Dragon slayer (mha)✔

20. cesta zpět

Ještě chvíli se tam hádali kvůli něčemu čemu jsem absolutně nerozuměl. Kirishima působil opravdu vytočeně a jeho otec snad ještě víc. Moc dobře znám tyhle hádky kvůli trůnu, ale netušil jsem že draci mají stejné problémy. Tiše jsem pozoroval ty dva, dokud Kirishima nezařval a v mžiku se nezměnil ve draka, jeho otec udělal totéž. Takže se mi naskytlo pěkné divadlo v podobě dvou nasupěných okřídlených tvorů. Kiriho otec byl o něco větší než on, ale i tak Kiri nevypadal vůbec rozrušeně, což se nedalo říct o mě.

Byl jsem vytočený. Jediný kdo mě může zbavit pouta k ostatním je můj paličatý otec, který mě nenávidí. Nechtěl jsem aby se to všechno více rozebíralo dokud je tu Bakugo. Otočil jsem se a vrhnul jsem nenápadný pohled k díře, za kterou se schovávalo právě zmiňované princátko. Ještě jsem si dovolil na otce naštvaně zabručet a pak už jsem opravdu odešel. Zastavil jsem se u vstupu k té díře, odkud po chvilce vykoukla blonďatá hlava. Jen jsem natáhl křídlo a hlavou jsem ho pobídl.

Vylezl jsem mu na hřbet kde jsem se přikrčil. Kiri se rozešel a hned jak vykoukl z jeskyně, tak roztáhl křídla a jedním máchnutím vzlétl. Prolétl kolem několika draků až vyletěl úplně nahoru. Proletěl dírou ve zdi a hned pak se rozletěl pryč. Chtěl jsem něco říct, ale neslyšel by mě kvůli větru, tak jsem si jen pohodlně lehl a pozoroval krajinu kolem. Asi po hodině letu se moře začalo měnit v pevninu a po nějaké té chvíli jsem zahlédl mě známou krajinu. Ejiro začal klesat k zemi, lépe řečeno na "naše" místo u řeky. Hned jak přistál jsem z něj seskočil a on se změnil na člověka, ani ty křídla si nenechal.

Byl jsem vytočený na otce, ale i na sebe. ,,Idiot tvrdohlavý ..." Zavrčel jsem a kopnul jsem do kamene co jsem měl u sebe. ,,Kiri ? Co se vůbec stalo ?" Zeptal se nejistě Bakugo a já si jen s povzdechem prohrábl vlasy. ,,Řekneme že nemám s otcem zrovna nejlepší vztah a nedovolil mi odtržení." Nechápavě se na mě podíval. Lehce jsem se nad tím pousmál. ,,Víš, každý drak je vázaný k tomu kdo vládne slůji. Musí poslouchat a plnit jeho rozhodnutí. Když chce drak odejít, musí podstoupit takzvané odtržení. Drak pak ztrácí spojení s vůdcem, ale zase se musí držet dál od slůje a držet se nejlépe mimo teritorium. Má to své výhody i nevýhody." Řekl jsem jednoduše a popošel jsem až k řece. ,,Jdeš se vykoupat ? Ne že by ti to od té mazlavé věci neslušelo, ale asi by tě do hradu nepustili." Uchechtl jsem se a začal jsem ze sebe sundavat kalhoty.

Snažil jsem se to všechno pobrat, ale moc jsem stejně nechápal. Ale to s tou nechutností co na sobě mám jsem chápal víc než dobře. Strhnul jsem ze sebe všechny hadry, až na spodní prádlo, a skočil jsem do ledové řeky. ,,Aaah to je ledový !" Kiri se zač smát, ale skočil hned vedle mě, takže mě to ohodilo ještě jednou. V téhle řece jsme se spolu koupali milionkrát. ,,Kiri ? Proč si nenecháš vylézt křídla ?" ,,Nevím, v tuhle chvíli by to jen překáželo." Řekl a s neutrálním výrazem si lehl na hladinu. ,,No tak to ne, žádný relax tady nebude..." Ušklíbl jsem se a než stačil jakkoliv zareagovat tak jsem na něj skočil, takže skončil pod vodou.