31.

1.8K 101 9
                                    

Nastal víkend a Spencer do té doby moc s Marinou nemluvila. Nevěděla, co by jí měla říct. Připadala si lehce zrazená kvůli tomu, že po Thierrym Marry vyjela. Sice alkohol neomlouval ani jej, ale i tak to Spenc dávala za vinu spíše jí než mu. Nemohla si pomoct. Měla pocit, že si Marina musí vzít všechno na co jen dosáhne, ale tak to bylo vždycky. Marina měla vždy vše, co chtěla nebo co se jí zalíbilo. Spala s Nickem, který se líbil Karen a teď spala i s Thierrym, který se líbil Spenc.
V sobotu za Spencer přišla Karen, která měla pořád tričko z práce. Spenc napsala své kamarádce, jestli by se nemohla k ní stavit a Karen souhlasila a hned, co jí skončila směna v pizzerii Perfetto, vzala své kolo a dojela za Spenc. Karen jezdila na kole úplně všude a nejspíš díky tomu měla tak krásnou a pevnou postavu. Spenc si občas připadala nejškaredší ze svých kamarádek. Marina jedla zdravě a už v genech měla vyhublé modelky. Karen zase jezdila na kole a chodila občas do fitka. A Spenc? Ta většinou ležela doma, jedla čokoládu a koukala na filmy. Jen díky jejímu rychlému metabolismu neměla nadváhu, což by podle jejího životního stylu sedělo.
Karen posedávala na zemi opřená o postel a Spenc ležela naproti ní na měkkém koberci. Obě listovaly nějakými časopisy a u toho jim hrála hudba. Nemusely si ani povídat a přitom jim bylo dobře. Byly rády za svou společnost.
Nemluvení přerušila jako první Spenc, která najednou vyhrkla: „Můj táta se chce rozvádět.". Spenc se na svou kamarádku nepodívala, ale cítila na sobě Karenin upřený pohled.
„Proč?" zeptala se a časopis odložila.
Spencer se posadila a ten svůj také dala pryč. Konečně se podívala na Karen a pokrčila rameny. „Táta mi jen řekl, že se něco dozvěděl od mamky, ale ani jeden z nich mi nechtějí říct co. Nechtějí mi říct vůbec nic. Připadám si jako malé děcko s retardací."
Karen se smutně pousmála. Ona tohle taky zažila. Zažila rozvod rodičů. Sice to bylo před dvěma roky, ale Karen to chápala. Viděla jí to Spenc na očích. „Jak dlouho to víš?"
„Ne moc dlouho," odvětila Spenc.
Karen bez toho aniž by něco řekla, se připlazila ke své nejlepší kamarádce po čtyřech a objala ji. Spenc jí držela neskutečně pevně, protože se bála, že se rozpláče. „Můžeš," šeptla Karen. Vycítila, že se Spencer potřebuje vybrečet a tak Spencer povolila svým slzám a zhroutila se své kamarádce do náruče. Plakala a plakala a Karen jí hladila po zádech. Snažila se svou kamarádku utěšit, pomoct jí, aby její pocity vyšly ven a díky toho, aby se Spencer cítila lehčí. Aby Spenc věděla, že tady pro ní někdo je. Někdo jiný než polštář plných slz po nocích, když si Spenc nevěděla co počít. Vzlykala asi dobrou půl hodinu a Karen nepřestávala s konejšením a pak zničehonic pláč ustal. Už se jen Spencer opírala o svou kamarádku a Karen jí hladila po vlasech. Spenc se v tu chvíli cítila v bezpečí. Cítila se dobře. Karen jí rozhodně pomohla a i když šlo jen o ukonejšení, tak to bylo pro Spencer jako ten největší dar, co mohla dostat.
„Děkuju," řekla Spenc, jakmile se od Karen odtáhla a utřela si oči i nos no rukávu.
Karen se na ní usmála a řekla: „V pohodě, jen si pak musím vyprat to děsný triko."
Spencer se zasmála a Karen se k ní přidala. „Můžeme změnit téma?"
Karen přikývla a řekla: „A může to být zas nepříjemný téma?"
„Jde o Marinu?" zašklebila se Spencer.
„Možná," odvětila Karen a udělala u toho maličký nervózní úsměv. „Všimla jsem si, že se ji snažíš ignorovat jako před tím mne."
„Jde o Thierryho,"
Karen se nechápavě zatvářila. „A co se stalo?"
„Spala s ním."
„Fakt?" podivila se. „Však ho vůbec nezajímá. Má oči jen pro tebe."
Tentokrát se podivila Spencer. „Cože?"
„Chceš mi říct, že sis nevšimla, jak na tebe kouká?"
Zakývala nesouhlasně hlavou. „No, něco se stalo..." začala, ale nedořekla to.
„Povídej!" zajásala Karen. „Tohle chci vědět."
„Něco jsme spolu měli. Dvakrát." odpověděla Spenc a začala se červenat.
„A co?"
Spencer zvedla ruku a naznačila prstění a Karen se zasmála. „Páni," řekla. „A to druhé?"
„Spali jsme spolu."
„Kdy?" chtěla vědět. „Počkat a Marina ti řekla, že se s ním vyspala a proto se s ní nebavíš?"
Spenc přikývla. „Marry je mrcha, ale to jsme věděly vždycky."
„A kdy?"
„Na tom halloweenském večírku," odvětila. „A se mnou pár dní potom."
Karen se zamračila. „Ale on tam nebyl."
„Co?"
„Bavila jsem se s Daisy a ona si stěžovala, že Marina celý večer mluvila o Thierrym a o tom, že tam není. Thierry se tam prý vůbec neukázal."
„Takže..." Spenc se to snažila zpracovat. „Takže ona mi lhala?"
„No, nejspíš jo."
Spencer se najednou tak oddechlo, že si připadala, že začne létat. Jestli s Marry Thierry nespal a podle Karen má oči jen pro Spenc... to bylo dobré znamení, ne? To bylo skvělé znamení! „A teď mám otázku já." usmála se Spencer a Karen se zatvářila překvapeně. „S kým ses pořád muchlovala?"
„Cože?"
„Jak jsem ti jednou volala ohledně Augusta, tak jsi s někým byla." dodala Spencer. „S kým?" chtěla vědět.
Karen sebou nervózně ošila. „S Nickem,"
„S Nickem?"
Karen přikývla. „Jo, něco mezi námi je. Akorát ještě jsme to nějak oficiálně nedefinovali a tak jsme to nikomu neřekli, ale podle mne spolu fakt budeme."
„Ty a Nick?" podivila se Spencer. Spenc totiž věděla, že se Karen Nick líbí a že by ho i chtěla, ale že to bylo i z jeho strany, to jí překvapilo. Zvlášť když spal s Marinou. Nebo zase jen lhala? „Měla bys něco vědět, ale teď ani nevím, jestli je to pravda..."
Karen to samozřejmě chtěla vědět a tak jí Spenc řekla úplně všechno o tom, co jí Marina říkala. Už nebylo proč mít mezi sebou lži a navíc to Spencer ani nechtěla. Karen byla její nejlepší kamarádka a zvlášť byla o dost lepší kamarádka než Marry. Karen byla z té informace naštvaná a cítila se podvedená a Spencer to chápala. Marina byla mrcha. Na sto procent.

𝗟𝗜𝗧𝗧𝗟𝗘 𝗦𝗘𝗖𝗥𝗘𝗧𝗦Kde žijí příběhy. Začni objevovat