𝗟𝗜𝗧𝗧𝗟𝗘 𝗦𝗘𝗖𝗥𝗘𝗧𝗦

46.

Byla neděle a Spencer s Karen měly obrovskou kocovinu. Chtěly přespat u Daisy doma, ale nakonec se v opilosti rozhodly, že půjdou spát ke Karen, která bydlela od Daisy blíže než Spenc. Paní Bodmanová nebyla doma, protože měla noční, takže se nikdo špatně nedíval, když Karen okolo páté hodiny ráno zvracela do záchodu. A teď byla jedna hodina odpoledne a holky se uráčily vstát. Ležely v jedné posteli, která byla malá a tak jen pro jednu z nich a ne pro obě. V noci jim to bylo jedno, ale teď Karen bolelo za krkem a Spencer záda.
„Dobré ráno," řekla Spencer s úšklebkem, protože ráno už dávno nebylo. Spenc se pořádně narovnala a u toho jí křupla záda. „Asi umřu,"
„Mi je špatně," zaúpěla Karen a schovala se pod peřinu, jenž měla na sobě růžové povlečení s hvězdičkami.
Karen měla stále stejný pokoj už od základní školy. Růžově vybarvené stěny a odlupovala se jí omítka. Na jedné stěně měla ručně namalovaný zámek jako pro princezny, ale po čase už to vypadala spíše jako zřícenina. Nábytek měla ošuntělý a z tmavě hnědého dřeva. Nad postelí šly vidět části, kde kdysi byly nějaké plakáty. Dokonce tam pořád měla i lepící pásku. Karen se za svůj pokoj nestyděla a Spencer jí nesoudila. Moc dobře věděla, že na přestavbu jejího pokoje neměla paní Bodmanová peníze a Karen počítala s tím, že za chvíli bude na koleji na vysoké, takže proč něco měnit, že ano?
„Zajdu si pro pití," řekla Spencer a zmizela z pokoje.
Vyšla na chodbu a zpoza pootevřených dveří ložnice slyšela, jak paní Bodmanová chrápe. Spencer ty dveře pomalu a tiše zavřela a když dveře zavrzaly, napjala se. Doufala, že Kareninu matku nevzbudí, protože pak by šla ke své dceři do pokoje a viděla by, jak Karen vypadá. Ne, že by Spencer vypadala o něco lépe, ale aspoň jí nebylo na zvracení. Bolest hlavy ale byla ukrutná.
Spencer vešla do malé starší kuchyně a snažila se co nejméně vrzat skříňkami. Sebemenší zvuk jí byl nepříjemný. Nakonec měla v rukou dvě sklenice plné pomerančového džusu a tak se vrátila za svou nejlepší kamarádkou, jenž se pořád schovávala před světem ve své posteli. Spenc jí odkryla peřinu z hlavy a ponoukla, aby se posadila. Následně Karen dala jednu sklenici a obě obsah vypily až do dna na jeden zátah.
„Kolik je hodin?"
Spencer se podívala na svůj telefon, jenž ležel na nočním stolku na nabíječce. Byla ráda, že nebyla tak namol, že dokázala normálně uvažovat a nabila si telefon. „Tři minuty po čtvrt na dvě."
Karen zaúpěla. „V pět mám být v práci."
Spencer měla pořád pohled upřený na mobil a všimla si, že má pár nepřečtených zpráv. Zapnula si Wi-Fi a zpráv bylo rázem více.

Thrr21: Kde jsi?
Thrr21: Nechci se s tebou zas pohádat, ale John řekl, že jsi odešla. Bojím se o tebe. Slyšel jsem, co ti udělala Marina.

3:19
Daisy C.
Jsi v pohodě??? Marry šla za tebou ven. Uteč!

Thrr21: FRANCESCO! KDE SAKRA JSI?

3:32
Clarke C.
Hledá tě Marina. Kde jsi? Odešla jsi od Daisy? Dej si pozor, Spencer. Byla nasraná.

