Kapitola 20

192 17 0
                                    

Když jsem se zastavila tak jsem shodila Jina protože zamnou šel a měl sklopenou hlavu. "Promiň Jinnie" řekla jsem mu. Neuvědomila jsem si že jsem řekla Jinnie až se na mě podíval Namjoon s pohledem 'Co' tak pak jsem si uvědomila že jsem řekla Jinnie místo Jin.

Abych to nějak zachránila řekla jsem že to je nová přezdívka pro Jina oddemě.

"Tak pojďte nebo tu promrzneme."popohnala jsem je aby už šli protože fakt tu nechci promrznout už tak jsem strávila hodinu v restauraci s nima.

"Opravdu jsem si nemyslel že máš tak krásný a velký dům. Je nádherný" Rekl Namjoon "Ehh díky." řekla jsem nervózně protože jsem tohle nečekala.

"Kde je tvůj pokoj?" zeptal se Namjoon protože se nejvíc těšil na zabalování dárků. "Druhé patro druhé dveře tam je můj pokoj." řekla jsem mezitím jsem šla říct Jinovi kde je kuchyň protože se těšil až uvaří svoji specialitku.

"ok tak tady Jine je kuchyň můžeš si tu dělat co chceš protože v tobě doufám že nic nepokazíš." řekla jsem mile a šla nahoru do svého pokoje kde byl Namjoon. "Jojo v pohodě budu se snažit tady nic nezkazit a udělat to chutné." řekl Jin ale už moc jsem ho neslyšela protože byl v kuchyni a já byla už v 2 patře.

"Tak pro koho je co?" Hned jak jsem otevřela tak jsem viděla Namjoona jak vzal mojí tašku nahoru a prohraboval se ve věcech. Bože proč jsem je pustila do domu?

"Tak jdeme na to ale musíš pomalu jinak to můžeš zničit." varovala jsem ho. On jenom přikývl a šli jsme na to.

~17:30~
Hotovo

Všechny dárky jsou zabalený! Vykřikla jsem.

"HOTOVÉ JÍDLO JDĚTE DOLŮ AŤ NA VÁS NEČEKÁM." zařval Jin jako matka domácnosti. "Jo už jdem" řekla jsem. Ale myslím že mě neslyšel.

Po jídle jsem byla opravdu plná Jin má skvělé jídlo. "Musím přiznat máš nejlepší jídlo na světě." řekla jsem. "Díky vaření se věnuji od mala strašně mě to baví." řekl Jin.

"Co kdyby jsme se prošli? My tři? Procházka by nám pomohla se víc seznámit" navrhl Namjoon. "Jo ale on je prosinec a v prosinci je zima nechceš to nechat na někdy jindy a seznámili by jsme se dnes u mě doma?" řekla jsem. Nikam nechci chodit když je zima.

Ještě když je zima a venku už panuje tma. "Ne é bude sranda uvidíš" řekl a ukončil zároveň naše dohadování Namjoon. "Ok Namjoone vyhrál jsi" řekla jsem poraženě a zvedla ruce do vzdávaní.

"Super" "Pojď než bude úplná tma" řekl Jin. "Jóóó už jdu." řekla jsem Jinovi. Když jsem se obouvala cítila jsem v sobě že se něco pokazí.(napsala bych sprostěšjí slovo ale nejsem sprostá) nebyl to dobrý nápad. Ale budu doufat že se nic nepokazí.

Když jsem vešla ven projela mnou zima. Ale zima zachvíli opadne protože si na to zvyknu. Zavřela jsem dveře a šla k brance kde už čekal Namjoon a Jin. Když jsme se rozešli od domu ucítila jsem opravdu něco hrozného ale nebylo to až tak hrozné takže pak už jsem se o to tak nezajímala.

"Kam Půjdem?" řekl Jin po dloouhém mlčení. "Ehmm nevím co ty Namjoone kam bys chtěl?" odpověděla jsem Jinovi a zároveň se zeptala Namjoona. "Co třeba se jentak provázet nohama? Mě totiž taky nic nenapadá" řekl Namjoon zadrbal se na zátylku.

"Ok dobrý nápad" řekla jsem vesele. "Tak kdo začne?" zeptal se nás Namjoon. "Kdo s čím začne?" odpověděla jsem na Namjoonovu otázku. "Myslím kdo začne s tím představováním a poznáváním." řekl Namjoon. "Jo tak třeba já začnu jsem tady jediná holka." řekla jsem byla jsem nervózní ještě jsem se takhle nepředstavovala klukům.

"Takže ehmm..... Jsem y/n n/y jsem z Ameriky mám ráda kreslení a hraní na klavír. Moje nejoblíbenější barva je růžová fialová a černá. To by mohlo prozatím stačit." řekla jsem svůj proslov a čekala kdo bude mluvit dal. "Já jsem Kim Seok Jin jsem z Jižní Koreje mám rád taky růžovou barvu. Mám rád vaření." řekl Jin.

"Já jsem Kim Nam Joon jsem taky z jižní Koreje mám rád tancování. Moje oblíbená barva je taky černá fialová a růžová." řekl jako poslední Namjoon.

"Tak další kolo" řekl Jin.

"Takže je mi 17 let a nemám ráda když mi někdo ubližuje." řekla jsem.

"Mě je 17 let a taky nemám rád když mi někdo ubližuje" řekl Namjoon protože Jin chtěl být poslední.

"Mě je 18 let a nemám rád když mi někdo ubližuje a když mi kook udělá bordel v kuchyni. Hlavně když mi prohazuje moje koření do jídla." řekl naštvaně Jin

Já a Namjoon jsme se začali smát a po pár vteřinách se přidal i Jin. Až jsme se uklidnili tak jsme si uvědomili že jsme se už úplně všichni představili. Namjoon najednou posmutněl.

" Namjoonie stalo se něco? " zeptala jsem se vážně."  už jsme se představili a teď už Půjdem domů. A já nechci domů chci být s tebou. Jsi super kamarádka" řekl Namjoon sklesle. "Tak si dáme zítra odpoledne sraz u školy?" navrhla jsem.

Najednou Namjoon byl veselý "A díky že jsem tvoje super kamarádka" řekla jsem.

Okeyyy Armys v minulé kapitole jsem říkala že napíšu ještě jednu kapitolu tak tady ji máte.

Zítra asi nebude žádná kapitola proto teď jsem vydala 2 kapitoly za dnešek.






Přeji pěkný den a příjemné čtení.








I purple you💜💜

Školní Láska (Min Yoongi) Kde žijí příběhy. Začni objevovat