Školní Láska (Min Yoongi)

Kapitola 41

Stále mířím na osobu zbraní a čekám až dá pryč Yoongiho.

"Takže nedáš pryč?!" vykřiknu. Ani nevím kde se ta odvaha vzala.

"To ti může být u p*dele jestli ho dám pryč nebo ne!" křikne osoba nazpět.

"Tak dobře jak si přeješ!" řeknu nebo spíš křiknu a chci začít střílet ale osoba dá nebo spíš hodí o zeď yoongiho.

"Taak to je lepší" řeknu.

"No není teď ty můžeš být posmrti."

"Přijdou další dvě osoby a začnou Yoongiho odnášet. Naštěstí není opilý až tak že by nic nezvládl a dvě osoby schodí a vezme jednomu zbraň.

" Nemyslím si Baekhyunu! " řekne yoongi a zezadu začne mířit na osobu.

" No dobře tak kdo ještě na mě bude mířit. Malá holčička která ani nic neví o zbraních a nebo nějaký kluk který semnou má nevyřízené účty hm?" řekne a u toho se uchechtne

"Jaký nevyřízené účty?! Baekhyune dal jsem ty 30 000 000 wonů! Tak co tu meleš?!" vykřikl yoongi.

Ale to už jsem nezvládla a vystřelila jsem z pistoly. Zasáhlo ho do stehna.

"Tak co jaká malá holčička která neví nic o zbraních co?!" řeknu a znovu nabiju zbraň.

"Tak co ještě jednu?!" zeptám se a uchechtnu

Dvě osoby které Yoongiho odstrčli tak se zvedl a začaly mířit na mě a na Yoongiho.

"K*rva!" křiknou a objeví královny školy.

"Co vy tu?" řeknu a podívám se na ně ale samozřejmě neopustím pohled z nich.

"jdeme pryč!" řekne jedna z královen a všechny se cpou k východu.

"Y-yoongi budu muset!" řeknu a vystřelím z pistole.

Jednoho zastřelím. Ale asi jsme to neměla dělat protože druhý se otočil a vystřelil na mě.

Nejdřív jsme to necítila ale pak jsme cítila krev i bolest mém rameni.

"To máš za to ty krávo!" řekne Suha a zvedne se tak tak.

"Zkus něco říct a zastřelím tě!" řeknu a otočím pistol k němu. S velkou tíhou se snažím zbraň udržet ale nejde to.

Pustím pistol a začnou se mi tížit oči.

"Y/n!" vykřikne yoongi ale to už samozřejmě slyším jenom tlumeně.

Vím jenom že ke mě přišla Lisa které tekly slzy a křičela ať zůstanu naživu. Ale to už nezvládnu a podlehnu se tmy.

Yoongiho pohled.

Když y/n střelil do ramena myslel jsem že se mi zastavilo srdce.

Tak moc sem k ní chtěl přiběhnout a obejmout jí ale nešlo to všem teď šlo o život ale myslím si že nejvíc mě a y/n.

Že jsme vůbec šli na ten ples....

Najednou uslyším jak policie vtrhne sem a začne mířit na osoby které mají zbraň.

"Ruce nahoru!" křikne jeden z policie.

Všechny osoby které nás napadly zvedly ruce a upustily zbraně.

"Lehnout!" řekl druhý policista a tak udělaly.

Policie jim dala pouta a pomalu je odnesla k autu.

Nevěděl sem co mám dělat.

Jsem ve snu?

Nebo ne.....

Hned na to přijela záchranka a začala ošetřovat y/n.

"Je tu ještě někdo kdo je zraněný?" zeptá se mě záchranář "Ano ještě je tu jeden ale ten už jel s policií."

"dobře" řekne a vydá se směrem k y/n.

Už tu není nikdo a myslím že už ani Jin namjoon a všichni ostatní.

Jsem v šoku to co se odehrálo.

Když uvidím jak y/n leží na lehátku přiběhnu k ní a dám jí polibek na ústa. "Doufám že budeš zase šťastná vše ti vysvětlím.

Řeknu a začnou mi téct slzy.

" Mohu s ní jet? Jsem její přítel "řeknu a záchranáři přikývnou.

Podívám se na Lisu která odchází a usměje se na mě.

Úsměv oplatím a vydám se směrem k sanitce.

Tak co myslíte že y/n bude v pohodě?

Jo a nemyslím si že po tymto bude pak už jen růžové

Jen připomínám taková mini informace.

I purple you A.R.M.Y 💜