Půlnoční slunečnice | Stein27, Calin, Dorian |

22. čast - Hra s minulostí

,,Pomůžu ti." zašeptám a snažím se jí chytit. Věnuje mi bezbranný úsměv a postaví se. Je nádherná. Něco mě k ní táhne. Je jiná než ostatní.

...

,,Jak je to sakra možný?" nevěřícně kýve hlavou za strany na stranu. Jsem v šoku stejně, jako on. Zvláštní, když si představím, že už jsme se jednou střetly. A největším paradoxem na tom je, že v tomto pokoji.

,,Já nevím." pokrčím rameny. A pozoruju jeho oči, jelikož se naše těla v tenhle okamžik tisknou k sobě. Vzpomínám si jen na to, jak jsem vlezla do nějakého pokoje a potom už si vybavuju, jen jeho oči. Byla jsem hodně mimo, ale vím, že jsem na jeho oči nemohla zapomenout hodně dlouho.

,,Vždyť vypadáš úplně jinak." snaží se o to, aby to mohl nějak vyvrátit, což mě celkem vyvádí z míry. Pohladí mě polštářkem prstu po tváři a já vidím, jak ho to stále více překvapuje.

,,Jo já vím. Zkrátila a obarvila jsem si vlasy, zrušila piercingy, změnila styl oblékání-" zastavím, jelikož si všimnu, jak mu slzí oči.

,,Pojď." vezme mě za ruku a my opouštíme pokoj. Nechápu. Co to do něj vjelo?

...

Dojdeme do baru v přízemí hotelu, kde nahazuje atmosféru červené světlo. Než se naděju Petr objedná panáky Jegera. On chce po včerejšku ještě pít? Ten kluk není normální.

,,Zahrajem si takovou hru." řekne, když má v sobě sedmého panáka stejně, jako já.

,,Nevím jestli to bude nejlepší nápad." zamumlám se smíchem. Jelikož mám v sobě, ještě víno ze včerejška.

,,Když už jsme se dostaly k té minulosti, tak mi řekni, co tě donutilo vběhnout mi do pokoje a zamotat mi hlavu." pozoruje mě a čeká na moji odpověď. Zamotat hlavu? Proboha, co jsem v tom pokoji dělala.

,,Nechci o tom mluvit." odbiju ho. Nechci se hrabat ve své minulosti, jelikož bych s Davida udělala to největší zvíře, které snad existuje. Jenomže on takový není. Já to vím moc dobře.

,,Ne tohle ne. Stejně, tak chci vědět, jak ti ten tvůj debilní přítel udělal tu jizvu." sesune mi mikinu níže, aby odhalil mé rameno. Zamračím se na něj a plácnu ho přes ruku.

,,On není debilní!" křiknu a pokračuju ,,A co tvá minulost. Vysvětlíš mi už konečně, proč si obrátil celý tátův dům naruby a chtěl se zabít?" zvýším hlas. A on sklopí svůj zrak.

,,Rád bych ti to vysvětlil. Jenomže-" na chvíli se odmlčí. ,,To nejde. Nepochopila bys to." začne vysvětlovat.

,,Zkus to." narovnám se v zádech a nadzvednu vyzývavě obočí.

,,Já a mý osobnosti. Chtějí mou smrt, miluju je." usměje se a já nakrčím obočí.

,,Cože, co?" zeptá se, jelikož to vůbec nechápu. Nebo, jakoby chápu, ale byla bych ráda, kdyby mi to vysvětlil trochu lépe.

,,Říkal Jsem, že to nepochopíš." naleje do sebe dalšího panáka.

,,Tak hele, když mi to vysvětlíš nějak srozumitelně a ne dvěmi větami, tak se něco možná dozvím." zvýším na něj hlas, aby věděl, že to myslím vážně.