Spencer si nebyla jistá, co to všechno znamená. Marina byla sice ten večer zlá a agresivní, ale snad by jí nepronásledovala s nožem, ne?
„Co se děje?" zeptala se Karen.
V tu chvíli se ozval Instagram, že Spencer někdo označil v nějakém příspěvku. Místo toho, aby Spenc své nejlepší kamarádce odpověděla, rozklikla upozornění a před ní se objevilo video s popiskem MARINĚ HRÁBLO. Video bylo na internetu necelou minutu a už se objevovaly komentáře.
Z videa se ozvalo: „Měly byste jít, než vystrašíte ostatní."
„Vrať se do bordelu, ano?" Spencer slyšela svůj hlas. Pamatovala si, že spolu s Marinou, před tím než jí Marry napadla, mluvily. Ale Spencer tam nezněla jako Spencer.
Video zachytilo Marinin obličej. „Jak jsem slyšela, tak tam patříme obě."
„Ale jediný člověk, který by odsud měl odejít, jsi ty. Kazíš nám zábavu." Teď mluvil hlas Johna a kameraman se zaměřil na něj. Vážně byl hezký. Ty jeho rysy, hnědé vlasy a košile, co mu tak moc slušela.
Rozhovor plynul dál a ne že by bylo zrovna příjemné to poslouchat. A pak následovala rána, která šla moc dobře slyšet i přes hudbu. Spencer na videu viděla, jakou facku jí Marina dala. V tu chvíli Spenc nepřišla tak velká, ale opak byl pravdou. Spenc se při té facce lehce otočila hlava a následně se viděla, jak Marinu žduchla.
„Jsi nemocná?" vyhrkla Spencer ve videu. „Jdi se raději ožrat do němoty a neděl scény!"
Marina v tu chvíli Spenc žduchnutí opětovala, ale rozhodně bylo silnější než od Spencer a proto zavrávorala. Marry plná vzteku zařvala: „Kam jdeš, tam jsou jen problémy. Nenávidím tě! Jsi-" A v tu chvíli Spencer dala facku jí. A pak video začalo být rozmazané, protože se kolem nich objevilo několik lidí, co pozorovali, jak Marina začala Spencer tahat za vlasy. John se snažil mezi ně vetřít, ale neúspěšně. Spenc se snažila bránit, ale nakonec spadla. Jakmile se opět postavila, video se začalo přehrávat od znova.
Spencer konečně vzhlédla od telefonu a v jejím obličeji se mísilo několik pocitů.
Karen se tvářila zděšeně a zeptala se: „Kdo to tam dal?"
Spenc pokrčila rameny. „Je to nějaký falešný účet. Nemá tam profilovku nebo nějaké fotky. Navíc se ten účet jmenuje Marinajenemocnynasilnik."
„Ten večer se tak posral," povzdychla si Karen.
„Marry prý za námi v noci šla, když jsme odešly. Psala mi Daisy a Clarke." O Thierrym se nezmínila, protože pak by musela vzpomínat na jejich rozhovor v tom pokoji a o tom se jí momentálně nechtělo mluvit. „To nás chtěla jako zabít nebo co?"
Karen vzala do rukou svůj telefon, jenž měla pod polštářem. „Taky mám pár zpráv." oznámila. „Taky mi psaly."
„Jí přepnulo v hlavě? Teď z ní bude nějaký agresivní cvok jako?"
Karen pokrčila rameny. „Napsal mi Nick, že se omlouvá, že nemohl přijít... Panebože," vhrkla zničehonic Karen, jakoby si na něco vzpomněla. „Panebože, Franc." zaúpěla. Po chvíli s vyděšeným obličejem pomalu řekla: „Já se ten večer políbila s Jessicou."
„Cože?"
„Vím, že mne hladila a my jsme pak chvíli tančily a pak mi dala pusu na tvář a my se začaly líbat. Bylo to v tu chvíli, kdy jsi odešla s Johnem..." Karenin hlas se vytratil. Připadala si zmatená a nejistá. V jejích očích se objevila bolest. „Já Nicka podvedla..." vyhrkla.
Ten večer byl vážně katastrofa. Předvánoční večírek jak má být, no ne?