𝗟𝗜𝗧𝗧𝗟𝗘 𝗦𝗘𝗖𝗥𝗘𝗧𝗦

45.

Spencer seděla na vaně a Karen jí dávala na tvář ledovou utěrku. Spenc měla červenou tvář a srdce jí pořád bilo jako o závod. Nikdy se s nikým neprala a nevěděla, jestli by facky a trhání vlasů označila za bitku, ale rozhodně to bolelo.
„Nenávidím ji," řekla Spencer. „Až půjdu dolů, tak jí utrhnu ty umělé řasy i s očima."
Karen se zasmála. „Na to zapomeň, vezmi si raději tohle." Její nejlepší kamarádka jí podala plný kelímek vodky smíchané s džusem. „Chceš jít domů?"
„Ne!" vyhrkla. „To, že dnešní večer začal na hovno, neznamená, že odejdu. Navíc o to jí jde."
Karen přikývla. Taky se jí nechtělo domů, ale měla trochu o Spencer strach. „Ten John se zachoval jako hrdina."
Spencer se pousmála. „Musí mne mít za blázna."
„To si nemyslím, pořád se mu musíš líbit. Zvlášť když jsi všem ukázala, že nikoho nenecháš, aby se takto k tobě choval. Marina se zachovala jako blbka. Všichni si to myslí."
„Nevíš, kdo začal s tou přezdívkou Nesska?" zeptala se Spencer opatrně.
Karen se zatvářila smutně a povzdychla si. „Vlastně to byl August."
„Cože?" nechápala. V tu dobu spolu ještě byli a sice se k sobě nechovali zamilovaně, ale rozhodně v tom nebyl posměch nebo nenávist.
„Vzpomínáš, jak byl v létě s Charliem na té dobrovolnické činnosti?"
Spencer přikývla. Na to nemohla zapomenout a pochybuje, že někdy zapomene, když tam měl její bývalý přítel první polibek s klukem.
„Tak se prý o tobě bavili ten večer před tím, než se líbali. A August řekl něco ve stylu: ,Nesska a já nemáme budoucnost,'. Dozvěděla jsem se to od Charlese."
„Jak dlouho to víš?"
Pokrčila rameny, ale řekla: „Od září,"
„Proč jsi mi nic neřekla?" zeptala se Spencer smutně.
„Nevěděla jsem, že by se ta přezdívka nějak uchytila, když jsi nikomu v té době nic zlého neudělala. Prostě jsem tě nechtěla ranit. A pak jsi přijela s Thierrym ke škole a já se začala více bavit s Augustem. Už bylo na to pozdě. Nebo jsem si to aspoň myslela." Karen se při svých slovech na svou nejlepší kamarádku nepodívala. Jen jí držela ledovou utěrku, ve které byl led, jenž se pomalu roztápěl. A když se na Spencer konečně podívala, zeptala se: „Zlobíš se na mne?"
„Ne," řekla Spenc popravdě. „Ale mohla jsi mi to říct."
„Já vím, promiň."
Spencer mávla rukou a vstala z vany. Utěrku si od své nejlepší kamarádky převzala a hodila jí do umyvadla. Spenc se na sebe podívala v zrcadle a snažila se aspoň trochu upravit. Měla rozcuchané vlasy a tak si půjčila hřeben, jenž Karen našla v jedné poličce v koupelně. „Je to moc hrozný?"
Karen jí prstem utřela rozmazanou řasenku a řekla: „Už ne. Vypadáš dobře. Vrátíme se?"
Spenc jen přikývla a než vyšly z koupelny, vypila obsah kelímku na jeden zátah až do dna.

