𝗟𝗜𝗧𝗧𝗟𝗘 𝗦𝗘𝗖𝗥𝗘𝗧𝗦

44.

V sobotu se konal u Daisy vánoční večírek a Spencer s Karen byly pozvané. Spenc se tam moc nechtělo, ale Karen byla z toho tak nadšená, že Spencer nakonec souhlasila, že půjde. Nechtěla své nejlepší kamarádce kazit další událost jako to udělala na slavnostním rozsvěcování světel. Navíc Spencer cítila kvůli tomu výčitky a chtěla to Karen nějak vynahradit. Sice počítala s tím, že bude opět navíc, ale i tak... dlužila jí to nebo si to aspoň myslela.
Byly teď u Spenc doma a chystaly se. Večírek měl sice. vánoční tématiku, ale kostýmy nebyly potřebné a stejně by nikdo nepřišel za sexy soba. Karen měla na sobě úzké černé kalhoty a klasické bílé triko. I když to byl normální outfit bez nějakých třpytek, slušelo jí to a vypadala moc hezky. Spencer si právě vybírala tričko, když si Karen malovala linky.
„Mně to prostě nejde," povzdechla si Karen už po několikáté. „Jak to děláš, že máš linky vždycky stejné?"
Spencer se zasmála. „Nemám. Každé oko mám jiné, takže linky mám taky jiné."
„Hmm," zamumlala její nejlepší kamarádka. „Bude tam i Marina." řekla Kare zničehonic. „Vážně tam chceš jít?"
„Počítám s tím, že tam bude. Nenechala by si to ujít." odvětila Spencer bezvýrazně a u toho vytáhla růžové triko s ramínky na ramenou. „Co myslíš?" zeptala se Spenc a otočila se s tričkem v ruce.
Karen se na Spenc podívala přes zrcadlo a přikývla. „Dlouho jsi ho neměla a moc ti sluší," usmála se.
Spencer si triko oblékla a pak si sedla vedle své nejlepší kamarádky. „Chceš pomoct?"
„Rozhodně," zazubila se Karen a Spencer vzala do rukou linky ve fixu. Namalovala jí hezké linky a když se Karen na sebe podívala v zrcadle, řekla: „Páni, děkuju."
Místo odpovědi Spenc na svou kamarádku mrkla.
Asi po půl hodině byly obě nachystané a vydaly se k Daisy domů. Byly navlečené do svetru a bundy, protože musely jít pěšky. Karen navrhla, že by mohly jet metrem, ale obě věděly, že by se to nevyplatilo. Metro jezdilo jen po těch nejdůležitějších lokalitách a ne mezi domy. Před Daisyným velikým domem byly okolo desáté hodiny večer a to vyrazily před devátou. Sice nespěchaly, ale cesta byla nekonečná a když konečně dorazily do cíle, sedly si na první volné židle a vnímaly teplo domu. Pozitivní na plném domě v zimě byl vydýchaný vzduch a díky něj bylo v domě teplo, takže po chvíli si holky odložily své zimní oblečení na zem vedle věšáku a šly si pro pití.
„Co budeme dělat, když se s námi už nikdo nebaví?" zeptala se Karen nepříjemně. „Všichni budou určitě s Marinou a tam se mi moc nechce."
Spencer vrazila své kamarádce kelímek do rukou. „Opijeme se, budeme tančit a navíc tady bude Nick, takže společnost mít budeme určitě."
„Nevím, jestli přijde." povzdychla si Karen a napila se obsahu v kelímku. „Co v tom je, bože?" vyhrkla přidušeně. „Myslela jsem, že jsi mi dala kolu."
„Je to rum s kolou." usmála se Spenc. „Říkala jsem, že se dnes opijem."
„Toho nealka tam moc není, viď?" zeptala se Karen přesvědčivě a na odpověď ani nečekala. Jakmile holky vypily kelímek a moc dlouho jim to netrvalo, tak si sedly na skoro plný gauč neznámých lidí. Měly sebou opět svůj kelímek plný dalšího alkoholu s malým obsahem nealka.
„Proč Nick nepřijde?" zeptala se Spenc a snažila se potlačit nadšení.
Pokrčila rameny. „Jeho táta ho nechtěl pustit. Nick říkal, že se pokusí vytratit, až jeho táta usne, ale myslím si, že dřív bude spát Nick." Karen vypadala trochu posmutněle, chtěla si tento večírek užít se svým klukem a kamarádkou a ne jen s jedním z nich. Navíc si Spencer myslela, že tady Karen chtěla Nicka i proto, aby Marině ukázala, jak jsou do sebe zamilovaní a že Nick o Marry nikdy nestál. A Spencer to tohle chápala. Cítila by to totiž stejně.
„Je to tady hrozný." povzdychla si Spenc. „Proč jsme z těch večírků byly vždycky tak paf?"
Karen pokrčila rameny a po chvíli řekla: „Nejspíš proto, že jsme se bavily."
„Myslíš, že se nedokážeme jen spolu bavit?" zeptala se Spencer trochu nejistě. Nechtěla být nudnou nejlepší kamarádkou. „Tak sleduj," usmála se Spenc a zaťukala na kluka, co seděl vedle ní a bavil se se svou partou kamarádů. Ten kluk se otočil a podíval se trochu zděšeně. „Ahoj, já jsem Spencer a tohle je Karen."
