Valentino ještě chvíli hleděl na svého přítele ale poté se zvedl a vydal se z místnosti pryč. Vox se na něho nechápavě díval.
,,Hej Valentino a co ta holka?!'' zařval po něm.
Valentino po něm hodil naštvaný pohled: ,,Nemůžu být v tohle stavu. Jestli by mě někdo viděl, tak jsem mrtvý. A ona to zvládne, po ní nikdo nejde,'' odfrkl si a opustil místnost.
Vox se ještě chvíli díval na mizející můru a vydal se k bezvládnému tělu dívky. Prohlížel si ji odshora dolů a potom řekl: ,,V tomhle si musíš poradit sama, '' a odešel z místnosti.
Uplynulo několik dní a Anna byla stále ve sklepě, nebo kde to vlastně byla.
Už se dávno probudila a když viděla, že Valentino je pryč, byla děsně naštvaná. Nenáviděla toho démona, čím dál víc, ale nemohla říct ani ň. Stále se bála o svou rodinu. Kdyby něco provedla, Valentino by byl schopný tu smlouvu porušit.
,,Že já blbec jsem tu smlouvu podepsala," opakovala si neustále v hlavě.
Už to byly asi čtyři dny, co tam tak visela na zdi, když uslyšela kroky z chodby. Hned je poznala a zamračila se.
Byl to Valentino.
Po chvíli uslyšela chrastění klíčů a vrzání dveří.
,,Ahoj Anno, jak pak se máš~?'' optal se.
Anna mlčela, neměla náladu mu odpovídat na takové blbé otázky.
,,Jak mi asi je? Sám to vidí ne? Kdybych se nebála, že by porušil tu smlouvu, tak mu to řeknu, ale radši nebudu riskovat."
Valentino se ještě chvíli díval na Annu a pak pochopil, že s ním komunikovat nechce. On věděl, že s ním nebude chtít mluvit. Však měl taky spoustu práce.
Dívka pro něho byla jako klenot. Byl prvním vládcem v pekle, který měl člověka jako svého mazlíčka a on se rozhodně nechtěl své pozice vzdát. Akorát ho mátlo, že k ní asi cítí nějaké city. To by mohl být problém. I když.......kdyby si ji vzal za manželku, tak by ho to zase vyzvedlo. No tohle si ale musí ještě promyslet.
Místo toho se vydal směrem k dívce. Ta na něho vrhla naštvaný pohled.
Došel k ní, dal jí prst pod bradu a začal si prohlížet její zranění. Na obličeji byly jen povrchová, proto se přesunul k trupu.
To už Anna ale nedokázala vydržet a vykřikla: ,,Hej to nesmíš!''
Valentino zvedl svůj pohled od jejího vyhrnutého trička k ní: ,,Vážně? A pročpak? Pokud si dobře pamatuji, tak si se mnou podepsala smlouvu a v ní stálo, že mi patříš. Takže cukře, já si s tebou můžu dělat, co chci,'' a už se s jejím tričkem vůbec nepáral a serval ho z ní.
Dívka překvapeně vykvikla. Měla neskutečné štěstí, že měla aspoň podprsenku, jinak by byla do půl těla.
Valentino se nad tím vítězně ušklíbl. Teď si mohl prohlédnout veškerou škodu, co byla na jeho mazlíčku.
Na pažích měla několik bodných ran, což Valentina překvapilo, že nevykrvácela. Jinak měla na trupu šrámy po úderech bičem.
Přesunul pohled níže. Kalhoty jí nehodlal sundávat, protože věděl, že až by ji pustil, tak ho s velkou pravděpodobností zabila. Proto jen zhodnotil, že bude mít nějaké řezné rány.
Potřeboval ale zjistit, jak reaguje na jednotlivé rány. Zvedl tedy svou paži a dotknul se její paže. Anna sykla bolestí.
,,Hmmmm. Tak tady asi bude problém. Když jí to ale ošetřím a poté obvážu, mělo by to být v pořádku," pomyslel si Valentino.
ČTEŠ
Hell like prison
Fanfic[fanfiction Hazbin hotel] Anna si žije báječný život. Má rodinu skvělou kariéru před sebou a nechtěla by nic měnit. Jednoho dne však její rodina onemocní a ona se snaží najít pomoc. V živém světě jí však nikdo nic pomůže a tak si pomoc najde někde...
