Dragon slayer (mha)✔

30. Kocoure !

...,,Ale... Tady je někdo citlivý na krček." Zasmál jsem se a přejel jsem mu po něm jazykem. ,,K-Kirishimo !" ...
Jen jsem se zasmál. ,,To ti to až tak vadí ?" Bakugo zčervenal ještě víc, až jsem se bál jestli je to pro člověka vůbec zdravé. ,,Jo...nebo jako ne...ale..ehm...Nemáš hlad ? Celý den jsme nejedli." Zamumlal a prohrábl si vlasy. ,,Hm... Je tu něco co bych si dal." Řekl jsem s úšklebkem a opět jsem se mu přilepil na rty. Rukou jsem mu vjel pod tuniku co na sobě měl a jemně jsem mu přejížděl po kůži. Jakmile jsem "nechtěně" zavadil o bradavku, vzdychl mi do polibku, načež jsem se pousmál. Jenže Bakugo využil mé nepozornosti a přetočil nás tak že já ležel. Budu ignorovat fakt že to s křídly není zrovna pohodlné. Bakugo na mě seděl se sklopenou hlavou a rychle oddychoval. ,,Copak ? Chceš si zkusit být ten nahoře ?"

Idiot jeden...Proč všechno co dělá ve mě vyvolává to co vyvolává... ,,Jdu nám pro jídlo." Řekl jsem tiše a slezl jsem z něj. Musel jsem vydýchat to co mi dělá. Lépe řečeno, musím vydýchat to, jak na něj mé tělo reaguje. ,,Teď ?" Zeptal se ublíženě a já po něm vrhl vražedný pohled. ,,Jo, teď. Ty se ani nehni !" ,,Hmm.. Chápu, budeš chtít pokračovat tam kde jsme skončili.." ,,Idiote !" Mrsknul jsem po něm bačkoru co jsem měl po ruce. ,,Jsi jak nadržený kocour !" Prsknul jsem po něm a on se zašklebil. ,,Kdo říká že jsem kocour ?" Mrknul na mě a já po něm hodil i druhou...taková škoda bačkor. Odemkl jsem si a následně jsem ho tam i zase zamkl. Opravdu jsem měl hlad.

Jen jsem se přetočil na břicho, jelikož na zádech se mi opravdu dobře neleželo. Přemýšlel jsem o tom jestli si ho označit a vytvořit s ním pouto. Kdybych to udělal, mělo by to spoustu výhod, jenže je tu jedna komplikace. Můj otec. Jelikož mě odmítl "propustit", tak ví o všem co udělám. Hned vysvětlím... Každý drak by měl být v nějaké slůji a každá slůj má svého pána. Dračí vůdce je propojen s každým drakem co pod něj patří, díky speciální pečeti. Takhle pečeť se zaryje do kůže každému novému drakovi a zbavit se jí může jen díky němu. Takhle je totiž každý drak spojen s vůdcem, když ten něco potřebuje, draka si k sobě zavolá. Naopak je to ale dobré v tom, že jakmile se draku něco stane, dračí pán to vycítí. Jakmile je drak bez slůje a bez pána, je pro ostatní lehkou kořistí. Jelikož jsem jeho syn, naše pouto je silnější a o takové věci jako by bylo pouto mezi mnou a Bakugem by věděl hned. Tohle pouto totiž může utvořit jen nějaký vysoce postavený drak a spojí tím svou a protějškovo duši v jednu. V mém případě by to byl ale člověk, což není dovoleno. Tohle spojení se může udělat jen jednou za život a ty bytosti k sobě mají zůstat zavázané do konce života. Když se zamiluje drak, zůstane věrný do konce života, ale Bakugo je člověk. Nejen že lidé bývají nestálý, ale hlavně stárne o dost rychleji. Vždyť mě je 180 a jemu teprve osmnáct. Pro nás plyne čas úplně jinak a díky speciálním krystalům ve slůji dokážeme řídit jak vypadáme, nebo, lépe řečeno, jak staře vypadáme. Je to prostě komplikovaný. To je důvod proč je drakům jedno co a s kým dělají, poznají když jsou si s někým souzení... Ale ... Bakugo není drak...