𝗟𝗜𝗧𝗧𝗟𝗘 𝗦𝗘𝗖𝗥𝗘𝗧𝗦

25.

Na Spencer toho bylo zkrátka moc. Celý zbytek dne byla mimo. Chodila z hodiny do hodiny jako tělo bez duše. Od Karen se ještě dozvěděla, že to, jak jí Marina asi před týdnem vzala z rukou na obědě telefon, tak se tam spolu ti dva bavili o happy endu mezi Augustem a Charliem.
Spenc si na konci vyučování vzala svůj telefon z kabinetu učitelky Greenové, která ji udělala přednášku, ale Spencer jí stejně nevnímala. Jen přikyvovala a pořád se omlouvala. Spencer ten den šla ze školy sama domů pěšky. Potřebovala prostor na své myšlenky. Potřebovala to vstřebat.
Její rodina byla minulostí spjatá s rodinou kluka, který ji nesmírně přitahoval. Její ex byl celou dobu s ní jen proto, aby zakryl to, že není na holky. Jak v tuto chvíli měla dávat pozor ve škole? Jak se mohla myšlenkami přenést do vyučovací hodiny, když měla pocit, že jí hlava exploduje, jestli by dostala ještě více informací?
Jakmile došla domů, v kuchyni se opíral její otec o linku.
„Ahoj," řekla mu a chtěla zmizet nahoru do svého pokoje. Potřebovala si lehnout. Potřebovala vypnout. Jenže její otec jí nenechal a zavolal si jí. „No?" ozvala se a položila si svou tašku na zem. Sedla si na barovou stoličku a koukala na svého tátu. Jeho obličej byl povadlý a skleslý. Vypadal, že celou noc nespal.
„Nevíš, kde je máma?" zeptal se své dcery.
Spenc zakývala nesouhlasně hlavou. „Co se děje?"
„Nemůžu se jí celý den dovolat."
„Nepracuje třeba?"
Pan Spencer pokrčil rameny. „Pomůžeš Lilly s úkoly?"
Nechtělo se jí, ale možná tak přijde na jiné myšlenky, proto řekla: „Klidně,"
Následně se odebrala nahoru, přestože měla před sebou pořád otcův pohled. Něco se mezi ním a její mamkou dělo. Snad to vyřeší, pomyslela si a když se převlékla do tepláků, napsala své mamce zprávu, ale ta neodepsala. Vešla do pokoje od Lilly, která si zrovna v posteli listovala v nějakém holčičím časopise.
„Nemáš si dělat úkoly?"
„Vzdělávám se," odvětila jen a zamávala časákem. Spencer si k ní přisedla a podívala se na článek, co právě četla. Ani to nebyl článek, spíše to byl nějaký hloupý test na body. „Jde o pravou lásku," vysvětlila. „Vyšlo mi, že jsem loajální a skvělá přítelkyně. Co to znamená loajální?" zeptala se.
„Věrná," odpověděla Spenc. „Ukaž," Vytrhla své sestře časopis z rukou a začala si pročítat různé otázky.
Po chvilce se Lilly zeptala: „Co ti vyšlo? Kolik máš bodů?"
„Prý se ve vztahu chovám spíš jako kámoška než jako partnerka." odfrkla si. „Taková blbost."
„Vy s Augustem nevypadáte jako holka a kluk."
Spenc se zamračila. „Cože?"
„Nevypadá to tak, že spolu chodíte."
„My spolu už nechodíme." Odvětila tiše.
Lilly vykulila oči. „Však jsi říkala, že jste se nerozešli!"
„Ale od té doby se stalo docela dost věcí."
Lilly začínala vyzvídat, ale nakonec to vzdala, když pochopila, že ji nic bližšího její starší sestra neřekne. Následně se zvedly z postele a Spenc pomohla Lilly udělat dva úkoly do angličtiny.

—

Thrr21: Co děláš?

Spencer ležela v posteli a projížděla sociální sítě. Zpráva od Thierryho jí překvapila a zároveň zaskočila. Chce si dát repete s prsty, ozvalo se jí v mysli. Spencer tu myšlenku zahnala a posadila se.

FSpenc: Nic moc.
Thrr21: Nudíš se?
FSpenc: Trochu.
Thrr21: Mám nudle navíc. Táta si myslí, že sním tři porce číny.

Rozhodně to znělo jako pozvání, ale rozhodla se hrát hloupou.

FSpenc: Dobrou chuť.
Thrr21: Nedělej netykavku a přijď. Navíc potřebuju pomoct.
FSpenc: S čím?
Thrr21: Než táta zmizel do práce, chtěl, ať vynesu krabice z podkroví.
FSpenc: Jo, já zapomněla, že mám větší svaly než ty.
Thrr21: To beru jako lichotku.
FSpenc: Ber to, jak chceš.
Thrr21: Přijď, bože.
FSpenc: Jo, bože.

Spencer vylezla ze své postele a podívala se na sebe v zrcadle. Vypadala ztahaná, přestože dnes nic náročného nedělala. Jediné, co jí dnes dalo zabrat, byla její mysl, která si nechtěla odpočinou. Spravila si culík, dala si pudr, přestože se žádná změna na jejím obličeji neudála, hodila si přes pyžamo, jenž se skládalo z kraťasů a tílka, mikinu od Augusta a sešla schody dolů. Z pracovny slyšela dva hlasy. Hlasy svých rodičů, jak něco vehementně probírali. Spencer chvíli stála před dveřmi do pracovny, aby rozuměla konverzaci.
„Chápeš, že jsi mi lhala, Debb?"
Její matka si povzdechla. „Můžeme to přestat probírat? Je to minulost."
„No a? Tohle nemůžeme jen tak přejít."
„Seane," zaúpěla paní Spencerová. „Nechej toho. Dneska jsem dělala tři rozhovory a mám hlavu k prasknutí."
A pak Spenc zazvonil mobil. Koukla na něj a viděla tam zprávu od Thierryho. Nejspíš ten zvuk zaslechli i její rodiče, protože hlasy v pracovně se utišily a než jeden z nich stačil vyjít ven na chodbu, Spencer zmizela venku. Utíkala přes cestu přímo k domu Pernetů.