Seděli s Voxem naproti sobě v jídelně. Po tom tréninku měli oba dva pořádný hlad a tak si zašli na nějakou svačinu. Ovšem ani jeden nevěnoval pozornost tomu druhému naproti. Každý měl své vlastní starosti a myšlenky, se kterými se potřeboval vypořádat. Anně se neustále hlavou motala otázka ohledně Valentina a Voxe. Lépe řečeno jejich vztahu. Vox zase pro jistotu přemýšlel o samotném Valentinovi, jak zareaguje až uvidí v jeho pokoji prázdnou postel a lidskou dívku nikde poblíž.
Dívka měla ale také své další otázky, na které hledala odpověď. Teď v tuto chvíli je však nemohla vyřešit.
Vzhlédla od svého sendviče k Voxovi. Něco jí na něm nesedělo. Bylo velice podivné, že jí pomáhá. Sice jí řekl svůj důvod, ale i tak mu nevěřila. Když byl živý páchával hříchy, jak by mohla někomu takovému věřit. Byla si vcelku jistá, že je i podobný v chování Valentinovi.,,Přece mi neublíží, že ne? Určitě nechce naštvat Valentina," snažila se sebe sama uklidnit.
Démon si všiml dívčiných očí upřených na jeho osobu a bylo mu to celkem nepříjemné: ,,Na co čumíš?'' vyštěkl na ni.
,,N-na nic,'' vykoktala rychle Anna, sklopila své oči a dál se věnovala svému jídlu.
Vox se nad tím ušklíbl a obrátil svou pozornost zpět k mobilu a hamburgeru.
Dívka ho ještě chvíli potají pozorovala, ale potom si řekla, že se ho optá zda už může odejít, jenže v ten okamžik se ozvala strašlivá rána. Anna nadskočila a snažila se najít zdroj toho hluku. Vox vyskočil ze židle, stál v obranné pozici a rozhlížel se kolem sebe. Když však nalezl zdroj hluku stejně jako Anna na obrazovce se mu objevila kapka potu. Ve dveřích jídelny stál Valentino a vůbec nevypadal šťastně. Hned, jakmile můří démon spatřil Annu s Voxem, se k nim vydal rázným krokem.Dívka pohlédla z Valentina na Voxe. Poprvé za celou dobu ho viděla takhle vyděšeného.
V tu samou chvíli ji, ale Val silně chytil pod paží a zvedl ji na nohy: ,,Tohle jsme si nedomluvili Voxxy,'' promluvil k už tak vyděšenému démonovi, ,, krást mého mazlíčka, i když jsi věděl, že měl tu nehodu.'',,Tsk. Nehodu? Moc dobře víš, že to nehoda nebyla,'' Vox zatnul pěsti, došel až k démonu můry a tišeji mu zašeptal do ucha, ,, a ty moc dobře víš, že můžu použít své prostředky, aby všichni tady v pekle věděli o tvém malém lidském mazlíčku~. ''
Anna z jeho tónu byla vyděšená a zároveň zaražená: ,,Jestli se mu podaří sdělit celému peklu, že se nacházím u jednoho ne moc oblíbeného vládce, tak to bude můj konec," pomyslela si a jen vyslala k nebi tichou modlitbu, aby Valentino neudělal žádnou hloupost.
Valentino se nad tím ušklíbl: ,,To mi říká někdo jako ty, démon který tady za mnou dolízal a škemral o mou přítomnost. S tím můžeš jít leda tak do p*****,'' sklonil se k němu a zašeptal, ,,nebo chceš, aby o našem malém vztahu, věděl někdo další~?'' s Voxem to viditelně škublo. Neřekl na to však nic. Jen letmo pohlédl do Valentinových očí, skrytých za růžovými obroučkami a beze slova opustil po*no studio.
Valentino se s vítězným úšklebkem díval na dveře, kudy odešel Vox.
Poté však sklopil svůj pohled dolů na Annu, která se třásla strachy, protože měla obavy z toho, co se bude dít dál.,,Ale no tak zlato, nesluší ti takový vyděšený výraz na tvém sladkém obličeji,'' vzal ji za bradu a donutil ji, aby se mu podívala do očí.
Její oči však těkaly ze strany na stranu, takže se přímému očnímu kontaktu vyhnula. Díky tomu to však démona přestalo bavit a frustrovaně si povzdechnul. Pustil jí bradu a hrubě ji chytil za zápěstí. Dívka vykřikla šokem a bolestí. Valentino ji táhl pryč z jídelny, někam hlouběji do budovy.
ČTEŠ
Hell like prison
Fanfiction[fanfiction Hazbin hotel] Anna si žije báječný život. Má rodinu skvělou kariéru před sebou a nechtěla by nic měnit. Jednoho dne však její rodina onemocní a ona se snaží najít pomoc. V živém světě jí však nikdo nic pomůže a tak si pomoc najde někde...