Půlnoční slunečnice | Stein27, Calin, Dorian |

12. část - Chtíč, který nelze uhasit

,,Pod svitem hvězd jsme všichni stejní. Všichni jsme krásní, všichni jsme blázni." zašeptá mi do vlasů. ,,Jestli tě pravda bolí, tak je to správně." dodá a já zvednu hlavu, abych mu mohla pohlédnout do očí, které mě pozorují. Vím má pravdu. Pravda vždycky bolí, ale lež bolí mnohem více.

...

,,Měli bychom už jít, než nás táta začne hledat." zamumlám, když jsme rty od sebe, jen kousek a naše těla se tisknou k sobě. Díky tomu slyším jeho srdce, které bije, jako o závod. Musím přiznat, že i mě se několika násobně zvýšil tep. Co to sakra děláme?

,,To asi ano." vydechne s nakrčeným odbočím a hlasitě polkne. Položí mi dlaň na tvář a polštářkem prstu mi přejede po spodním rtu. Pomalu se začne rty přibližovat k těm mým. Hlavou mi projede milion důvodů, proč bych to měla překazit, ale jeden důvod, proč ne se našel.

,,Počkej tohle nemůžu." zamumlám, když se odtáhnu všimnu si jeho pohledu, který momentálně odhalil všechny jeho pocity.

,,Proč?" zeptá se zvědavě se zklamáním v hlase.

,,Miloval jsi někdy někoho?" Vím je to opravdu hloupá otázka, ale u něj by mě to zajímalo. Podívám se na něj a on svůj zrak upne na oblohu.

,,Jo." prohrábne si své bílé vlasy, které i v té tmě září.

,,Opravdu?" V tento okamžik by mě zajímalo, jaká dívka ho tak okouzlila, že dokázal milovat.

,,Jo. Zjistil jsem, jen že láska bolí a nikam nevede." pokrčím rameny.

,,Proč musíš být, tak bezohledný a ke všemu se stavět, jako by v tom nebyly žádné city?" zvýším hlas, ani nevím proč. Možná, že mě to zkrátka naštvalo.

,,Máš pravdu měly by jsme jít." zvedne se a hodí po mě deku.

,,No tak prozraď mi, co se muselo stát, že Petr zvládl milovat a opětovat lásku ." přehodím deku přes sebe a jdu za ním.

,,Myslím si, že ti může být úplně jedno, co se dělo v mé minulosti." mávne rukou.

,,A co, když mi to jedno není." zadívám se mu hluboko do očí a vidím, jen bolest spolu s prázdnotou. Chci, aby věděl, že to myslím vážně.

,,Sedej do auta a už ani slovo." nakáže mi a otevře dveře od spolujezdce. Chci mu říct něco hodně hnusného, ale potom usoudím, že by to nebyl moc dobrý nápad. Nechci zničit tu krásnou vzpomínku, kterou jsme si před chvílí oba užívaly.

Oba jsme potichu, když najednou zastavíme.

,,Proč, si právě zastavil?" zeptám se ho nechápavě. Kolem cesty jsou rozkvetlé slunečnice, které se hloupou ve větru. Petr vytáhne klíčky ze zapalování a tím utiší rádio spolu s motorem. V autě náhlé panuje prázdné ticho.

,,Byl jsem na jedné párty, která byla v klubu, kam mě vzal můj kámoš. Nechtěl jsem, ale přemlouval mě. Byly tam drogy, alkohol, holky. Klasika. Byl jsem ještě mladej a dalo by se říct, že absolutně nezkušenej, co se týká těchto věcí. Seznámil jsem se s jednou dívkou. Byla překrásná. Nemohl jsem z ní spustit oči..."

~memories~

Sedím na sedačce s flaškou piva a pozoruju Marka, jak koketuje se dvěmi dívkami. Prohlížím si ostatní, jak se baví. Nechápu  proč jsem se nechal přemluvit. Chvíli si pohrávám s víčkem do piva, když v tom moji pozornost upoutá dívka, ze které nemůžu spustit oči. Je nádherná. Její černé lokny, které jí končí, až pod pasem.

