𝗟𝗜𝗧𝗧𝗟𝗘 𝗦𝗘𝗖𝗥𝗘𝗧𝗦

22.

„Možná nejsou doma," zadoufala Spencer. Její mamka zběsile klepala na dveře Pernetů.
„Nebo nemají rádi hosty," napadlo Lilly, která držela tátovy brownies. Měla ve vlasech růžovou mašli a tentokrát si nestěžovala na to, jak ji jí Spencer uvázala. Celá Spencerová rodinka byla slušně oblečená. „Franceska by mohla mít od toho jejího spolužáka číslo, ne?" napadlo malou Lilly a popotáhla si svůj svetr níž. Foukalo jí na záda. Bylo chladno.
„Dobrý nápad," zamumlal pan Spencer, který si připadal trapně, když tu tak postávali u cizího domu.
Spenc odemkla svůj telefon a chtěla napsat Thierrymu na Instagram, protože tam byl nejaktivnější - navíc jeho telefonní číslo neměla a na Messengeru si ani nepsali.

FSpenc: Jsi doma?

Na jeho odpověď čekala jen pár sekund.

Thrr21: Teď jsem vylezl ze sprchy. Proč?
FSpenc: Moje rodina ťuká na dveře tvého baráku a dochází jim trpělivost. Varovala jsem tě.
Thrr21: Jsem tam do minuty.

Thierry se opravdu za chvíli objevil ve vchodových dveří. Měl mokré vlasy a jeho bílé tričko se mu lepilo na jeho vlhké tělo.
„Dobrý den," pozdravil je zdvořile. „Omlouvám se, byl jsem v koupelně a neslyšel jsem vás." Následně uhnul, aby všichni mohli vejít dovnitř a pak postávali v chodbě jako tvrdé Y.
„Mami, tati, Lilly," vzala situaci do svých rukou Spencer. „Tohle je Thierry, můj spolužák. A tohle je moje máma, táta a sestra." řekla rozpačitě. Následně si všichni podali s ním ruce a Thierry všem nabídl, jestli se nechtějí posadit do obýváku. Překvapivě tu bylo uklizeno. A to perfektně uklizeno - byl tady vlastně jen nábytek a pár drobných rodinných předmětů.
„Nechcete něco k pití?" zeptal se a Spencerovi požádali o vodu. Byla to nesmírně trapná situace.
Když se Thierry vypařil, zeptala se paní Spencerová své dcery: „Nechceš mu jít pomoct? A zeptej se ho rovnou, kdy přijdou jeho rodiče..."
Spencer se zvedla, i když moc nestála o to, že bude s ním v jedné místnosti sama. Zvlášť po tom, co se před několika hodinami stalo. Vešla za ním do kuchyně a řekla: „Připravil si svého tátu na to, že přijdeme?"
Potichu a lehce se zasmál. „Ne, ale načasovali jste si to dobře. Táta včera uklízel, protože byl nervní z toho, kde jsem celý den byl. A když má takovou náladu, tak uklízí a snaží se tím přijít na jiné myšlenky."
Spencer chtěla začít konverzaci o tom, co se mezi nimi stalo, ale nevěděla jak. Proto rychle a tiše, aby jí její rodina neslyšela, vyhrkla: „Spali jsme spolu?"
Podíval se na ní a měl ten svůj typický obličej Thierryho. Zakýval nesouhlasně hlavou.
„Tak co ta..." ale nedořekla to.
„Co?"¨
„Krev," šeptla. Bylo to čím dál trapnějsší.
Zazubil se na ni a přišel k ní blíže. Opírala se o linku vedle něj a on teď stál před ní. Ne moc blízko, ale kdyby se jen naklonil, cítila by jeho chladný dech. „Sex jsme spolu neměli. Ale ta krev z tebe byla."
Zrudly jí tváře. Co by na to měla říct? Od toho polibku měla všechno v mlze a když si všiml, že jí to pořád nedochází, tak k ní natáhnul ruku a prsty se otřel o její stehna. Spencer zrudla ještě víc a jakmile jeho ruka byla až moc vysoko, zeptala se: „Tak co jsme spolu měli?"
„Pořád ti to nedochází, maličká?" šeptal, ale ona jeho hlas slyšela tak zřetelně, že měla pocit, jakoby křičel. A pak se jí doktl přímo toho místa, kde se jí zmocnil neklid. „Odpanil jsem tě prsty." A pak se odtáhnul, mrkl na ní a Spenc se konečně nadechla. Ani jí nedošlo, že celou dobu, co se jeho prsty otíraly o její kalhoty, zadržovala dech. Najednou jí to chybělo. Chtěla, ať se jí dotýká. „Vyprstil jsem ti," upřesnil, ale to už říkat nemusel, Spencer to bylo jasné.
„Ne tak nahlas," zakňučela a vzala dvě skleničky plné vody z kohoutku do rukou. „Mám se zeptat, kdy přijdou tví rodiče." Snažila se rychle změnit téma, než začne prosit o jeho blízkost.
„Táta přijde-" a v tu chvíli se otevřely vchodové dveře.
Spencer i Thierry se se skleničkami v rukou přemístili do obýváku a po cestě pozdravili jeho otce. Pan a paní Spencerovi si od nich sklenice převzali a Lilly tu svou vypila najednou. Všichni u sedačky nebo na sedačce čekali, až se objeví pan Pernet.
A jakmile přišel k nim, paní Spencerová i pan Spencer ztuhli. Nic neřekli.
„Máme návštěvu," oznámil stroze Thierry.
Spencer chtěla své rodiče panu Pernetovi představit, ale než stačila něco říct, pan Pernet se ozval slabým hlasem: „Deborah?" Spencer se prudce koukla na svou matku. „Seane?"
„Vy se znáte?" podivila se Spenc.
„Bohužel," zamumlal pan Spencer.