Dragon slayer (mha)✔

2. Problémový drak

(Přítomnost - Bakugo 17 let)

,,Špatně ! Všechno je špatně !" zařval jsem a třísknul jsem mečem o zem. ,,Jak se mám kurva připravit na souboj s drakem když mi sem stavíte takovéhle padavky !" zařval jsem na jednoho chlápka co nás trénuje. Ano, nás. Já a dalších devět lidí z vesnice se letos účastníme drakobijecké soutěže. Jde o to dosáhnou plnohodnotného postavení a zabít draka. Zítra si jdeme vybrat draka a já se proto snažím plně soustředit na tréning. ,,Kacchan ? Dneska si trénoval dost. Co kdyby jsi si dal pauzu ?" Vytočeně jsem se otočil na tu mluvící brokolici. ,,Deku ty mě nevytáčej, nebo dopadneš jako on." Naštvaně jsem ukázal na kluka ve zbroji, co se marně snaží zvednout ze země.

Po nějaké době se mi konečně povedlo vypadnout z města. Šel jsem do lesa, dlouho jsem tam nebyl. Chybí mi Kirishima. I když si to nechci připustit, byl to můj nejlepší přítel a zabolelo mě když odešel. Opravdu se nikdy nevrátil, chodil jsem tam každý den. Čekal jsem na něj a doufal jsem v to že je to jen špatný vtip, ale on opravdu nepřišel. Dobrý dva měsíce jsem se nehnul od řeky. Pak jsem sem postupně přestal chodit. Jenom mi to připomínalo to, že už tu není.
Zajdu si sem opravdu jen málokdy, v situacích jako je tato. Chtěl bych si s ním promluvit, ale nemůžu.

Za necelý měsíc mi má být osmnáct a hlavně mám zabít toho draka. Konečně, po tolika letech. Zajímalo by mě jestli si Kirishima už svého draka zabil. Vždycky když jsme si spolu hráli tak říkal že má draky rád a že je zabíjet nechtěl. Nikdy jsem ho nechápal. Ty okřídlené potvory dělají jenom problémy. Až se stanu králem, tak si v mém království žádný drak ani neškrtne.

,,Bakugo !" ,,Kacchan !" nespokojeně jsem otevřel oči. Běžel ke mě Deku a Sero. ,,Co tu chcete..." ,,Hledá tě tvoje matka." Hlesl udýchaně Deku a Sero horlivě kýval. ,,A co já s tím." ,,Katsuki, jde o přípravu na zítřek. Jako princ se musíš zúčastnit převozu." Konečně jsem se na ně podíval. ,,Já myslel že převoz se bude konat až zítra ráno." ,,Prý mají letos jednoho problémového a chtěli se ho rychle zbavit." Problémový drak ? To zní zajímavě. ,,Kdy je budou převážet ?" ,,Tak za půl hodiny budou ve městě."

Všichni jsme se společně odebrali k hradu, kde už stál můj otec a něco řešil s nějakým chlápkem. ,,Katsuki, běž se rychle převléknout. Za pár minut tu budou a ty vypadáš jako kdyby jsi se vyválel v kravíně." řekla matka a já se radši odebral do svého pokoje. Hodil jsem na sebe nějaké oblečení a pak jsem si alespoň pročesal vlasy aby se neřeklo.

Sotva jsem vyběhl na nádvoří tak se otevírala brána. Všude kolem bylo dost povyku a jako každý rok jsem nadšeně sledoval draky které kolem nás převáželi. Zatím se mi nejvíc líbí dva. Jen obrovský fialový, měl nasazený náhubek. A pak jeden svázaný, napůl krvavě rudý a napůl sněhově bílý. To byli dva největší, kteří upoutali mou pozornost. Jenže to trvalo pouze do chvíle, kdy kolem projížděla obrovská klec zakrytá černou plachtou. ,,Co je tady ?" ,,Tohle je potížista, museli jsme ho uspat. Malém se nám ho do té klece nepovedlo dostat, zmrzačil nám polovinu lidí a několikrát nám zdrhnul." ,,Můžu se na něj podívat ?" Ten chlápek si nespokojeně povzdechl. ,,Hej, strhněte tu plachtu !"

Ten drak byl obří a přímo dokonalý. Byl rudý, křídla měl obrovská a měl dost jizev, takže už si očividně něco prožil. Obešel jsem klec a zastavil jsem se přímo před ním. Ten drak zafuňel a mírně pootevřel své rudé oči. ,,Heh...ty budeš můj." Vypadal opravdu nádherně, mít na kontě jako prvního draka tohoto macka by byla obrovská čest.