𝗟𝗜𝗧𝗧𝗟𝗘 𝗦𝗘𝗖𝗥𝗘𝗧𝗦

28.

Dům Spencerových se pyšnil svou výzdobou na Halloween, kterou dělala Spencer se svým tátou a sestrou. Paní Spencerová ten den neměla údajně čas a zůstala zavřená ve své pracovně. Nikdo z toho nebyl nadšený a už vůbec ne pan Spencer, který měl po čas celé výzdoby připomínky k tomu, že matka svých dětí má raději práci než je. Ale Spenc věděla, že to není pravda. Věděla, že se mezi nimi něco děje a proto se jeden druhému vyhýbají. Spencer se pokoušela ze své matky dostat víc informací o ní a panem Pernetem, ale nic z ní nedostala a tak to bylo i ohledně jí a Spenceřiného otce.
Měla pocit, že jí všichni odstrkují, ale zároveň si uvědomovala, že to není pravda. Byla si vědoma toho, že nejspíš potřebují prostor k tomu, aby to vyřešili, ale i tak jí to bylo líto. Navíc teď byla na Spenc naštvaná Marina, protože Spencer odmítla jít na party od Daisy. Zkrátka měla Spenc teď jen na blízku Karen, což byla pro ní docela ironie vzhledem k tomu, jak se Spenc ke Karen chovala. Naštěstí si navzájem odpustily a přešly to. A teď tu spolu byly ve Spenceřiném pokoji a povídaly si. Úkoly měly už obě skoro hotové a rozhodly se, že zbytek udělají buď později nebo zítra, protože je pan Spencer požádal, aby odvedly a případně pomohly Lilly s nachystáním na koledování sladkostí.
„Za co vůbec půjdete vy?" zeptala se malá Lilly.
„Za nic, my máme sobotu ve stylu učení." usmála se Karen ve chvíli, kdy pomáhala Spenceřiné mladší sestře do kostýmu. Lilly šla samozřejmě za baletku, ale ne jen tak ledajakou. Měla to být mrtvá baletka celá od krve. Paní Spencerové se ten nápad nelíbil, protože je Lilly přeci na takové morbidnosti malá, ale pan Spencer koupil své mladší dcerce umělou krev. Byla z toho hádka mezi partnery, to ne že ne. „Ještě sukni,"
Jakmile byla Lilly oblečená, zeptala se: „A proč?"
„Protože se bojíme. Tento večer vycházejí ven duchové ze svých hrobů." řekla Spenc tajuplně a Lilly se zašklebila. „Vážně! Raději se budeme věnovat škole."
Lilly si odfrkla. „A kde je Marry?" Ta holka byla neuvěřitelně zvědavá, až z toho Spenc občas rozbolela hlava.
„Ta je na večírku," odvětila Karen a začala na kostým kapat krev. Lilly chtěla na to samozřejmě hned sahat a tak jí Karen lehce a jemně okřikla: „Počkej, až to zaschne."
„Jestli to budu mít na koberci, tak si to budete čistit." oznámila jim Spencer, která seděla na své posteli v tureckém sedu a pozorovala holky před sebou. Karen k ní byla otočená zády a proto z tohoto úhlu vypadala jako Lillyná sestra spíše ona než Spenc. Karen a Lilly měly úplně jiný obličej, ale jejich vlasy byly hedvábné, blonďaté a lesklé na pohled.
„Chceš pak namalovat?" Zeptala se Spenc.
„Jo," zaradovala se Lilly. „A proč nejste na party taky?"
„Protože jsme se chtěly učit."
„Kecy,"
„Fakt!" trvala na svém Karen. „Chci jít na vysokou. Až budu přijata, tak potom budu tancovat až do rána."
„Francesca nechce jít na vysokou." řekla Lilly a Karen po ní mrštila pohledem. „Nebo chceš?"
Spencer pokrčila rameny. Pořád si nebyla jistá. Nevěděla, jestli chce studovat dále. „Nevím," odvětila. „Mám ještě čas se rozhodnout."
„Víš, že když studujeme gympl, tak je jasné, že na výšku musíme?" ozvala se Karen. „Umíme od všeho trochu a musíme umět něco perfektně na to, abychom měly dobrou práci."
Spenc věděla, že má Karen pravdu, ale vysoká škola jí přišla až za strašně dlouhou dobu. Zatím neměla za sebou ani polovinu třeťáku. Má ještě čas. Snad.
„Já na gympl nepůjdu." ozvala se Lilly. „Když je to tak složitý."
„To nedělej, pokud víš, co chceš dělat."
„A ty to víš?"
„Jo," přikývla Karen. „Vlastně jsem nechtěla ani studovat střední. Není žádná střední, kde tě naučí něco o hudbě. Navíc bych to ani nepotřebovala – stačí, když muziku cítíš, víš?"
„Tak to mám s baletem." usmála se Lilly. „Nepůjdu na střední a budu tancovat."
„Tak to by tě máma i táta zabili." usmála se Spencer a vyměnila si s Karen místo. Její kamarádka se sedla na postel a Spenc s Lilly na zem pod světlo. Už byla tma a na líčení nikdy není dost světla. „Navíc existuje konzervatoř. Tam tě naučí tancovat líp než nejlíp."
„Tak tam půjdu," zamumlala, protože věděla, že by se neměla moc hýbat, když se maluje. „Chci hodně červené stíny, aby mi to ladilo s krví."

—

Později už všechny tři vyšly z domu a mířily si to k domu kamarádky od Lilly, ta po cestě skákala a tancovala. Nepotřebovala se ani vžít do role, měla balet v srdci a milovala to. Když jí Spencer takhle pozorovala, bylo jí líto, že se Spenc k ničemu neupnula. Že jí nic nepohltilo. A tak to bylo i dodnes. Spenc nevěděla, co bude chtít ve svém životě dělat. Nevěděla na jakou vysokou a nebo jestli vůbec. Nevěděla, jakou by chtěla práci. Nevěděla, na co má vlohy.
Nakonec Spencer i Karen koledovaly s Lilly a její kamarádkou Emily. Emily šla za nějakou princeznu a vypadala spíše jako růžový bonbon, ale samozřejmě jí všechny její kostým pochválily. Malým dětem se kazit sebevědomí nemá a navíc Emily vypadala sladce – jako bonbon.
Ten večer se všechny nasmály, dělaly blbosti a všechny si to užívaly. Byly spokojené – byly šťastné. Pro Spencer to byl perfektní zážitek se svou mladší sestrou a rozhodla se, že jich chce více.