—

Ten večer se zvrtnul ještě více. Spencer byla už dost v náladě, aby opětovala svůdné pohledy, jenž patřily pro Johna. Karen právě tančila s Jessicou a držely se u toho za ruce. Ben a Jimmy se spolu bavili na sedačce a zrovna, když se Spenc postavila, aby si šla dolít pití, zvedl se i John.
„Můžu jít s tebou?"
Spencer se usmála. „Rozhodně,"
Vešli spolu do kuchyně, kde bylo několik lidí, ale ani jeden z nich nikoho neznal. Spencer si nalila do kelímku rum s kolou a John jí podal ten svůj, aby ho taky doplnila. Mezitím co Spenc nalévala alkohol do jeho kelímku, objal jí kolem pasu a lípnul jí pusu na krk. Spenceřiným tělem projel příjemný mráz, který ji zalechtal na zátylku. Kelímek odložila a otočila se k němu čelem, byli u sebe dost blízko. Mezi nimi byl nanejvýš jeden centimetr. Z obou šel cítit alkohol, ale to jim bylo jedno. Jeden druhému se líbili, byli opilí a dělalo jim dobře, když se jeden druhého dotýkali. John jí držel za boky a Spencer dala své ruce kolem jeho krku.
„Tak řekni mi, Spencer," začal. „Jestli ses nikdy nelíbala."
„Takže až teď začínáme hrát ,nikdy jsem'?" řekla podiveným hlasem, ale koukala se mu do očí a koketně zamrkala. „A mám se napít nebo...?"
„No, řekněme, že jsem se líbal už taky, tak bychom mohli-"
„Co byste jako mohli?" ozval se hlas za nimi a John sebou trhl stejně jako Spencer. Oba se od sebe odtáhli a podívali se na člověka, kterému ten hlas patřil. „Však se ani neznáte," uchechtl se Thierry.
„A ty jsi jako kdo?" zamručel John. John byl asi o půl hlavy vyšší než Thierry, ale Thierry byl svalnatější a tak z něj vyřazovalo... nebezpečí. „Nějaký žárlivý ex?"
„Vlastně jsme rodina," odvětila Spenc hnusně. „Ale nejsme si nijak blízcí, takže ho můžeme v klidu ignorovat."
Thierry se zamračil. „Najednou," odfrkl si a když John chytil Spenc za ruku, udělal k nim krok blíže. „Pusť ji,"
„Neotravuj," poradil mu John. „Kazíš nám zábavu."
Thierrův postoj byl najednou ještě výhružnější a Spencer projel nepříjemný pocit. „Promluvím s ním, počkej tu." řekla Johnovi, než se stihli další dva lidé poprat. Spencer Johna pustila a prošla kolem Thierryho do chodby, kde na něj čekala. Slyšela z kuchyně, jak si Thierry a John vyměňují své názory, ale přeci jen se Thierry vedle Spencer objevil. „Pojď," řekla mu a vyšla směrem ke schodům. Následoval jí až do prázdného pokoje. Byl to nějaký pokoj pro hosty, kde byla rozházená postel. Nejspíš si tu už někdo užil. Spencer se opřela o dveře, jakmile za nimi zavřela a Thierry se postavil naproti ní. „Co blbneš?"
„Co blbneš ty? Prostě si začneš s klukem, kterého si nikdy dřív neviděla?"
Spencer se od srdce zasmála. „Stejně jsem podle tebe děvka, takže mne absolutně nezajímá, co si o mne myslíš, Perry." jeho jméno řekla neskutečně zle a posměšně. „Pokud si dobře vzpomínám, tak jsi říkal, že se mnou končíš, takže chci vědět o co ti jde. A pak se vrátím za Johnem a budu si dělat co chci."
Jeho postoj už nevypadal nebezpečně nebo chladně. Thierry vypadal sklesle, ale Spencer to neovlivnilo. Stála si za tím, co řekla. Navíc Thierry se vždycky choval jako kretén, pak se choval mile a poté znovu jako kretén. Už věděla, jak to s ním je a nehodlala se k němu přiblížit.
„Franc," oslovil jí slabým hlasem. Skoro ho neslyšela přes hudbu a vřavu ze zdola. „Můžeš přestat?"
„A s čím jako?"
„Chceš se mi pomstít?"
Spenc nechápala, co tím zamýšlí a dala si ruce přes prsa. „Nechápu, proč s tebou jen mluvím, Thierry. Už mám dost těch tvých debilních her na pravdu, lásku, naštvání a bůhvíčeho. Nechej mne být, jo?"
Zakýval nesouhlasně hlavou. „Nemůžu," šeptl.
„Co jsi říkal?" zeptala se Spenc, protože ho opravdu neslyšela. „Promiň, ale musíš mluvit trochu nahlas a ne jak přejeté štěně."
„Nemůžu!" vykřikl. „Nemůžu a nechci se od tebe držet dál, chápeš? Štve mne, co jsem ti řekl a každý večer se převaluju v posteli, protože na tebe myslím."
„No škytavku jsem zatím neměla, takže pochybuji..." začala s úšklebkem, ale Thierry jí nenechal domluvit.
„Přestaň!" vyhrkl ze sebe a přiblížil se k ní. „Prosím, Franc."
„Ne," řekla mu rázně. „Nechej mne být."
„Ale já nechci, chápeš?"
Spencer se uchechtla. „Na to jsi měl myslet dřív." Stále mu odolávala a i když se jí neskutečně líbil a jeho slova jí lechtala na srdci, věděla, že dělá dobře. Byla si jistá tím, že by si s ním neměla začínat. Už nikdy.
„Kurva, Franc. Já se do tebe zamiloval, ty to nechápeš?"
Spencer jeho slova vyrazila dech. Věděla, že kdyby jí to řekl dříve, tak mu skočí kolem krku a políbí ho, ale věci se změnily. A ona si nebyla jistá, jestli je do něj stále zamilovaná i ona. Zamilovanost dokáže vyprchat, když se neopečovává a nevznikne z ní láska. „Jdu za Johnem," odvětila mu jen a vyšla z místnosti. Jakmile sešla schody, srdce jí bilo jako o závod a ona si nebyla jistá, zda udělala dobře. John v kuchyni už nebyl a tak si Spencer vzala nový kelímek, nalila si do něj čistou vodku, kterou následně vypila. Následoval další kelímek s obsahem alkoholu a také skončil v jejím žaludku.