,,Kam čumíš ty vole." sedne si vedle mě Marek s holkou a pěti panáky Jegera.

,,Nikam." zamumlám a hned na to sklopím zrak.

,,Ale, ale dostal jsi zálusk na Annu. Být tebou tak raději honem zapomenu." upozorní mě. Annu teď  z hlavy nedostanu.

,,Cože? Proč?" jsem zvědavej. Nevypadá, jako někdo, kdo by byl zlej.

,,Tak za prvý je to hrozná mrcha a navíc je zadaná a tady se holky nepřebíraj kámo." Aha, tak asi bude zlá. Marek mě poplácá mě po rameni a odejde pryč i s holkou. Skvělí on prostě odejde neznámo kam.

Dopiju a vydám se hledat záchod. Myslím si, že by bylo nejlepší, kdyby jsem šel pryč a nekoukal na to, jak tančí. Co to se mnou je? Konečně dojdu na záchod, když si umývám ruce v odrazu zrcadla uvidím, jak vchází dívka, kterou nemůžu dostat z hlavy. Dělám, že jí nevidím, jelikož je možný, že mám vidiny. Navíc, co by dělala na panských závodech.

,,Nechceš zažít lásku?" zašeptá a její ruce se náhle octnou na mé hrudi. Tak to nebude vidina.

,,Myslím, že to není zrovna dobrý nápad." snažím se jí od sebe odehnat, jelikož nechci problémy.

,,Proč myslíš. Všimla jsem si, jak se na mě díváš. Chceš mě. Něco na mě tě přitahuje." své prsty mi zajede do vlasů.

,,Musím jít." chytím jí ruce, aby přestala, i když proti tomu nic nemám.

,,Víš o tom, že jsi sladkej. A nevinej to přitahuje zase mě." nadzvedne obočí a kousne se do spodního rtu. Proboha tohle mi nedělej.

,,Hele-"

,,Pssst, už nemluv." skočí mi do řeči, tím že mě políbí. Vím je to hodně špatný, ale já nezvlád odolat.

...

,,Kvůli ní jsem začal s tím svinstvem. Navíc jsme se s Calinem díky ní měly mezi sebou konflikty. Od té doby se mi celý život začal kazit. Bohužel jsem byl slepý dřív, ta špína na duši, co na mě zanechali věty minulosti nešla smýt. Musel jsem se za ti bít." bolest v jeho hlase, očích způsobila slzu, která mi stéká po tváři. Když se nadechnu, abych mu něco řekla vystoupí z auta a zavře dveře. Co to mělo znamenat?

Bez dalšího uvažování jdu za ním. Cítím kapky deště, které mi mračí vlasy. Naštěstí, jen poprchá. Stojí ke mě zády a jeho pohled se upíná na slunečnice. Je mi jasné, že pláče a tak raději nic neříkám. Přijdu k němu a obejmu ho zezadu. Své ruce položí na ty mé a polštářky prstu hladí. Po chvíli se otočí a já spatřím na jeho smáčené tváře. Nakloním hlavu na bok a utřu mu slzy. On mě chytí za boky a přitáhne k sobě. Mé ruce se z jeho tváří přesunou do vlasů, které má též smažené od kapek deště. Naše rty se k sobě pomalu přibližují, až se nakonec spojí a já v tento okamžik už nezvládnu udělat nic. Vím,  že bych neměla, ale uvnitř mě ten chtíč nelze uhasit. V podstatě ani nechápu proč. Možná, že se najednou chová tak mile a je moc hodný, nebo že by mi ho v tuto chvíli bylo líto? Naše polibky jsou spíše pomalé a něžné. Rozprší se a my se vzájemně začneme smát.

,,Měly bychom jít." poznamená Petr, když se opře čelem o to mé.

,,Jasně to by jsme asi měly." kývnu na souhlas a my oba se rozběhneme k autu.

------------------------------------------------------------------
Ahojkyy chtěla jsem ji vydat včera, ale nešlo to házelo mi to chybu absolutně jsem to nechápala. Dneska už to doufám půjde. 🤍

Tak jo u další kapitolky AHOJKY!🤍🧸