(Pohled Ejira a Bakuga jak je známe)
Ani nevím jak dlouho jsem spal, ale když jsem se vzbudil, měl jsem už celkem hlad. Pustil jsem Kiriho ze svého sevření a nenápadně se vytratil do kuchyně. Nabral jsem si tam na tác všechno potřebné a chtěl jsem se vrátit zpátky do pokoje, jenže na konci chodby jsem zahlédl jistou postavu. Zalezl jsem za roh a nenápadně jsem pozoroval dění. Stál tam ten nabouchaný chlápek, Todorokiho fotřík. Něco předal jednomu z našich stráží a pak mi zmizel z dohledu. Co se to tady děje ?
*Todoroki*
Probudil jsem se, jelikož jsem cítil otcův pach na hradě. Nijak mě nevolal, ani nevím o tom, že by plán měl už pokračovat... Když o tom teď tak přemýšlím, nejradši bych se z toho plánu stáhl. Nic z toho stejně mít nebudu, jenom ublížím Midoriyovi. Opatrně jsem ho pustil ze svého sevření a zvedl jsem se z postele. Musím najít otce. Tohle všechno bude mít špatné následky.
Můj krásný spánek vyrušil náhlý úbytek tepla. Chvíli jsem si toho nevšímal, ale pak jsem začal hledat svůj teploučký polštářek, který nebyl k nalezení. Rozespale jsem si zívl a následně se posadil. Bakugo nikde nebyl. To se ale brzo změnilo a zmíněný blonďáček se objevil ve dveřích i s jídlem v ruce. ,,Už jsem si říkal kam jsi mi utekl." Zaculil jsem se a Bakugo se odešel posadit na postel. Jen tiše poklepal vedle sebe a já k němu radostně skočil a rovnou jsem se k němu přitulil.
Mírně jsem se nad jeho chováním pousmál. ,,Děje se něco ?" ,,Cože ? Ne." ,,Cítím že tě něco trápí, nelži mi. Nechci ti moc lézt do hlavy, ale nemám s tím problém jestli budu muset." Řekl vážně a dal si do pusy kus slaniny. ,,Nic vážného se nestalo, jen jsem potkal Todorokiho fotra." Zabrblal jsem a taky jsem si vzal kus masa. Kirishima vyletěl do sedu. ,,Ty jsi viděl Endeavora ?!" ,,Jo, ale on mě neviděl, jestli ti jde o tohle." Jen si povzdechl a zase mi položil hlavu na klín. Téměř podvědomě jsem ho začal drbat ve vlasech a druhou rukou užírat věci z talíře.
Příjemný ~ Zavrněl jsem si pro sebe a pokračoval v jezerní slaniny. ,,Koukej jíst i něco jiného. Vem si i nějakou tu zeleninu." ,,Eeee....Jsem drak, ne kráva někde na pastvě." Zabručel jsem a on se zasmál. ,,Kiri, jediné do čeho tě fakt nebudu nutit je brokolice." ,,Proč ? Není to takový ten zelený patvar co vypadá jak stromeček ?" ,,Jo, přesně to to je." ,,Ale proč ne ?" ,,Nemám to rád." ,,Připomíná ti to snad Dekua ?" Zaculil jsem se a on mě sežehl pohledem. ,,Ne ! Prostě je to hnusný...Dobře, možno trochu..." Začal jsem se smát. Chudák Izuku. ,,Drž tu tvojí klapačku než ti jí zavřu sám !" Nebo bys jí mohl něčím zacpat, nemyslíš ?... ,,Na zem !" ,,Cože ? Proč ?" Vyhrkl jsem a Bakugo mě začal tlačit z postele. ,,Já nic neřekl !" ,,Ale myslel jsi si to ty nadrženče !" ,,Co nebylo řečeno neplatí..." ,,Ale já to slyšel, takže chrápeš na zemi !" ,,No to teda ne, prohrál si sázku zlato, takže večer to bude podle mě." Zašklebil jsem se a vymrštil jsem se do sedu.
ČTEŠ
Dragon slayer (mha)✔
FanficKatsuki Bakugo se má brzo stát králem, ale jako každý v jeho věku, musí složit určitou zkoušku. A to zabít draka. Draci jsou v království bráni jako trofeje a každý kdo chce někam patřit, musí svého draka zabít. Co když se ale Katsukimu otočí život...