Shinju

23. kapitola

Ráno jsem se vzbudila před budíkem. Popadla jsem mobil a podívala se kolik je hodin. Bylo něco málo po šesté hodině. Vzala jsem rozpis zápasů a zjistila jsem, že hrajeme příští středu odpoledne první zápas, tak jak říkala trenérka. A budeme hrát proti Aoba Johsai. Najela jsem na internet a podívala se na tu školu. Mají dívčí i chlapecký klub. Rozklikla jsem si dívčí klub a jejich videa.

Slyšela jsem jemné klepání na dveře a ve stejný moment se rozezněl i budík. "Dále." Zavolala jsem a vypla budík.
Ve dveřích se objevil překvapený Suga. "Ty už jsi vzhůru?" Zeptal se, když vešel do pokoje. "Hm. Dobré ráno." Pozdravila jsem ho a upřela zrak zpět na displej mobilu, kde jsem studovlala naše protihráčky. "Dobré ráno." Pozdravil a sedl si ke mě na postel. "Na co koukáš?" Zeptal se a koukl na displej. "S těma holkama budeme hrát ve středu odpoledne." Oznámila jsem. Spustila jsem další video. Holky hrály celkem dobře.
"Ty holky hrají celkem dobře." Usoudil Suga. "No právě. Budeme muset ještě trénovat." Řekla jsem svou myšlenku nahlas. Najednou mi přišla zpráva od Tobia. "Aha. Tak víš co, odeberu se do kuchyně." Oznámil a odcházel . Všiml si té zprávy. "Díky, bráško." Poděkovala jsem a když stál u dveří, tak jsem se na něho usmála. "Nemáš zač." A opětoval mi úsměv.

Vytočila jsem Tobiovo číslo. Hned to zvedl.

Tobio: "Dobré ráno, lásko. Promiň, včera jsem nějak brzo usnul."

Me: "Dobré ráno, lásko. To vůbec nevadí. Napadlo mě to."

Byla jsem ráda, že slyším jeho hlas.

Tobio: "Včera mi přišla taková pěkná fotka."

Me:
"Cože…Je mrtvej."

Věděla jsem o jaké fotce mluví.

Tobio: "Ale ne. Teď lituju toho, že jsem tam nebyl s tebou."

Me: "A co bys udělal? Nic. Byli to prostě křtiny."

Tobio: "To je sice fakt ale potom bych si tě usušil."

Me: "Tobi, nech toho."

Řekla jsem a začala se červenat. Protože moc dobře vím, na co myslel.

Tobi: Zasmál se. "Že ty se zase červenáš."

Me: "A kdo za to může? Zase ty!"

Ale to už jsem byla rudá jako rajče.

Tobio: Slyšela jsem zase jeho smích. "Dobře, dobře. Přejdeme na jiné téma. Už máš rozpis zápasů?"

Me: "Jo. Hned ve středu odpoledne máme první zápas."

Oznámila jsem a koukala na rozpis.

Tobio: "A s kým hrajete?" 

Me: "Aoba Johsai."

Tobio: "Dobře. Shinju, musím končit. Ségra mě zabíjí pohledem. Zatím ahoj."

Me: "Pa, Tobi, miluju tě."

Tobio: "Já tebe taky, lásko."

Měla jsem z toho divný pocit. Jako by mi říkalo, že v tom nebyla Miwa. Jakmile jsem vyslovila jméno klubu, tak zněl divně. Dívala jsem se na ten mobil. Odložila jsem ho a začala se chystat do školy.

Oblečená a nachystaná jsem zamířila do kuchyně. U baru už seděl Sugawara a popíjel kávu. "Konečně." Poznamenal bratr. Postavil se a dal přede mě snídani a čaj. "Jo, máma ti nechala vzkaz." Oznámil a podal mi papír. "Díky." Poděkovala jsem a četla vzkaz. Psala v něm, že teď ráno zavolá doktorce, jestli by si na mě odpoledne neudělala čas a že mi dá pak vědět.