𝗟𝗜𝗧𝗧𝗟𝗘 𝗦𝗘𝗖𝗥𝗘𝗧𝗦

52.

Nastalo třicátého prvního prosince, což znamenalo jediné – Silvestr. Spencer si myslela, že se na tento den bude cítit natěšená, ale dnešek jí přišel stejný jako jiný den. To, že začíná nový rok znamená co? Většina věcí se stihla napravit a zítra bude přeci všechno stejné jako dnes. Proč by si měla zapsat, co chce změnit ve svém životě? Proč by měla něco měnit, když je spokojená? Co by se mělo stát v jejím životě tak zásadního, aby měla pocit, že nový rok bude lepší?
Spenc byla od Daisy pozvaná na silvestrovský večírek. Samozřejmě to bude skvělá a velká party plná alkoholu, sexu a tance, ale Spencer se tam nechtělo. A to i přestože se Karen těšila.

Bodmaren: Vážně tam nechceš jít?
FSpenc: Fakt ne, Karen... To, jak to dopadlo minule... však víš.
Bodmaren: To je jediný důvod?
FSpenc: Řekla bych, že jo.
Bodmaren: Nebo to rande s Johnem nedopadlo nejlépe a ty se mu chceš vyhnout, protože se bojíš, že se tam objeví?
FSpenc: To je nejspíš další důvod.
Bodmaren: A dalším bude určitě Thierry.
FSpenc: Tři body pro Karen, nula pro Francescu.
Bodmaren: Vidím ti do hlavy i přes digitální síť.
FSpenc: Víš něco nového o Marině?
Bodmaren: Kromě toho, že je cvok zavřený v blázinci? Ne. Ale podle mne dneska bude Daisy rozkřikovat všechno, co ještě zjistila, tak ti to pak povyprávím.
FSpenc: Ok.
Bodmaren: Fakt se mnou a s Nickem nepůjdeš?
FSpenc: Ne... Aspoň budete mít s Nickem čas pro sebe a polibkem o půlnoci všechno vrátíte do starých kolejí. Jsem ráda, že jste zůstali spolu.
Bodmaren: Já taky. Snad to překousne.
FSpenc: Ty jsi překousla Marry. On překousne Jessicu.

Spencer si nebyla jistá, jak dnešek stráví. Jestli bude ve své posteli se dívat na filmy a pojídat zmrzlinu Ben & Jerry's nebo se půjde projít. Neměla zkrátka na nic náladu a nebyla si jistá tím, co by měla dělat nebo říct.
Pan a paní Spencerovi se okolo osmé hodiny večer připravovali na večírek, jenž připravoval nějaký jejich známý. Chodili tam každým rokem. Na Vánoce Spencerovi byli spolu jako rodina, ale na Silvestra se vždycky všichni rozutekli za přáteli. A stejně tak Lilly, kterou po cestě na super dospělácký večírek zavezou k Emily.
„Fakt chceš dneska zůstat sama doma?" zeptala se pro jistotu paní Spencerová. „Klidně můžeš jít s námi."
„Akorát bys musela předstírat, že nemám v sobě už desátého panáka, ale prvního." usmál se pan Spencer na svou starší dceru. „Lilly! Za chvíli už jdeme." zvolal nahlas, protože Lilly byla zavřená ve svém pokojíčku a malovala se. Spenc si byla jistá tím, že to dopadne katastroficky.
„Mami, fakt se mi nechce jít někam, kde budou samí čtyřicátníci."
Paní Spencerová se zasmála. „Je pravda, že tam jsem většinou nejmladší."
„Tak vidíš, ty sexy čtyřicítko." mrkla Spencer na svou matku a ta se široce a potěšeně usmála.
„Lilly! Pojď už." zakřičela paní Spencerová.
„Já se půjdu na ní podívat." navrhla Spencer a odcupitala nahoru za svou sestrou, která stála u svého malého zrcátka zavěšeného na stěně. Měla tmavě modré třpytky všude kolem očí a vypadala, jakoby dostala pořádnou bombu do obličeje. „Co sis to udělala?" zděsila se Spencer.
„Pomoz mi," zakňučela její mladší sestra s namalovanými modřinami na obličeji. „Vypadám jako po bitce s náklaďákem."
Spencer se jen ušklíbla a mávla na svou sestru, aby šla za ní. Vešly do pokoje od Spencer a sedly si na zem. Spenc měla vedle sebe odličovací ubrousky a malovátka. Věděla, že její rodiče mají na spěch, takže na žádné detaily nebyl čas, ale i tak měla Lilly na očích hezké modré stíny, které si přála. Ladily jí k flitrové sukni a vypadala trochu jako mořská víla.
Následně slezly obě dolů do přízemí za rodiči, jenž se rozloučili se Spencer a odjeli pryč. Spencer se ještě chvíli dívala na příjezdovou cestu se založenými rukama přes prsa, protože bylo chladno. Stála na schodech, jenž vedly ke hlavním vchodovým dveřím a přestože jedno z aut rodiny Spencerových odjelo, pořád se na to místo dívala. Nebyla si jistá tím, jestli udělala dobře, že nešla na ten večírek od Daisy. Možná na tento Silvestr bude mít smutné a depresivní vzpomínky. Ale nemohla si pomoct. Nechtěla nic dělat, neměla na nic chuť, nikoho nechtěla vidět... Opravdu nechceš nikoho vidět?, zeptal se jí ten otravný hlásek v její mysli. Vidíš! U něj v pokoji se svítí! Nechceš zaklepat na ty dveře a podívat se, jestli je taky dnes sám?

—

Uběhla hodina a ona se nudila se zmrzlinou v rukou v obývacím pokoji na sedačce. Projížděla kanály na televizi a všude hrály romantické filmy o pravé lásce a o tom, jak se všichni na Silvestra sejdou a uvědomí si, že se milují a že k sobě patří. Spencer to připadalo jako neuvěřitelné klišé. Ale nejsou právě k těmto klišé událostem dny - jako je Silvestr, Vánoce nebo Valentýn - určené ke klišé věcem? Někdo si řekne: „Neslavím Valentýn, protože láska se má projevovat každý den a ne jen jeden den v roce.". Spencer s tímto souhlasila. Cítila to stejně, ale nemohl Valentýn spíše sloužit k tomu, aby někoho postrčil k vyjádření své lásky? Neslouží Silvestr k novým začátkům, zážitkům a postrčení k tomu, aby člověk dostal novoroční polibek?
Spencer si v ten moment řekla, že se nebude chovat jako malá hloupá holka, jenž ví co chce, ale nic pro to neudělá. Takže se zvedla, šla nahoru do svého pokoje a přestože měla v plánu jít jen přes ulici, navlnila si konečky vlasů, udělala si lehký make-up a vyčistila si zuby, přestože to nebylo potřeba. Nakonec si oblékla čisté legíny a ty, co měla celý den na sobě a měly čmouhy od cukroví, jenž dělala s Lilly a svou matkou ještě před Vánoci, hodila do koše na prádlo. K čistým a černým legínám si oblékla klasické červené triko a pod tím vším měla své sexy spodní prádlo, jenž dostala na Vánoce od své matky.
Když se na sebe podívala do zrcadla, vypadala napůl nachystaná na party a napůl na sedačku k televizi. Pro ní to byl momentálně úplný ideál.
„Fajn, máš pravdu." odvětila tomu otravnému hlásku, jenž jí neustále připomínal, že Thierryho chce přes všechno, co se mezi nimi stalo. „Půjdu za ním." snažila povzbudit sama sebe, když koukala stále do zrcadla. „A už si ho nikdy nenechám vzít."