Dragon slayer (mha)✔

3. Kiri ?

V noci jsem skoro nemohl spát, těšil jsem se až toho draka uvidím v akci. Jestli je pravda to co říkal ten chlap, tak nenechám nikoho na mého draka ani mrknout. Něco mi říká že ten rudej bastard je přesně něco pro mě. Jsem nejlepší ze skupiny, nikomu jinému by ho nedali. Je pravda že Deku za posledních několik let taky zesílil, ale já jsem prostě nejlepší. Sice je ještě brzo, ale rozhodl jsem se propašovat se k těm drakům o něco dřív.

Povedlo se mi utéct, opět. Lidi jsou tak strašně hloupá stvoření. Vyběhl jsem pryč z takového obrovského ohrazeného prostoru, samozřejmě ve své lidské podobě. Je mi líto ostatních, ale nejdřív musím zachránit krk sobě. Zrovna jsem běžel nějakou uličkou, když jsem do někoho silně vrazil. Oba jsme skončili na zemi. Už jsem chtěl něco zařvat, ale on mě předběhl. Byl to snad ten jediný člověk kterého jsem opravdu nechtěl znova potkat...Bakugo.

,,Ty idiote co tady takhle brzo děláš ?!" začal jsem na něj peskovat, ale on nic nedělal. Konečně jsem si toho zaraženého idiota prohlédl. Rudé rozcuchané vlasy, nasvalené tělo, měl jen staré černé kalhoty a na hrudi pár jizev ,,Hej, je ti něco ?" Vypadal jako by v tu chvíli zase vypadl z transu. ,,N-Ne.." hlesl tiše a postavil se. Byl o něco vyšší než já. Ignoroval jsem to a začal jsem si ho víc prohlížet, někoho mi připomínal. ,,Pojď..." řekl jsem a už jsem ho za ruku táhnul na větší světlo, protože tu byla celkem tma a já si potřeboval něco ověřit.

Když jsem ho dotáhl na světlo tak jsem si ho lépe prohlédl. Na těle měl pár jizev a drobných popálenin. Oči měl rudé jako vlasy a nervózně mě pozoroval. ,,Co tu děláš ? Nikdy jsem tě tu neviděl.." ,,Ehmm... Já jsem přijel tady s ... Drakobijcema..." Ty zuby... Má špičaté zuby. Zuby, vlasy, oči...všechno by sedělo. ,,Kirishimo ?" znatelně s sebou trhnul.

Cítil jsme se hrozně, opravdu mě poznal. Bože vždyť mě mohl vidět ještě v dračí podobě, co tu ten idiot dělá. Z ničeho nic mě objal, sice mě to dost zarazilo, ale objal jsem ho taky. Chyběl mi, i když jsem to rozloučení způsobil já, byla to potřeba. Viděl jsem jak na mě, jako na draka kouká, jediné o co mu jde je o to aby mě zabil. ,,Idiote, proč si tehdy zdrhnul." zakňučel a já se musel usmát. Alespoň jsem mu chyběl. To nic nemění na tom co jsem a jaký je on. ,,Musel jsem..." hlesl jsem tiše a konečně jsem si ho prohlédl. Už to nebylo to malé dítě co si hrálo s klackem u vody. Byl to člověk co brzo zabije draka a zasedne na trůn.

Přijde to jenom mě nebo ho absolutně nezajímá že mě potkal ? ,,Kiri je to už dlouhá doba. Víš jak jsem se trápil ? Byl si můj jediný přítel a ze dne na den si zmizel." ,,Promiň Bakubro, bylo to důležitý ..." ,,A proč si mi nikdy neřekl že patříš k drakobijcům ? To je strašně super ! Už jsi zabil svého draka ? Jaký byl ? Já už mám jednoho vyhlídnutého." Nadšeně jsem se ho snažil rozmluvit, ale on byl takový...divný. ,,Ne...žádného jsem nezabil...koho máš na mušce ?" Zněl opravdu divně, jako kdyby se chtěl nejradši vypařit. ,,Viděl jsi toho obrovského rudého ? Tak toho. Vypadá z nich nejsilněji." Celý se napnul a zamračil se. ,,Eji-" ,,Zase zdrhnul !" Oba nás vyrušil rachot a otočili jsme se. ,,Ten rudý parchant zmizel ! Okamžitě ho najděte !" Utekl ? Ten můj ?! ,,Kiri půjde- .... Kirishimo ?!" nikde není. Utekl, stejně jako před několika lety.

***
Pro dnešek ještě jedna kapitola, to aby se to trochu hnulo :) v dalších dílech pochopíte lépe jak to s Kirim funguje, ale kdyby něco, nebojte se napsat ^^