Školní Láska (Min Yoongi)

Kapitola 29

Když skončil film tak yoongi se zvedl a někam odešel. Doufám že nejde do mého pokoje. Ale vlastně ani neví kde je doufám.

Je tam sice čisto ale i tak no. Nikoho nepouštím do mého pokoje.

Najednou se ozvalo. "Y/n kde je záchod?" řekl yoongi a u toho se Jin začal smát. "Jo jdu za tebou tam bys sám ani netrefil." řeknu a jdu za ním.

Mám štěstí že nešel do mého pokoje byl u mého pokoje jen pár kroků. Nechápu proč šel do druhého patra ale tak co no.

"Je to až na konec uličky" řeknu a jdu zpátky dolů. Najednou mě chytí za ruku a táhne mě do koupelny.

"můžeš mi prosím vysvětlit proč si mě zatáhl semnou do koupelny?!" řeknu a vytrhnu se z jeho sevření.

"No.. Mám jednu otázku."  řekne a jde směrem ke mě. Nevím co máma dělat. Docela velký starch mám co já udělám?

Natlačí mě na zeď a přiblíží se obličejem tak aby jsme byli vzdáleni jen pár centimetrů.

"T-tak jak-ká je t-ta otázka?" řeknu s koktavím hlasem. "Líbilo se ti jak jsem tě držel kolem pasu u toho filmu? A řekni pravdu chci jí slyšet" řekne a jde ještě blíž ke mě tak že cítím jeho dech na mým obličeji.

"Já n-nevím" řeknu a přivřu jedno oko. "No dobře. Ale to nekončí neboj" řekne s mírným úsměvem. "U-už m-můžu p-pr-rosim odejít?" řeknu a dám ruce na jeho hruď abych ho od sebe odtrčila.

"Co ja vím." Řekne a odtáhne se ode mě. "Tak běž na záchod nemusím tě vidět zrovna v ten moment." řeknu a chci otevřít dveře ale suga byl rychlejší a zamkl je a klíč dál k sobě do kapsy.

"Proč to děláš?!" řeknu hlasitým hlasem. "Protože chci?" řekne a jde k záchodu zavřít to vrchní co zavře ten záchod (nevím jak to říct ale chápete ne?) a sedne si na něho.

"Dole jsou moji kamarádi takže pokud mě nepustíš budou si myslet že něco děláme" řeknu a zatnu pěsti.

"No dobře. Jdu to otevřít ale chtěl jsem ti něco říct." řekne a otevře dveře.

Rychle výběhu z koupelny a snažím se rozdýchat co jsem teď v ten moment prožila. Musím jít dolů aby si nic nemysleli.

Yoongiho v kůži? (nevím jak to říct)

Udělal jsem chybu. Neměl jsem jí tak vystrašit. Je dost vystrašená. Chtěl jsem jí to říct. Nechápu proč jsem takový zm*d. Proč?!

Sednu si na záchod a začnu přemýšlet jak jí dostat zpátky aby mě měla zase ráda jako kamaráda.

Musím jí nějak překvapit. Budu jí pomáhat? Ne to je moc trapný všimli by si toho ostatní a byl by to docela problém.

Proč jsem takový debil?! No jo no asi je to tím že když jsem byl na základce tak mě všichni nesnášeli a když už se někdo našel jako kamarád vždy mě podrazil. Teď nemám důvěru a ke každému se chovám hnusně.

Musím se změnit nemůžu se ukázat takhle y/n bude mít že mě trauma.

Zvednu se a dojdu k zrcadlu. Podívám se do zrcadla a uvidím zase své červené oči od zlosti. Nesnáším ty oči vždy budu mít smůlu.

Pustím vodu z umyvadla a poliju si obličej vodou tak abych se trochu ochadil.

Musím jít. Nesmím se tu zdržet už tak jsem tu tak půl hodiny.

Odpustim vodu a jdu otevřít dveře. Ale najednou jsou ty dveře zavřené. Jsou zamknute.... ZAMKNUTÉ?!

Sakra. Prohledávám kapsy ale nic v nich není. Aha y/n. Mohlo mě ro napadnout. Ale co mě nenapadne. Nic

Zkouším se podívat i kolem umyvadla jestli nejsou a ne.

Začnu bouchat na dveře a čekám že se odemknou a otevřou se a v nich bude rozesmátá y/n. Ale asi ne.

Moje síly skončili. Musím je vyrazit. Rozeběhnu se teda a skočím ne ně a bych je rozrazil ale nic.

K*rva co to jsou za dveře?!

Sednu si o zeď a čekám.

Mé čekání není tak dlouhé najednou se otevřou dveře a v nich stojí?!

OMG 666 slov 😂

Kdo myslíte že to bude?

Bude to y/n nebo někdo jiný?

Uvidíme.

Doufám že se vám díl líbil.

Přeji hezký slunečný den a příjemné cteni této kapitoly.