Anna neměla ponětí, jak má reagovat. Za sebou však uslyšela zavrčení. Rychle se otočila ke zdroji tomu zavrčení. Mučitel, stále opřený o kuchyňskou linku, na ni vrhal vražedný pohled, tak silný, že Anna měla pocit, že se jí za chvíli podlomí kolena. Jen polkla knedlík, který se jí vytvořil v krku a otočila se zpátky na Igora.
,,J-já jsem A-Anna,'' představila se mu a doufala, že ji jeho bratr nezabije.
Igor se tomu ovšem jen zasmál, ale hned poté vrhl na svého bratra vraždící pohled. Z toho dívka usoudila, že se asi moc v oblibě nemají.
Pak ale opět pohlédl na Annu: ,,Těší mě. Teď se prosím najez, pak budeme pokračovat,'' promluvil na ni mile. Poté došel ke svému bratrovi, hrubě ho popadl za paži a odvedl ho pryč z místnosti.
Dívka byla z celé té scény vyděšená. Na místo jednoho démona, teď bude muset přežít dva, navíc kteří se navzájem moc nemusí.
Podívala se zpět na svůj moučník, od kterého před tím zvedla zrak: ,,Možná je to poslední jídlo, co budu moct jíst," pomyslela si a začala opět jíst.
V ten moment, kdy vložila další kousek moučníku do úst, se domem ozvala strašlivá rána. Dívka nadskočila a vyděšeně se podívala na dveře od místnosti, kde vešel Igor se svým bratrem. Slyšela křik a rány. Jako by házeli s věcmi okolo sebe.
Rychle dojedla moučník, vstala a začala se rozhlížet okolo sebe. Musela najít cestu ven. Nemohla tady zůstat. Oba dva ti démoni za dveřmi musí být vražední maniaci. To i život s Valentinem bude stokrát lepší.
Uviděla dveře, kterými sem přišli. Přispěchala tedy k nim a pokusila se je otevřít. V tu chvíli ji však zasáhla strašná bolest. Nevydržela to a zřítila se k zemi. Víčka sevřela a snažila se ten pocit potlačit.
Před očima se jí ovšem objevil obraz. Viděla stůl ve Valentinově kanceláři. Měla položené ruce na stole a mezi nimi byla smlouva. Když se lépe zaměřila, zjistila, že je to její smlouva.
V hlavě se jí začaly objevovat myšlenky, které nebyly její: ,,Sakra. Proč jsem si ji ku*va nechal vzít? Proč? Vlastně znám odpověď. Protože jsem pitomec. Teď ji už nemůžu ani cítit. Nebo můžu ale slabě. Vůbec mě neuklidňuje, že cítím, že má strach. Do prdele proč?" chytila se za hlavu. A začala s ní mlátit o stůl.
Už to nedokázala dále snášet tu bolest, a tak, i přes to že ji samotnou bolelo otevřít oči, je násilím otevřela. Její srdce bilo jako splašené a její oči se rozšířily strachem, když přímo před svým obličejem spatřila dva páry bot.
Opatrně zvedla zrak. Její oči se setkaly s očima jejích věznitelů. Už ani na Igorově tváři nebyl přátelský úsměv.
,,Říkal jsem ti, že začínají mezi sebou cítit emoce. Je teď pro nás ještě víc nebezpečná,'' utrousil mučitel.
,,Já vím. Gregore, připrav jí pokoj. Očividně s námi spolupracovat nebude, tak my nemusíme být mílí,'' poručil mu Igor a mučitel, alias Gregor, opustil místnost.
Anna se chtěla postavit, ale její tělo ji nedovolilo ani posadit se. Zrychleně dýchala a snažila se něco vymyslet.
V uších se jí ale rozeznělo šustění látky a pak následovala bolest na pravé tváři. Sykla jinak žádnou reakci neměla.
O ucho se jí ústy otřel Igor: ,,Mohli jsme být přátelé ale vypadá to, že ty o to očividně nestojíš. Raději budeš s ním,'' a odstoupil od ní.
Myslela si, že ji dá pokoj ale zmýlila. Napřáhl nohu a silně ji kopl do břicha. Dívka v šoku vykřikla.
Nebyla to ale poslední rána. Hned za ní přišla další a další. Skončilo to až ve chvíli, kdy do místnosti vstoupil Gregor. Zašeptal svému bratrovi něco v tom smyslu, že už to stačí, popadl ubohou dívku a hodil si ji přes rameno. Z této pozice si ještě všimla, jak po ní vrhl Igor ,milý' úsměv a pak nastala tma.
V p*rn studio
Démon můry naštvaně pochodoval po kanceláři. Cítil se nesvůj, jako by mi kus z jeho osobnosti chyběl. Věděl, že to způsobuje to pouto. Kdyby však věděli ostatní okolo něho pravý důvod, proč ho vytvořil, jenže to si vezme s sebou do hrobu.
Náhle ho však zasáhla ostrá bolest. Snažil se to vydržet, ale nešlo to. Rychle se posadil do křesla a chytil se za hlavu. Měl pocit, že se mu každou chvíli rozskočí. Pevně semknul víčka k sobě, ve snaze utéct velké bolesti v realitě.
V tu chvíli se mu před očima zjevil obraz.
Ležel na zemi a před sebou viděl dva páry bot, když zvedl zrak, jeho oči se setkaly s očima bratrů. Tentokrát tam ale nebyla ani špetka laskavosti.
Něco na sebe mluvili, ale nerozuměl jim. Jeden z nich odešel.
Ten druhý mu vrazil a poté se otřel o jeho ucho a řekl: ,, Mohli jsme být přátelé ale vypadá to, že ty o to očividně nestojíš. Raději budeš s ním,'' a odstoupil od něho.
Poté se ale napřáhl a kopl ho do břicha.
A tohle mlácení se neustále opakovala.
Nechtěl to už dál snášet. I přes bolest otevřel oči a rozhlížel se kolem sebe.
Byl zpátky ve studiu.
,,Sakra. T-to musela být ona," a rychlým krokem opustil místnost.
ČTEŠ
Hell like prison
Fanfiction[fanfiction Hazbin hotel] Anna si žije báječný život. Má rodinu skvělou kariéru před sebou a nechtěla by nic měnit. Jednoho dne však její rodina onemocní a ona se snaží najít pomoc. V živém světě jí však nikdo nic pomůže a tak si pomoc najde někde...
