Amnesia [CZ] ✓

31. | Ples

Dnešní den byl poněkud hektický, o tom nebudu lhát. Celé vyučování jsem nemohla myslet na nic jiného, než na maturitní ples, který se na naší škole konal dnes večer. Sice jsem měla už všechno předem připravené, ale i přes to jsem se hrozně bála, že se něco vymkne kontrole. Mohlo se stát klidně cokoli a já nechtěla, aby dnešní noc dopadla tragicky.

Domů jsem se dostala okolo čtyř hodin, protože provoz na silnici nebyl vůbec plynulý. Autobus jel delší dobu než obvykle, ale nemohla jsem si stěžovat. Pěšky bych opravdu jít nechtěla. Jakmile jsem se dostala domů, okamžitě jsem zamířila do svého pokoje, konkrétně do své koupelny. Potřebovala jsem ze sebe smýt všechen pot a nečistotu.

Po pořádné koupeli, která mi zabrala zhruba dvacet minut, jsem se usušila a oblékla si župan. Jako první na řadu přišly mé vlasy. Vysušila jsem si je pomocí fénu a následně popadla kulmu, kterou jsem si své vlasy natočila. Mé vlasy byly totiž od přírody rovné jako hřebíky a já chtěla, aby dneska vypadaly o něco lépe. Trochu mi vadily růžové konečky, které se dle mého názoru na ples absolutně nehodily, ale nemohla jsem s tím už nic dělat. Z každé strany hlavy jsem odebrala pramen vlasů a upletla úhledný cop. Černou sponou jsem je vzadu hlavy sepnula tak, že vytvářely jakési zkrášlení mého obyčejného účesu. Použila jsem lak na vlasy, abych se vyvarovala případnému rozcuchání, a své vlasy tak udržela na jejich původní pozici.

Jelikož mé vlasy vypadaly slušně, přesunula jsem se na líčení. Obvykle jsem se moc nelíčila, a tak jsem se rozhodla to zachovat i pro dnešní noc. Použila jsem korektor, BB cream a pudr, abych zamaskovala své nedokonalosti a červené flíčky na mém obličeji. Zvýraznila jsem si obočí a použila narůžovělou tvářenku, která nakonec nebyla skoro vůbec vidět. O tom líp, nechtěla jsem být zmalovaná. Na rty jsem použila korálovou rtěnku, která patřila mezi mé oblíbence. Mé rty byly o něco plnější a výraznější. Přesně po tomhle efektu jsem toužila. Oči jsem se rozhodla nalíčit hnědými kouřovými stíny, které mi však daly velkou práci. Potřebovala jsem do sebe jednotlivé odstíny pořádně zapracovat, aby to působilo elegantně a pěkně. Definici mých očí však zajistily až tekuté linky. Na konci mého oka jsem linku vedla mírně nahoru, ale vážně jenom trochu. Vše jsem zakončila řasenkou, se kterou jsem se netrápila zbytečně dlouhou dobu. Nepotřebovala jsem to.

Převlékla jsem se do svých bílých šatů, které jsem si před pár dny koupila, a prohlédla se v zrcadle. Uhladila jsem si pomuchlanou sukni a nejistě se u zrcadla otočila, abych viděla, jak v šatech vypadám z každé strany. Všechno se zdálo být v pořádku, a tak jsem se vydala do kuchyně. Bosá.

Popadla jsem červené jablko, které jsem našla v ledničce a usadila se na kuchyňský pult, jak už bylo mou tradicí a zvykem. Pochutnávala jsem si na šťavnatém jablku, když v tom jsem uslyšela zabouchnutí vchodových dveří. Ani jsem se nepohnula. Máma přišla do kuchyně a obdařila mě překvapeným výrazem.

„Myslela jsem, že se najíš něčeho pořádného," řekla nechápavě, „vařit přeci umíš, Kim."

„Jo," zasmála jsem se, „ale zatím jsem neměla hlad," řekla jsem na osvětlenou a seskočila z kuchyňské linky. „Ale ještě mám nějaký ten čas, než odsud odejdu. Navíc já a Luke možná zajdeme někam na jídlo," řekla jsem ještě a poupravila si sukni, která se mi trochu vyhrnula.

„Vypadáš naprosto nádherně," polichotila mi máma mou vizáž a já se musela usmát, „Luke z tebe bude úplně blázen."

Vzpomněla jsem si na včerejší večeři, která se odvíjela úplně jinak, než jsem původně myslela, že se odvíjet bude. Luke ze mě skutečně byl úplně blázen a já přeci jen taky. Neuměla jsem si představit, jak bude vypadat dneska. Počítala jsem s tím, že na sobě bude mít smoking. Sakra, Lukovi smokingy hrozně moc slušely.