15. Klidné ráno

936 85 5
                                    

Po nějaké té době jsem vylezl z koupelny. Bakugo nikde nebyl, alespoň něco, protože kdyby mě slyšel tak asi bouchnu studem. Tohle se mi už dlouho nestalo, parchant ví co na mě platí, tohle se mi ještě vymstí. Jelikož už o křídlech stejně ví, nemělo cenu je zatahovat. Rozplácl jsem se na postel a hlavu jsem zabořil do polštáře. Ležel jsem takhle pár minut, než se Bakugo ukázal ve dveřích. ,,Příště mi dej vědět až někam půjdeš, mám z tebe infarkt."

Moc si dovoluje... ,,No já tě nechtěl vyrušovat, zněl si dost zaneprázdněně..." Úšklíbl jsem se když se jeho egoistický výraz změnil. Jen si odfrkl a zase zabořil hlavu do polštáře. ,,No ne že tady vytuhneš. Jde se jíst. Jíš furt normální jídlo, že ?" ,,Jo..." Zahuhlal a posadil se. Vypadal roztomile když byl lehce červený. ,,Kiri dokážeš létat i takhle ?" zeptal jsem se zaujatě když si protáhl křídla.

Podíval jsem se na něj, zatímco jsem žvýkal kus slaniny. ,,Mm... Jo, ale moc takhle nelítám, je to celkem rysk." Jen pokýval hlavou. Beze slova jsme snědli snídani a já se opět natáhl na postel. ,,Ty by jsi furt spal, to je hrozný." Odfrkl si Bakugo a já s nezájmem protočil očima. ,,Jsem drak, když nelovím, spím. Je to jednoduchý proces." ,,Hmmm... To zní nudně.." zabručel a natáhl se vedle mě. ,,To jako fakt říká člověk co se celý život žene za bojem ?" Uchechtl jsem se a zadíval jsem se na pavoučka co lezl na zdi vedle postele.

Opravdu to vypadá jako kdybych se celý život táhl jen za bojem ? ,,Kiri já ... Nevím jak to teď udělat." ,,Co jako ?" Chvíli jsem mlčel, nevím jak to říct aby mu to neublížilo. ,,No...Draci jsou v tomhle království v jistém ohledu důležití... Bez draka jsi... Nic." Zahuhlal jsem a nervózně jsem stiskl peřinu. Kirishima se na mě zvláštně podíval. ,,Nechápu co proti nám máte." řekl klidně a mě to až překvapilo. ,,No... Lidé vás berou jako zlé tvory." ,,Heh, co se krotíš. Sám nám říkáš krvelačné potvory." Jen jsem se tiše uchechtl. ,,Nechci být zlý...teď když vím... Ale stejně to nechápu. Jak se měníš na draka ? Kde vůbec draci žijí ? Jak dokážeš zpevnit ty šupiny ? Co-"

Položil jsem mu ruku na pusu. ,,Co kdybych ti to ukázal ?" Ušklíbl jsem se nad jeho zařazeným výrazem. ,,Viděl jsi vůbec někdy draka jinak než mrtvého, nebo z dálky ?" Zajiskřilo se mu v očích. ,,To jako fakt ? Změníš se kvůli mě ?" ,,Klidně, ale chce to někam kde nás nikdo neuvidí." ,,Les... Můžeme do lesa !" Vyjekl nadšeně a vyskočil na čtyři jak nějaký pes. ,,Fajn, to by šlo." Řekl jsem spokojeně a posadil jsem se. Přeci jen, posledních několik dní jsem byl buď zavřený v kleci, nebo na útěku v téhle lidské podobě. Rád se proletím. ,,Takže jdeme ? Oh... Pujčím ti plášť aby tě nikdo neviděl. Jo a vezmu nám s sebou jídlo." ,,Na jídlo peč, mám něco v plánu tak si toho moc neber."_ Přesně vím kam ho vezmu, jen doufám že tam nikdo nebude. ,,Seženu ti nějaké oblečení, takhle chodit nemůžeš..." Bakugo vylezl z postele a začal se přehrabovat ve skříni.

***
Doufám že jste si užili Silvestra pupíci 💕

Dragon slayer (mha)✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat