𝗟𝗜𝗧𝗧𝗟𝗘 𝗦𝗘𝗖𝗥𝗘𝗧𝗦

54.

„Ber to pozitivně, můžeš mít moje auto." řekl jí s úsměvem na tváři, když seděli v jeho černém BMW. „Navíc tímhle nic nekončí, nezapomeň na to, jasný?"
Spencer přikývla, ale byla smutná. Ty měsíce, co spolu prožili, byly krásné.
Svými prsty přejížděla přes krásný stříbrný náramek, co měl přívěsek s číslem dvanáct. Dostala ho od Thierryho na své osmnácté narozeniny. Dvanáctka znázorňovala půlnoc a tedy den a čas, kdy se odhodlali pokračovat spolu svým životem. A teď to mohlo všechno skončit.
Spencer od té chvíle, kdy jí Thierry oznámil, že druhé pololetí školního roku stráví na škole ve Francii stejně tak následující čtvrťák, odpočítávala dny, kdy můžou být ještě spolu. A stihli toho opravdu dost, ať už šlo o romantické večeře, mazlení v posteli u filmů, vaření, smích, sex, lásku... jejich krátkodobý vztah obnášel všechno, jakoby spolu byli roky. Snažili se jejich společný čas využít na maximum. Jezdili spolu ráno i odpoledne ze školy, chodili spolu na večírky a přestože si pár týdnů lidé ze školy z nich utahovali, protože Thierryho brali jako nedostupného sexy kluka a Spencer brali... zkrátka jako Nessku. Ale nakonec jim to dost lidí přálo. Hlavně Karen, která párkrát navštívila Marinu v ústavu. Co se týkalo Marry, tak ta se odstěhovala se svou rodinou a přestoupila na jinou školu stejně jako August. Ale ten přeskočil ročník na střední škole díky svým znalostem a teď už studuje na vysoké.
„Usměj se," povzbudil jí Thierry. „Neloučíme se. Jen se teď neuvidíme každý den."
„Nemůže ten barák vyřídit Phoebe?"
„Víš, že na tom je teď zle, Franc." Měl pravdu. Phoebe Pernetová měla mrtvici a od této chvíle to jde s ní z kopce. Navíc bydlí v domě, který jí nepatří a cítí se tam špatně. Thierry se nabídnul, že za ní přijede. Bude tam studovat. Vyřídí tu nemovitost. Bude se starat společně s opatrovnicí o Phoebe a bude jezdit za Francescou jak jen bude možné. Ale i když to od něj bylo šlechetné a moc milé gesto, bylo to na úkor jejich vztahu.
„Já vím," odvětila Spencer s povzdechem. „Nechceš jet pomaleji? Ať nestihneš letadlo?" nabídla mu s úsměvem.
Thierry se lehce zasmál. „Nemůžeme to odkládat donekonečna."
„Budeme si volat?" zeptala se smutně.
Přikývnul. „Neustále. A budu ti psát, kdy jsem naposledy sral, co jsme měl na oběd, jak to jde s Phoebe, co spolužáci a tak."
„A spolužačky," dodala příkře.
Zakýval nesouhlasně hlavou. „Žádné spolužačky. Ty mne nezajímaly ani předtím, tak už vůbec ne teď, když mám tebe." Thierry zabočil doprava a před nimi se vykreslil pohled na veliké letiště Londýna.
„Pomaleji," povzdechla si.
„Buď můžeme jet pomaleji v autě a povídat si o tom, že se tomu chceme vyhnout nebo si zajdeme na letišti na nějaké jídlo a budeme mít další rande."
Nakonec souhlasila. Zaparkovali, Thierry jí předal klíčky, takže jeho auto bylo teď její. Nedávno si udělala řidičák, ale pořád si nebyla jistá svými znalosti ohledně řízení a tak z toho byla jako na trní. Doufala, že to auto nenabourá aspoň první týden, co ho bude mít ve své péči.
Odbavil si zavazadla a na letišti si sedli do kavárny, ve které byla aspoň dvě volná místa a objednali si jídlo i s pitím. Spencer měla před sebou na stole máslový croissant a sladkou kávu se šlehačkou a hodně mléka, takže kofein tam nešel ani cítit. Thierry si koupil plechovku koly a sendvič se šunkou. Seděli naproti sobě a koukali se jeden na druhého, jak jí. Spencer milovala ten pohled, když na něj koukala a on přežvykoval své jídlo jako kocour. Opravdu. Skoro u toho vrněl, když mu něco chutnalo. Byl tak sladký.
„Chceš zkusit?" nabídla mu svůj croissant. Přikývnul a jakmile dožvýkal své sousto, kousnul si do jejího jídla. „Vrníš," řekla mu s úsměvem.
„Protože jsi tak sexy." mrkl na ní a Spencer se začervenala. „Letí mi to za čtyřicet minut." oznámil, jakmile se podíval na své hodinky. „Zavazadla mám odbavené a přes kontrolu projdu do desíti minut. Takže, když rychle dojíme, stihneme něco dalšího a rychlého." nabídl ji lišácky.
„To myslíš vážně?" zeptala se celá zhrozená, ale nejspíš by si už na ty jeho návrhy měla zvyknout. Sex měli v parku ve křoví, na dětském hřišti v bunkru pro děti, u metra pod jezdícími schody a také na vyhlídce v noci.
Přikývnul jí s úsměvem.
„Ne, v žádném případě." prohlásila rozhodně. „Ani náhodou."
Dojedli a Thierry ji zatáhnul na pánské záchodky. Nebyla to zrovna tajná akce. Nikdo na pánských záchodech nebyl, díkybohu, a tak se zamkli v jedné kabince. Thierry jí začal zuřivě líbat a rozhodně v nich propukla vášeň. Spencer se na nich líbilo, jak jeden druhého dokáží během vteřiny rozpálit a užít si na každém koutu světa. Bude tento jejich sex poslední?
Spencer si následně vyhrnula sukni a Thierry si rozepínal pásek na svých kalhotách. Zuřivě jí otočil k sobě zády a prudce do ní přirazil, až Spencer vyhrkla bolestí a radostí zároveň.
„Opatrně," šeptla.
„To slovo neznám."
Spencer si už ani nemohla vzpomenout, proč se kdysi jeho penisu smála. Byl opravdu velký a to ze všech směrů a vždycky, když do ní prudce poprvé zasunul, zmocnila se jí bolest, která po chvíli zmizela, jakmile si její tělo zvyklo. A pak už jen slabě vzdychala a kousala se do ruky, aby jí nešlo slyšet. Thierry přirážel a přirážel, dokud jí neudělal a následně z ní vylezl. Byla ráda za to, že si Thierry dával pozor na to, aby se do ní neudělal. Vždycky, když už to na něj přišlo, přestal a nechal Spencer, aby ho dodělala. A stejně to bylo i teď. Přestože před chvílí byl jeho penis v ní, dřepla si a vzala ho do pusy. Pohybovala hlavou, jazykem a rty, dokud neměla pusu plnou jeho sperma. Nelibovala si v tom, ale rozhodně nebylo na místě, aby se udělal na její vínovou blůzu nebo na zem.

