Nechtěl jsem řešit to k čemu se tady schylovalo, takže jsem změnil téma. ,,Kde je vůbec Katsuki ? Nemůžu se ním spojit." Řekl jsem a snažil se ignorovat arogantní pohled toho kluka. Mohl být tak v mém věku, možná trochu starší, těžko říct když mu nešla vidět půlka obličeje. ,,Ten je zatím v bezpečí. Navíc tam má společnost, takže se nebude nudit." Řekl Aizawa a Shinso se zase uchechtl. ,,Jo, pokud mu z toho nebouchne hlava." Bouchne hlava ?! Co za nestvůru tam proboha je...
,,Denki přísahám že ti tu hlavu utrhnu !" Zavrčel jsem, jelikož už jsem se dobrých deset minut snažil natáhnout pro svou tašku, což se mi taky konečně povedlo, ale on furt mlel. ,,Ha ! Mám tě." Uchechtl jsem se pro sebe a za pomocí nohy jsem si kopnul tu tašku blíž, abych se dostal dovnitř. V tašce se trochu zajiskřilo. Ano, hádáte správně. Vzal jsem si trochu toho mechu. Sice opravdu jen trochu, ale je tam. ,,Co tam máš ?" ,,Uvidíš."
Ještě chvíli jsem se dohadoval s tím fialovým magorem, zatímco ta malá usnula v Aizawově náručí, než se ozvala rána. Všechny nás to dostalo do reality, jelikož z pod nějakého poklopu se začal hnát černý kouř. Shinso tam okamžitě odskočil a rozkašlal se. ,,V tom sklepě bylo něco co mohlo vybuchnout ?!" Zavrčel černovlásek a Shinso zavrtěl hlavou na nesouhlas. ,,Nic takového jsem tam nedával." Otevřel poklop a zespoda jsme uslyšeli kašlání. ,,Bakugo !" Zakřičel jsem a nechal jsem si zpevnit ruce, což roztrhlo okovy. Proč mě to nenapadlo dřív ? Dobrá otázka.
Fajn, tohle bude bolet. ,,Kaminari, řetězy k sobě, hned." Jak jsem řekl, tak jsme taky udělali. ,,Poslouchej, ta věc vybuchne. Hned jak se tak stane, musíme odsud zmizet. Víš kudy se jde pryč ?" ,,Asi tamtudy." Ukázal na cestu za rohem. ,,Fajn, pořádně se nadechni. Až napočítám do tří, hodím to tam, ano ?" Jen kývl a zadržel dech. Já udělal to samé vteřinu před tím. Urychleně jsem nabral do ruky hrst toho mechu a hodil jsem to doprostřed těch řetězů. Vybuchlo to víc než jsem čekal a asi jsem se malinko popálil...jen malinko... Hned jak to bouchlo, jsem čapnul Denkiho za ruku a téměř poslepu jsme se rozeběhli pryč, jelikož se tu nedalo dýchat a v očích to pálilo. Při běhu nám oboum došel dech a rozkašlali jsme se. Objevilo se před námi světlo a já uslyšel Kiriho hlas. ,,Ki-ri.." Poslední co jsem vnímal byly dvě siluety v záblesku světla.
Okamžitě jsem se rozeběhl dolů. I když mám normálně dobrý zrak, moc jsem neviděl. Ale ty dvě ležící těla přehlednout nešla. ,,Bakugo !" Řekl jsem hystericky a pohladil ho po tváři. Musí pryč, hned. Vyhoupl jsem si ho na rameno a na to druhé toho druheho kluka. Byl o něco menší než Bakugo. Oba jsem je rychle vytáhl ven a s nezájmem jsem prošel kolem naštvaného Shinsa, neutrálního Aizawi a vyděšené Eri. Vyrazil jsem dveře té chajdy a ty dva položil na zem. Ten blonďák s bleskem na hlavě nevypadal nijak zraněně, ale to se nedalo říct o mém Katsukim. Měl úplně spálenou ruku. ,,Bakugo ty pitomče, koukej se alespoň probrat !" Fňuknul jsem a odhrnul jsem mu vlasy z obličeje.
ČTEŠ
Dragon slayer (mha)✔
FanfictionKatsuki Bakugo se má brzo stát králem, ale jako každý v jeho věku, musí složit určitou zkoušku. A to zabít draka. Draci jsou v království bráni jako trofeje a každý kdo chce někam patřit, musí svého draka zabít. Co když se ale Katsukimu otočí život...