Shinju

11. kapitola

Vytočila jsem číslo na Sugu.
"Ahoj...ano jsem. Nemusíš se strachovat...vážně jsem v pohodě...Sugo, to teď nebudeme řešit....Dobře, dobře...." Byla jsem už z toho v koncích. Složila jsem si do jedné dlaně hlavu a zhluboka vydechla. "...Tak dobře. Ahoj." A zavěsila jsem.

"Omlouvám se ale musím domů." Pověděla jsem omluvně. "Dobře." Řekla Miwa a odešla z pokoje. "Suga šílí?" Zeptal se Tobio. "Tak trochu." Odpověděla jsem. "Tak pojď. Doprovodím tě. A společně ho uklidníme. Stejně je to kvůli mě." Řekl Tobio a začal se sbírat. Já na něho vytřeštila oči. "Jak to víš?" Zeptala se a zvedla se z postele. On se na mě usmál. "Nejsem včerejší. Chce vědět jestli jsem ti neublížil." Přistoupil ke mě. Já sklopila hlavu k zemi. Rukou mi jemně vzal za bradu a zvedl mi ji dokud jsem se mu nedívala do očí. "Mám pravdu?" Podotkl. "Ano." Odpověděla jsem a cítila  jak mi stekla kapka slzy po tváři. Otřel ji palcem a následně mě políbil. "Tak jdeme." Řekl když ukončil náš polibek. Kývla jsem a vyšli z pokoje.
Miwu jsme našli v obýváku. "Miwo, ráda jsem tě poznala a zase někdy příště." Loučila jsem se a ona mě hned objala. "Doufám, že brzo." Řekla na zpět. Já se na to usmála a vyšli jsme z bytu.

Mlčky jsme došli k domu.
"Sugo, jsem doma." Zavolala jsem. Suga se vynořil z obýváku. "Ahoj." Pozdravil mě. "Děkuji Tobio. Můžeš jít domů." Řekl Suga. "Nemůže. Nemyslíš si, že už to přeháníš?" Řekla jsem naštvaně. A šla do obýváku. Tobio mě následoval a Suga taky.

Sedla jsem si na pohovku. Objevil se i Daichi a chtěl hodit zpátečku. "No pojď. S tebou mám taky řeč." Volala jsem na něho.
"Nejdřív ty, Sugawaro, co ti vadí?" Zeptala jsem se bratra narovinu. "Řekl jsi jí to?" Stočil Suga naštvaný pohled na Tobia. "Ano řekl." Odpověděl Tobio. "A to mi právě vadí. Jednu holku už dostal." Vyštěkl Suga. "A teď už toho mám dost. Poslouchej mě, za prvé bylo to naopak a za druhé nikdy bych neublížil Shinju. Ani bych ji neudělal nic proti její vůli. A mrzí mě, že ve mě vidíš hrozbu." Křičel už i Tobio. "Oboum teda všem třem, když beru i tebe Daichi..." podíval se na Daichiho. Pokýval hlavou a pokračoval klidným hlasem. "...takže všem třem jde o blaho Shinju. Takže jsme na stejné lodi." Dořekl. "A nemusíš mít o ní strach, když bude se mnou." Dodal a postavil se, že půjde domů. Já ho rychle stáhla do objetí. Suga nebyl schopný ani jediného slova. "No a už je dost pozdě na to, abys chodil po ulicích sám. Hele myslím si, že Sugimu by nevadilo kdybys tady přespal." Ujmul se slova Daichi a podíval se na Sugu. Ten jen pokýval hlavou na souhlas. Pak se postavil a přišel k Tobiovi. "Omlouvám se, Tobio. A ano klidně tady můžeš přespat." Řekl Suga. "Takže jsme za dobře?" Zeptal se Tobio a natáhl ruku na potřes k Sugovi. "Jo jsme." Odpověděl Suga a jeho ruku přijal s úsměvem. "Takhle se mi to líbí." Poznamenal Daichi šťastně a v jedné ruce měl láhev sektu a v druhé čtyři skleničky na stopkách. "Ale ti dva jsou nezletilí." Vyhrkl rychle Suga. "Zlato, troška je nezabije." Dodal hned Daichi s úsměvem a rozlil sekt. Mě a Tobiovi vážně nalil polovinu toho co sobě a Sugimu. Přiťukli jsme si a lokli si. Já se dobře otřepala a zašklebila. Daichi se jen zasmál. Odložila jsem nedopitou sklenku. Tobio mě následoval. Popřáli jsme jim dobrou noc a odešli do pokoje.

