26. kapitola

105 13 5
                                    


"No ty vypadáš." Vyslovil Noya, když vstoupil na ošetřovnu a viděl Tobia. S úsměvem na rtech ho jemně poplácal po zádech.

"Tobio, jsi v pořádku? Já-já se strašně omlouvám za..." "Yamaguchi, přestaň se za něho pořád omlouvat." Skočil mu do řeči Tobio. Jde vidět, že ho to začíná štvát, jak se pořád za něj omlouvá. Tadashi vypadal, že ho to vážně mrzí. "Ale jinak jsem v pohodě. Díky za optání." Dodal Tobi už klidnějším hlasem. Tadashi se na něho šokovaně podíval. "Až na ty pitomá žebra." Sykl Tobi bolestí a dotkl se jednou rukou na bolestivé místo. Stála jsem u něho a starostlivě si ho prohlížela. Přejížděla jsem mu dlani po zádech. Vděčně se na mě podíval a já se k němu natáhla a políbila ho. Jednou rukou omotal můj pas.

Na ošetřovnu přišel Daichi s Tsukishimou. Tsikishima měl skloněnou hlavu k zemi. Všichni jsme na Daichiho šokovaně hleděli. "Chci se vám omluvit za své chování. Jak tobě Tobio, tak tobě Shinju." Omlouval se Tsukishima a otočil se na Tadashiho. "A tobě především, Tadashi." Omluvil se Tsukishima. Yamaguchi se málem rozbrečel.
"A..." Pobízel Daichi Tsukishimu po chvilce ticha. Tsukishima se na něho podíval. "No jen pokračuj." Vyzval ho Daichi k pokračování.

Do místnosti vstoupili Tanaka s Asahim a Shoya.
Tsukishima se podíval na mě a na Tobia. "A nechám vás být." Dodal tichým hlasem a odebral se rychle k východu.
My všichni jsme byli zaskočení, až na Tadashiho. Následoval ho ven.

"To co se tady stalo, zůstane mezi námi, ano?" Vyslovil Daichi a tím prolomil ticho. "Nikomu nic neřekneme." Dodal neuprostně Daichi. "Souhlasím s Daichim. Bylo by fajn aby Tsukishima dostal ještě jednu šanci." Přidal se k němu Sugawara a pohlédl na nás. "My s tím problém nemáme, ale teď to hlavně záleží na Tobiovi a Shinju." Přidal se Asahi. "Co vy na to?" Zeptal se na náš názor Tanaka. Já a Tobio jsme si vyměnili pohledy.

Rozhlédla jsem se. Všichni čekali jak se k tomu postavíme my dva.
Zhluboka jsem se nadechla a podívala se na Daichiho. "Bude dlouho trvat než to rozdýchám a jsem si jistá, že Tobimu taky." Pohlédla jsem na něho. Věnoval mi úsměv, který jsem mu oplatila. Vzhlédla jsem zpátky na Daichiho. "Nevím jak se ti to povedlo, Daichi. Ale teď ukáže čas jak moc vážně tu svou omluvu myslel." Domluvila jsem. "Rozumím." Řekl Daichi. "No každopádně má Tsukishima u mě vroubek a to pořádný. Nebýt Yamaguchiho už by letěl." Dodal Daichi.

"Ten kluk je magor." Pronesl Noya naštvaně. "Ne, ten kluk ho má rád. Záleží mu na něm a to bez ohledu na to jestli je to vzájemné." Vyvrátila jsem jeho tvrzení. "Já si myslím, že Tsukki ho svým způsobem má taky rád." Zamyslel se nad tím Suga.

"No nic já nevím jak vy, ale jdu domů." Oznámil nám Tanaka. "Počkej ještě. Je jasné, že Tobio nebude moct hrát zítřejší zápas. Takže se musíme dohodnout jestli to zrušit nebo to odehrát." Zastavil Tanaku Daichi. "Já jsem pro zrušení." Ozval se hned Shouyou. "Nechci hrát bez Tobia." Přidal svůj důvod. "Blbost, zvládnete to i beze mě. Já jsem pro odehrát." Ozval se Tobio. "Jaký máš názor ty, zlato?" Zeptal se Daichi. Suga se podíval na tým. "Souhlasím s Tobiem. Odehrát." Rozhodl se Suga. "Počkat něco mi uniklo?" Ozval se Noya zmateně. Já se zasmála. Čekala jsem nějakou reakci, ale ten jeho šokovaný výraz mě dostal.