,,Měl jsem temnotu před očima, jelikož si mi neodpovídala. No a potom už si vybavuji, jen tebe, jak nade mnou jsi. Bylo to jakoby jsme byly na chvíli, jen my dva." pohladí mě po vlasech a já cítím slzy v očích. ,,Chtěl jsem jenom vidět ráj, kde jsme my dva, ale zároveň jsem cítil, že už tě nikdy neuvidím a že jsem tě ztratil." jeho pohled se upnul na dřevo stolu. ,,Zdálo se mi, že jsi byla v bezvědomí a já tě nemohl vzbudit." Já se cítím, tak hrozně provinile, jako bych balancovala na kraji útesu. Když jsem s Calinem, tak Petr je na tom zle. A naopak, když jsem s Petrem, tak je to celé špatně. Calin mi dával znát, že mě miluje. Zkrátka je to kluk, který by mi nikdy neublížil. Ale posledně tomu, tak nebylo. ,,Nevím, jak si to udělala, ale nemůžu tě dostat z hlavy, i když jsem chtěl. Nešlo to. Mám pocit, jako bych tě musel mít pořád nablízku a chránit tě." bolest v jeho hlase mě zraňuje čím dál, tím více.

,,Petře, já-" položí mi ukazováček na rty, abych nemluvila. Což mi v tento okamžik možná i vyhovuje, protože bych řekla něco, co by ho mohlo ranit. ,,Počkej." dám mu pryč prst. ,,Vždyť jsi říkal, že ten polibek nic neznamenal a minule jsi mě ujišťoval, že se mezi námi nikdy nic stát nemůže." nakloním hlavu na stranu.

,,Myslíš, že jsem to myslel vážně. Já totiž sám nevěděl, co k tobě cítím." podívá se mi do očí a já začnu pociťovat nervozitu.

,,A teď už to víš?" zeptám se. Doufajíc v rozumnou odpověď, která by mě nedonutila přemýšlet nad tím, jak mu neublížit. Nakloní se k mému uchu.

,,Možná." zašeptá tiše a mým tělem projede husí kůže. Pravou rukou mě chytí za stranu krku a následovně tvář.

,,Ne, počkej." proberu se z omámení jeho vůně. ,,Přesně s takovým typem, jako jsi ty jsem se před nějakou dobou rozešla." zabráním, aby nedošlo k polibku.

,,Cože?" nakrčí obočí, když se odtáhne. ,,Já bych tu nikdy neublížil." zvážní v hlase.

,,Opravdu? A co to, jak jsi po mě hodil flaškou? To nic nebylo, že?" zkřížím ruce na prsou.

,,To bylo v době, kdy jsi mi lezla na nervy." pokrčí rameny. ,,Noro." podívá se mi do očí. ,,Já bych ti nikdy neublížil." pohladí mě po vlasech. ,,Je ti něco?" ptá se, jelikož se chytím za hlavu.

,,Ne, jen mě přepadla únava." začínám pociťovat únavu.

,,Půjdeme." kývne na souhlas. Při vstávání mu spadnu mu do náruče, jelikož mě přepadnou křeče. ,,Moc mi to neulehčuješ, fakt, že jo." usměje se, když mě chytí. Pousměju se nad jeho vtipem.

,,Ty to nezaplatíš?" zeptám se po chvíli ticha, kdy mi koukal do očí. Asi jsem zkazila romantickou chvíli, ale co.

,,Je to na tvého tátu, takže ne." pokrčí rameny a já, jako reakci protočím oči. Myslím si, že táta za nás musel utratit vážně hodně. Petr mu obrátil celý dům na ruby, oba jsme mu vypili několik láhví vína no a teď. Má to s námi hodně těžké, ale zase na druhou stranu nestaral se o mě roky, takže mu to neuškodí.

Dojdeme do pokoje, kde si lehnu na postel a koukám do stropu. Petr si po chvíli lehne vedle mě. Cítím, jek se mi točí hlava a hlavně únavu, která utlumila celé mé tělo. V hlavě se mi spustí spousta myšlenek a já už nezvládám jim naslouchat, jelikož nemám energii.

------------------------------------------------------------------
Tahle kapitolka je trochu kratší, ale hlavně jsem vám ji slibovala už dříve🧸

Doufám, že se nezlobíte🤍🧸

Dnes vychází konečně Calinovo album, kdo se těší stejně, jako já?🤍🧸

Tak u další kapitolky AHOJKY zlatíčka 🤍🧸