V pokoji jsme se zastavili u dveři. A oba si zhluboka vydechli. Ani nám nevadilo, že v pokoji byla tma. Objala jsem Tobia kolem pasu. "Takhle spařeného Sugu jsem dlouho neviděla. Řekl jsi to moc hezky." A políbila jsem ho. "Asi bylo na čase aby mu někdo vysvětlil jak se věci mají." Dodal s úsměvem.
"Tobi..." "Hm" "...pomiluj se se mnou," řekla jsem skoro šeptem. Šokovaně se na mě podíval. "Jseš si jistá?" Zeptal se. "Teď jsem si naprosto jistá." Odpověděla jsem.

Políbil mě něžně a přitom mě vzal do náruče a pomalu mě položil na postel. Lehl si vedle mě. Naše rty se zase našli ale tentokrát ten polibek byl vášnivý a zapojil i jazyk. Já se přidala. Jednu ruku vsunul pod svetr a když našel bradavky mého prsu, jemně zmáčkl bradavku. Vzdychla jsem do polibku a rukou mu zajela do vlasů. Trochu se odtáhl a pomalu mi vytahovat svetr nahoru. Posadila jsem se a zvedla ruce. A svert letěl na zem i podprsenka. Abych nebyla pozadu tak i já jsem ho vysvobodila od trička a přidala ji na hromádku. Prsty mi začali sami od sebe zkoumat jeho hruď. Milimetr po milimetru. Každý pohyb jsem si ukládala do paměti. Byl tak dokonalý až se mi tajil dech.

Naše rty jsme opět spojili v krásný polibek. Položil mě zpátky na postel a zajel mi rukou do rozkroku.
"Chceš pokračovat?" Šeptl mi do ucha. "Ano." Zašeptala jsem do prázdna. Rychle mi stáhl i zbytek oblečení a sebe.
Škoda, že je tma. Chtěla bych si ho prohlédnout.
Vrátil se ke své činnosti. Nejdříve mě jen dráždil až jsem vzdychla jeho jméno. Pak mi jedným prstem zajel do vnitř. Na krátký okamžik spojil naše rty a pak se přesunul k mému krku. Začal pomalu vysouvat a zase zasouvat prst. Drali se mi ven tiché vzdychy.

Po chvíli zrychlil tempo a tím padem i já jsem začínala vdychat rychleji a hlasitěji, pohybovala jsem se do stejného tempa až jsem se prohla v zádech. Tobio vytáhl rychle kondom a nasadil si ho. Lehl si na mě a pomalu do mě začal vsouvat svou chloubu.
Ze začátku to bolelo ale i tak jsem to ignorovala, protože jsem mu věřila.

Najednou se bolest proměnila ve slast. Byl nadoraz a čekal až si zvyknu. "V pořádku?" Zeptal se. "A...ano." Odpověděla jsem mezi vdychy. Sklonil se k mým rtům a začal je zasypávat polibky. Začal se pomalu pohybovat a já se začala pohybovat ve stejném rytmu. Začala jsem vzdychat a on zrychloval tempo i moje vzdychy začínali nabýrat na tempu i hlasitosti. A i on začal vzdychat. Slyšela jsem mezi našimi vzdychy vyslovovat jména toho druhého až jsme oba najednou dosáhli vyvrcholení.

Nevím kdy jsem to udělala ale uvědomila si, že moje nohy obmotali jeho pas. Chvíli jsme takhle ještě zůstáli a navzájem si šeptali sladká slůvka. "Miluju tě, Shinju-san." Řekl Tobio a já se na něho zamilovaně podívala a pohladila po vlasech. "Miluju tě Tobi-chan." A spečetili to dlouhým láskyplným polibkem.
"Už mě musíš pustit." Podotkl po polibku. "Ale mě se nechce." Zaprotestovala jsem se šibalským úsměvem, který neviděl. "Slibuji, že to bude na chvilku." Dodal se smíchem. Sundala jsem teda své nohy a vstal. Já jsem ho následovala a po tmě si nahmatala čisté kalhotky a vytáhla tričko.
Oblečeni jsme si lehli zpátky do postele a přitulili se k sobě. "Líbilo se ti to?" Zeptal se a hladil mě ve vlasech. Svou hlavu jsem mu položila na jeho hruď a poslouchala jeho pravidelný tlukot srdce. "Ano a moc." Odpověděla jsem a políbila ho na hrudi. "To jsem rád." Dodal a políbil mě na čelo.
A spolu se ponořili do říše snů.

*Ahoj zlatíčka, tady máte další pokračování. Jako obrázek jsem si vybrala dům, ve kterém naše Shinju a Sugawara bydlí. Musím se přinat, že kreslit neumím, zacož se omlouvám. Doufám, že se vám bude líbit. Krásné počteníčko.💞💞💞*