"Tak tady se schovávate a všichni." Vlítla do místnosti Misaki. "Pro boha, Misaki, promiň, já zapomněl. Moc se omlouvám." Začal se omlouvat šokovaný Shouyou. "Co se ti stalo?" Prohlížela si Misaki Tobia. "No. Upadl jsem." Odpověděl ji váhavě Tobio. "Tak šikovně, že sis udělal monokl, rozsekl ret á ... narazil žebra?" Neskočila mu na to. "Co se tady řeší?" Zeptala se aby byla v obraze. "Zítřejší zapas." Dodal Asahi. "A co je s ním? Snad to nechcete odpískat?" Zeptala se Misaki.

"Počkám venku." Oznámila jsem Tobimu a políbila ho. "Dobře." Souhlasil. Přistoupila jsem k Misaki a vzala ji za ramena. Otočila jsem ji směr východ a vytlačila ven.

Venku se na mě nechápavě a trochu naštvaně podívala. "Teď nechápu proč řeší ten zápas, vlasně nechápu celou tuhle situaci." Řekla Misaki. "Co se stalo?" Zeptala se. Bála jsem se, že se zeptá, ale spíš by mě zarazilo, kdyby se nezeptala. "Misaki, neptej se nechci ti lhát, ale jsi všímavá takže, si umíš dát dvě a dvě dohromady. Jen o tom nemluv. Ano?" Vysvětlila jsem ji. "Aha. Teď už to chápu. Mlčím jako hrob." Řekla už klidnějším hlasem.

Chvíli po nás vyšli kluci. Tobia podpíral Noya. Hned jsem k nim přistoupila a převzala si ho. "Jak jste se rozhodli?" Zeptala se Misaki. "Zápas bude." Oznámil Daichi.

Za chvíli k nám přijelo auto. Vyskočila z něho vyděšená Miwa. "Tobio, jsi v pořádku?" Ptala se vyděšeně a důkladně si ho prohlížela. "Jo, jsem." Odpověděl ji Tobi. Pomohla jsem mu do auta a podívala jsem se na Sugu. Pokýval hlavou na souhlas a já nasedla do auta a sedla jsem si vedle Tobia. "Jedeme do nemocnice." Oznámila nám Miwa a začala couvat na cestu. "Ne. To je zbytečné." Protestoval Tobio. "To teda není. Musí se na tebe podívat lékař." Argumentovala jsem. "Zase jste se proti mě spikly?" Zavtipkoval a chtěl se zasmát, ale ta bolest ho odradila.

"Co se stalo?" Zeptala se Miwa a odbočila směrem k nemocnici. "Co myslíš. Jeden kluk mi dělal do holky. Tak jsem mu to vysvětlil." Řekl jednoduše Tobio. "Aha. Je na tom alespoň hůř než ty?" Zeptala se Miwa se smíchem v hlase. "No jak se to vezme." Odpověděl Tobio. "A prosím tě už to neřeš." Okřikl ji. "Dobře." Poznamenala a zaparkovala auto na parkovišti před nemocnici.

Seděla jsem s Tobim na příjmu. Miwa šla za sestrou vypisovat potřebnou dokumentaci pro příjem. Držela jsem Tobia za ruku.
"Shinju, musím se ti omluvit." Začal Tobio a jemně mi zmáčkl ruku. Nechápavě jsem se na něho podívala. Naše pohledy se střetly. Zvedla jsem ruku a pohladila ho po tváři. "Za co? Za to, že jsi mě zase zachránil." Zeptala jsem se a cítila jsem jak se jedna slzička vydrala ven. Nechápavě se na mě podíval. "Měla jsem strach." Přiznala jsem se tiše. Mlčky mě objal a políbil. Objala ho na zpět. "Miluji tě, Shinju." Zašeptal mi do ucha. "I já tebe, Tobio." A neposedné slzičky mi stékaly po tváři a utíraly se Tobiovi do mikiny.

*Ahoj zlatíčka, tady máte pokračování naší Shinju. Snad se vám bude líbit. Krásné počteníčko.💞💞💞*

Shinju Kde žijí příběhy. Začni objevovat