—

Objímal ji a Spencer už věděla, že je čas, aby ho nechala jít.
„Budeš mi chybět." řekl jí do vlasů a následně jí políbil na čelo.
„A ty mi," řekla mu smutně. Doufala, že se nerozpláče.
„Děkuju,"
„Za co?" chtěla vědět.
„Že jsi tak skvělá a to ve všem." Usmál se na ni a ještě jí řekl: „Myslím si, že už nejsi jen spokojená. Myslím si, že už jsi opravdu šťastná. Že jsme pro sebe perfektní. Že oba máme v sobě aspoň kousek štěstí."
Spencer ho jemně políbila na rty a byl to polibek plný lásky a něhy. Rozhodně něco jiného než se stalo před patnácti minutami na záchodě. Po tom, co všechen jeho obsah spolykala, vypláchla si pusu asi čtyřikrát a vypila zbytek Thierryho koly, takže si připadala aspoň napůl čistá. „Ty budeš chybět mně."
„Miluju tě, Franc." řekl jí. „Uvidíme se za několik týdnů." Dodal nadějně.
Spencer se usmála. „Já miluju tebe, Perry."
Následně se od sebe odtáhli a Spencer se dívala za svým přítelem a doufala, že se za ní neotočí, protože jinak by se za ním rozeběhla a už ho nepustila. A neudělal to. Málem ano, ale nakonec jen prošel kontrolou a zmizel jí z očí.
Před nimi stálo několik těžkých rozhodnutí. A přestože se měli vidět za tři týdny, připadalo jí to jako vděčnost. Doufala, že si důvěřují natolik, aby to zvládli. Doufala, že to zvládnou. Musí. Protože Spencer nechtěla mít zlomené srdce, když už byla konečně šťastná a nejen spokojená.

—

Tohle je konec, lidičky.
xoxo