Dragon slayer (mha)✔

6. Kde...

Otec nakonec rozhodl. Jak jsem chtěl, dostal jsem toho rudého. Deku dostal toho půleného bastarda a Yo toho fialového ignoranta. Ostatní mi byli jedno. Yo byl na mě naštvaný, ale to mě osobně jen zvedalo náladu ještě víc.
,,Takže, během zítřejšího dne rozvesíme na náměstí zkušební dny. Kdo se nedostaví včas, jeho chyba. Přesně za dvacet dní se budou konat turnaje a jako každý rok půjde o to, docílit zabití vybraného draka. Všem možným bodoucím drakobijcům doporučuju pořádný tréning. Letošní účastníci vypadají opravdu slibně a doufám že čest naší země neopadne. Můžete jít." Bože, můj otec a ty jeho proslovy...

,,Kacchan ! Tak co ? Jsi spokojený se svým výběrem ?" ,,Samozřejmě Deku, bylo jasné že ten drak bude můj." ,,Jistě..ehm... Já s ostatníma máme naplánováno jít teď do krčmy, nechceš se přidat ?" ,,Ne...Mám ještě práci." Odfrkl jsem a rozešel jsem se pryč. Musím najít Ejira, přeci jen tak nezmizel ne ?

Asi po hodině jsem to hledání vzdal. Všiml jsem si jednoho chlápka, mluvil jsem s ním při převozu draků. ,,Oi ! Měl bych otázku." Křikl jsem po něm a rychle jsem ho doběhl. ,,Ano ?" ,,Hledám kluka, jen o trochu vyšší než já, stejně starý jak já, rudé vlasy...prý je tu s vámi." Ten chlap se začal smát. ,,U nás děti nepracují. Pracujeme s krvelačnýma potvorama, nikdo takový u nás není. "

Bakugo a ten chlap se bavili hned naproti mě, takže jsem všechno krásně slyšel. ,,Cože ?! To není možný. Jmenuje se Ejiro Kirishima a dneska ráno jsem ho tu viděl." řekl vytočeně Bakugo a ten chlap po mě vrhl znechucený pohled. Je mi jasný že mu nemůže říct že jsem to já. ,,Princi, nevím koho jste to viděl, ale žádného takového kluka jsem nikdy neviděl. Omluvte mě, musím pracovat." řekl ten chlápek a když procházel kolem mě tak se na mě opět znechuceně podíval."

Sakra Kirishima tu někde musí být, přeci by mi nelhal...nebo jo ? Ale i tak, co by tu chtěl. Otočil jsem se směrem kam šel ten chlap, podíval jsem se na toho draka. Měl naprosto posměvačný výraz. Jen jsem se naštvaně otočil na patě a vydal jsem se směrem k hradu. Hodlal jsem se zavřít a dneska už ten pokoj neopustit.

Bakugo odešel, jak jinak. Zajímalo by mě jake by to pro něj bylo kdyby zjistil že jsem to já. Asi by byl znechucený, co jiného. Dneska večer musím zdrhnout, jenže počítám s tím že tentokrát už si dají větší pozor...i když...lidé jsou neponaučitelní.

Zrovna jsem procházel chodbou, když mě zastavila matka. ,,Katsuki. Můžeš mi vysvětlit proč jsi musel trvat zrovna na tom posledním ? Třeba k tvojí výbušné povaze by se hodil ten co dostal Midoriya." ,,Matko nechci nějakého půleného šmejda. Jako má skvělé schopnosti, ale já chci prostě toho červeného." ,,Katsu...Já vím že jsi se vždycky snažil dosáhnout dědečkova postavení, ale tohle může být nebezpečné." ,,Matko každý drak je nebezpečný. Proto je zabíjíme. Je mi jedno co si o tom myslíš, teď už je můj. A já ho zabiju, to přísahám."