7.Pomoc

190 13 2
                                    

Vox donesl Annu do šatny, kde ji následně posadil na židli a sám se začal přehrabovat v oblečení kolem. Dívka radši neříkala nic.
Vzpomínky na Voxovu moc byly příliš živé na to, aby se pokusila jen promluvit.

Místo toho se snažila v mysli urovnat všechny myšlenky: ,,Už přestávám rozumět úplně všemu. Ale musím si v tom aspoň trochu udělat systém. Val mnou nejdřív hodil o zeď, při čemž jsem si přivodila otřes mozku, jenže o mne poté celou dobu staral. Nevím, jaký měl k tomu důvod, ale zkusím ho zjistit. A pak tady máme Voxe. Hned při našem prvním setkání na mě použil svůj styl mučení. A teď? Teď jsem s ním uzavřela ústní smlouvu. Co ho k tomu vedlo? Chtěl jen zneužít toho, že jsem teď bezmocná? Nebo počkat vlastně je mi teď mnohem líp. Ale to si myslím, že je tou smlouvou. Tak mě teďka ještě napadá, co za vztah má vlastně s Valentinem?"

Podívala se démona. Nevěděla, co si o něm má myslet. A všechny ty události ji vedli k jedné otázce- Jaký má vztah s Valentinem? Tato otázka se jí drala na jazyk, ale bála se ji položit.

Démon konečně našel mezi ramínky něco, co by se dalo použít, a tak se vrátil k dívce.
Díval se na oblečení ve své ruce a nakonec vzhlédl k ní.

Vox už si všiml při svých mučících procesech, jak se lidé chovají, když mají otázky. Proto si všiml, že dívka má něco na mysli.

,,Na co se mě chceš zeptat?'' řekl otráveným tónem.

,,J-já jen jen jsem..'' začala.

,,No?'' řekl se zvednutým obočím. Pokud se tomu dalo říkat zvednuté obočí.

,,J-jen jsem chtěla vědět, '' polkla, ,,jaký je vztah mezi tebou a Valentinem.''

S Voxem to viditelně škublo.

,,J-jestli je to moc vlezlá otázka, t-tak se omlouvám, '' řekla vyděšeně.

Vox se zasmál: ,,Nejseš tak blbá, jak jsem si myslel. Skvělá rozehra, '' nastala pomlka, ,,víš, kdysi byl Val naprosto skvělý. Byl to můj nejlepší přítel, ale zároveň jsme spolu měli hodně intimní vztah.''

,,A sakra. Takže oni jsou milenci," pomyslela si Anna, ,,Bože, proč já jsem se jen ptala?"

Vox si všiml změny v dívčiném postoji: ,,Došlo ti to, co? Ale upozorňuji, že to BYLO. Nic takového už mezi námi není.''

Anna kývla, už ji to trošku dávalo smysl. Zřejmě má možná nevyřízené účty a teď má příležitost, jak ho donutit pykat.
Démon jí podal oblečení a pokynul jí, aby se převlékla. Ona ani na chvíli nezaváhala a rychle přešla ke kabinkám, což jí potvrdilo její teorii, že musel použít něco použít k urychlení zotavení.

Musela uznat, že Vox měl dobrý styl, co se týče oblečení. Navíc jí i vyhovovalo, že to není růžové, jak byla zvyklá u Valentina.

Když se však převlékala zavadila rukou o něco na krku. Nechápavě se tedy toho místa dotkla. Samozřejmě to byl obojek.

,,Já se té zatracené věci snad nikdy nezbavím," pomyslela si.

Nově oblečená vyšla směrem k Voxovi. Démon si ji prohlížel. Nebyl zrovna nejlepší módní expert, ale snažil se, aby to dívce vyhovovalo. Hlavní bylo, aby se v tom mohla dobře pohybovat.

Spokojen s jejím vzhledem, ji popadl za zápěstí a vyšel s ní z místnosti. Vydal se spletitými chodbami po*n studia a schválně chodil většími oklikami. Chudák Anna se nedokázala vůbec orientovat, proto usoudila, že bude lepší, když se nebude pokoušet o útěk nebo o něco podobného. 

Hell like prisonKde žijí příběhy. Začni objevovat