Školní Láska (Min Yoongi)

Kapitola 65

Jediná zpráva ode mně je ta že tohle je jakoby předposlední skip. PROTOŽE pak očekávejte poslední skip a to bude právě konec. A ten konec bude na dva díly a pak prostě bude shromáždění co se stalo během těch let. Např. Že si Namjoon pořídil domů kočku. (Snad chápeme :D) No a poslední kapitola v této knize bude slovo autorky neboli mě. Přeji krásné čtení.

1.7 2014

Právě teď sedíme všichni nadšení v letadle které za pár minut poletí do L.A.!! Jsem strašně nedočkavá a strašně se bojím. Nemůžu popsat momentálně svoje pocity protože každou chvíli mám jinou náladu nejen z těch mých blbců ale celkově. Je to naše dovolená ale i nějaký projekt dal nám to šéf že si máme odpočinout ale stejnak tam bude práce. Což na první pohled nepochopíte ale když nám to vysvětlil hned se nám rozsvítilo v hlavách.

Jednoduše máme projekt a to je ten připravit společně s lidmi svatbu Namjinovi. Taky to není vše máme koupené lístky na baseball a na pouť na což se těším jako malé dítě. Hoseokovi dali menší titul za to že je nejlepší tanečník u nich a tak se stal profesionálním tanečníkem. Strašně mu to přejeme protože se tak i zviditelní sám za sebe. Jsme rádi že tohle dostal.

Nejhorší je na tom vše je to že Namjoon a Jin to dělají každou noc a my všichni jsme naspali jen pár hodin. Nechápu proč mají oni takovou výdrž to dělat do tří do rána.

Nahlas jsem se zasmála když jsem začal přemýšlet jakou mají výdrž. "Co je?" zeptal se Jimin. "Ale nic" řechtala jsem se jako kůň a všichni nechápali. "Vy víte co myslím od deseti hodin do tří do rána že?" podívala jsem se na Namjoona a Jina kteří po tomhle co jsem řekla dělali že nic. Všichni najednou kývli a usmáli se úchylně na Namjoona a Jina.

"No nic já si myslím že další téma" usmál se Namjoon a začal mluvit úplně blbě a nesrozumitelně. Slova opakoval a byl celý nervózní. "Namjoone všichni z nás ví že to děláte stejně jako všichni." Řekl poklidně Yoongi a všichni opět kývli.

V tom se ozvala hlasatelka která říkala že letadlo vyletí za tři minuty. Všechny letušky nás zkontrolovaly jestli jsme v pořádku a pak se odebraly do nějaké kabiny dozadu a dopředu. Slyšela jsem že vzadu Hobi kňučí že se mu zvedá žaludek a že chce po Tereze objetí. Ona ho objala a Hoseok se uklidnil. Vzlétli jsme do oblaků a já se mohla spustit do krásného spánku. Opřela jsem si hlavu o Yoongiho rameno a usla stejně jako všichni než Hobi Jimin a Namjoon. Ti si tam povídali. "JIMINE TY ŽÁDNÉ DŽEMY NEMÁŠ CHÁPEŠ TO?!" Zařval Namjoon a všichni se začali dívat jen na Namjoona. "Klid Jimin možná má" Snažil se Jin uklidnit Namjoona ale těžko. "Jimin nemá a nebude mít džemy" trochu ztichl ale pořád byl naštvaný. " Jimin má džemy" dal se do boje Hobi a Jimin začal být proti dvou. "Přestaňte chlapy" Konverzaci odsekla Moon která chytla Jiminovi ruce a dala si je do svých. "Přece se nebudete dohadovat jestli má Jimin džemy nebo ne" protočila očima Tereza a Y/n natáhla zepředu ruku a Tereza si s ní plácla stejně jako Moon.

Pohled Sugy

Konečně v L.A. Teda jakože nejsem rád protože bych ještě spal ale už jsme tu bohužel. Všichni jsme vyšli z letadla a byli jsme úplně překvapení že jsme tu. Nikdy jsme nebyli v L.A. Je to pro mě úplně něco jiného. Vešli jsme do budovy a tam jsme začali hledat nejbližší obchod s jídlem. Vyhládlo nám a tak jsme potřebovali hlad zahnat třeba rohlíkem.

Když jsme nakoupili zavolala nám ochranka že na nás čeká před vchodem do obchodu. Všichni jsme z obchodu odešli a jak nám říkal jede z mužů ochranky všichni tam stáli a čekali na nás. Přišli jsme k nim a donesli nás přes všechny fanynky do aut. Byly jich čtyři což nebylo tak hrozné. Nasedli jsme si a odjeli do hotelu.