„Ahoj?" Nevypadal, že by se chtěl bavit s někým jiným a Spencer si nebyla ani jistá, jak pokračovat. Co by teď měla říct? „Chceš něco?"
„Ehm," zamumlala Spenc a kluk vypadal, že se otočí zpět ke své skupince, ale v tu chvíli na Spencer promluvila jedna holka, co seděla na zemi naproti tomu klukovi.
„Chcete s námi zahrát ,nikdy jsem'?" nabídla jim. Spencer si vzpomněla, jak tady naposledy hrála chlastací hru a nebyl z toho dvakrát nadšená, ale Karen vypískla, že ano a tak se přesunuly blíže k nim. „Jak že se jmenujete?" zeptala se jich ta holka. Byla krásná. Měla zrzavé, dlouhé a kudrnaté vlasy. Celý její obličej a paže byly pocukrované pihami a na sobě měla červený top, jenž jí ladil s rtěnkou.
„Karen," ukázala na sebe Spenceřiná nejlepší kamarádka. „A tohle je Spencer."
„Hrály jste to už někdy?"
Spencer přikývla. „Není nám dvanáct."
„S takovou postavou bych to ani neřekl," ozval se nějaký kluk, co seděl na sedačce. Spenceřin pohled spadnul na něj. Byl to moc hezký hnědovlasý kluk v šedé košili a milým úsměvem. Vypadal starší než byla Spencer. „Jsem John, tohle je Ben," ukázal na kluka, kterému se před chvílí Spencer představila. „Tohle je Jimmy a Jessica." Až teď si Spenc všimla, jak si jsou ti dva podobní.
„Vy jste dvojčata?" zeptala se překvapeně. Nikdy se s žádnými dvojčaty nepotkala a bylo pro ní skoro až strašidelné, jak stejné rysy, vlasy a úsměv mají.
Jimmy přikývl. „Jsem starší,"
„O tři minuty!" vyhrkla Jessica. „A jsi o dost hloupější."
„To se povídá holce, kterou vzali na všechny vysoké," uchechtl se Jimmy. „Je až nezdravé, jak se snaží být ve všem nejlepší."
Spencer se jen nad tím jejich postrkáváním pousmála a všimla si, že jí John sleduje. Karen to nepochybně také neuniklo, protože zničehonic jí do ucha pošeptala: „Líbíš se mu." Spenc jen pokrčila rameny, i když jí to lichotilo. „Kolik vám je?" zeptala se Karen se zájmem.
„Jsme na vysoké," odvětil Jimmy. „A vy?"
„Třeťák na střední," odpověděla Spencer a zadívala se u toho na Johna, aby věděla, jak bude reagovat. Ale on se jen usmál. Nevypadalo to, že ztratil zájem. „Tak jdeme-"
Nestihla to doříct, protože se za ní ozval hlas, jenž moc dobře znala. „Tak přeci jen jste přišly," Ten hlas by chladný, zlý a dívčí.
Spencer se otočila a spatřila Marinu, jak se opírá rukou o sedačku. Nejspíš už byla dost opilá na to, aby se jí motal celý svět. „Měly byste jít, než vystrašíte ostatní."
Karen nic neřekla, koukala do země a předstírala, že se vypařila z místnosti, takže tohle bylo na Spencer. „Vrať se do bordelu, ano?"
Marina se uchechtla. „Jak jsem slyšela, tak tam patříme obě."
Spencer se zamračila, ale nic neřekla. Nebyla si jistá tím, o co Marry jde. „Netuším, kdo jsi," vložil se do toho John. „Ale jediný člověk, který by odsud měl odejít, jsi ty. Kazíš nám zábavu."
Marina se jen zašklebila. „No, vidím, že Nessku musí pořád někdo chránit, aby se nesesypala. Jaká matka, taková dcera..."
Spencer se podívala na Johna, který teď nevypadal vůbec mile. Vypadal naštvaně a trochu i rozzuřeně. „Vrať se tam, odkud jsi přišla, jo?"
„Jinak co? Věř mi, že kdyby ses ke mně jen přiblížil, tak mě budeš chtít leda tak políbit a ne vyhodit."
Její sebevědomí bylo neuvěřitelné a díky něj si Spenc připadala málo cenná. „Vrať se za Daisy a Clarke raději," ozvala se Spencer. „Na tvé výlevy tu nikdo není zvědavý." Marina udělala krok ke Spenc a ta se zvedla ze sedačky. Stály u sebe dost blízko, aby Spencer cítila alkohol z jejích úst. „Vypadni,"
Místo odpovědi se Marinina ruka zvedla do vzduchu a přistála na Spenceřiném hezkém obličeji. Facka nezůstala bez odezvy a Spencer Marinu žduchla. „Jsi nemocná?" vyhrkla Spencer. „Jdi se raději ožrat do němoty a neděl scény!"
Marina následně Spencer žduchla a zařvala: „Kam jdeš, tam jsou jen problémy. Nenávidím tě! Jsi-" Marry umlčela facka, kterou dostala od Spenc a v tu chvíli se to zvrtlo.

—

Jelikož včera nevyšla kapitola, protože školy mám až nad hlavu, tak dnes zveřejním ještě jednu.
xoxo