéto zacházení zvyklý, přesto to vždy tak bolelo. Nutili ho to uvědomovat si, jak je oproti silným alfám slabý a bezcenný.

Přesto ale doufal, že už to nebude muset podstupovat. Doufal, že ho Yoongi ochrání. Asi to bylo příliš pošetilé, vzhledem k tomu, kdo Jimin byl.

Slyšel známé cinknutí spony u pásku, mezitím co ho jedna ruka stále tiskla k zemi. Věděl, že mu bety v obchodě nepomůžou.

Ale někdo to přece udělal. V jednu chvíli se krčil na zemi pod svalnatý tělem alfy a v tu druhou váha z jeho hrudi zmizela.

Pomalu se odvážil otevřít oči, aby se podíval, co se stalo. Dva muži doslova leželi na útočníkovi a jeden z nich se mu snažil do ramene píchnout injekci.

Omega si stihl všimnout, že mají na sobě policejní uniformy. Takže Jisoo musela zavolat policii. Jimin ji za to byl vděčný.

Najednou bylo Jiminovo tělo vytaženo na nohy dalším mužem v uniformě. Postavu měl viditelně svalnatou, ale podle vůně v něm černovlásek bezpečně poznal betu.

"Bože, co tu dělá neoznačená omega?" křiknul na své kolegy, kteří teď podpírali zmateného a dezorientovaného alfu.

"Ty vole... Ještě mi řekni, že odněkud utekl" odpověděl další muž. Policista, který držel uplakaného Jimina si ho otočil čelem k sobě, aby si ho prohlédl, jakoby na něm odpověď byla někde napsaná.

"Um... Přivedl ho sem nějaký alfa, prý se pro něj za dvě hodiny vrátí" ozvala se od pokladny odvážně Jisoo. Omega nečekal, že by se ho někdo zastal a jemně ho to zahřálo na srdci.

"Dobře, vyřiďte mu, že ho bude mít na policejní stanici" kývl muž a začal táhnout vyděšeného Jimina pryč z obchodu.

Ten jen se sklopenou hlavou vzlykal a modlil se ke všem božstvům, na které si vzpomněl, aby ho Yoongi co nejdřív našel.

Kam jsem se to zase dostal?

To jste si počkali, co?

Já vím, je to skoro měsíc... Strašně mě to mrzí, zcela se mi vytratila inspirace.

Nevím, co k tomu ještě dopsat... Asi je pošetilé slibovat, že zvýším aktivitu, protože opravdu nevím.

Určitě se ale na ten příběh nevykašlu! To se nebojte!

BloodyPrincess