Hell like prison

24.Odhalení

Když se probudila, usoudila, že je asi tak devět hodin ráno, podle slunce, které prosvítalo skrze malé okno. Posadila se, protáhla a k jejímu překvapení se cítila vcelku odpočatá.
Její nálada se ale hned zhoršila, když uslyšela chrastění klíčů v zámku dveří. Nechtěla však skončit překvapená tím, že na ni někdo zaútočí zezadu a tak se točila ke dveřím, ve kterých se objevil Igor.

Byl ve zvláštním postavení a Anně to něco připomnělo. Něco, co už kdysi viděla, proto se ho opatrně zeptala: ,,Igore, neznáme se už? Myslím tím před tím, než jsem tě tady potkala ve vašem domě,'' zeptala se ho a napjatě čekala na jeho odpověď.

S démonem to viditelně trhlo, pak se ale na jeho tváři objevil malý nepatrný úsměv: ,,Takže jsi na to přišla?'' optal se pobaveně.

Dívka svraštila nechápavě obočí: ,,Na co jsem přišla?'' 

,,No na to, že jsem odstartoval celé to tvoje dobrodružství tady dole. ''
Annin výraz se nezměnil, avšak i když stále nechápala, neměla z toho vůbec dobrý pocit. Igor byl z její nechápavosti hořce zklamán, jen si však povzdechnul nad její nevědomostí, ale poté lusknul prsty.

V místnosti se objevil růžový obláček a z něho vystoupil červeno-růžový načechraný démon.

Anna vytřeštila oči na stvoření před sebou. Okamžitě si vzpomněla na jejich první setkání. (pozn. autora: kdo neví o čem je řeč, tak se jedná o démona, který se objevil hned, co Anna dodělala rituál)

Na jeho tváři se objevil široký úsměv. V tom se ale rozletěly dveře a v nich stál Gregor s velmi nasraným výrazem.

,,Ku*va já jsem-'' zarazil se uprostřed věty a podíval se odshora dolů na svého bratra: ,,no to si děláš prdel, ne? Už zase máš podobu matky?''

,,Ale no tak. Zkazil si mi překvapení,'' udělal smutný obličej Igor a věnoval svému bratrovi pohled plný nenávisti.

Gregor se podíval na Annu, která předjížděla pohledem z jednoho na druhého.

,,Aha, takže ona už pochopila. No nic nebudu rušit," otočil se na patě a chystal se odejít, ,,jen jsem ti přišel říct, že Valentino je dost nasraný a obrací celé Pentagram město naruby, jen aby našel naši malou Annu,'' a odporoučel se pryč.

Igorův úsměv zmizel společně s jeho bratrem. Otočil se zpět na dívku a vrátil se zpět do své podoby.

,,P-proč si to udělal?'' zeptala se ho roztřeseným hlasem Anna.

,,Proč?'' optal se pobaveně, ,,protože toužím po tom stát se vládcem. Dlouho jsem zkoumal všechny z nich, abych našel aspoň jednoho, který by se dal snadno porazit. Pak jsem našel Valentina. Byl snad nejlehčí. Ano, sice má výbornou mušku a umí to s pistolemi a má ten svůj růžový kouř, ale já mám černou magii. Vzal jsem si podobu své matky a upravil ji do mužské. Když jsem to zdokonalil, oznámil jsem svému bratrovi, co mám v plánu. Naprosto souhlasil.
A tak jsme tedy rozjeli náš plán. V utajení jsem začal pracovat pro Valentina.
Pracoval jsem pro něj dlouho, ale stále se nic nedělo, chtěl jsem to vzdát, když ses objevila ty,'' ukázal na ni prstem a usmál se, ,,víš, Valentino si nechodí pro duše posílá pro ně nás. Své zaměstnance. Tentokrát to vyšlo na mě. Teleportoval jsem se tedy na místo, kde proběhl rituál a skrz kouř jsem spatřil tebe. Byl jsem překvapený, ale nedal jsem nic najevo. Když jsem zjistil, že chceš pouze zachránit svou rodinu, věděl jsem, že ty budeš to, po čem bude Valentino pást. Dobrá duše, která se obětuje pro druhé, prostě naprosto úchvatná reklama na sebe sama. Jakmile si mi to dovysvětlila, vrátil jsem se celý nedočkavý zpět za Valentinem.
Viděl jsem, jak mu to šrotuje v té jeho nabubřelé hlavě po té, co jsem mu sdělil důvod tvého vyvolání. Tvou krev už měl tak co? Podal mi jen smlouvu a poslal mě zpět.
Byl jsem zcela překvapen při svém návratu do lidského světa, že jsi stále na svém místě a ani náznak útěku se v tvých očích nenacházel, což mi potvrdilo, že je ti jedno, co se s tebou stane.
Tvé dotazy po přečtení smlouvy, mě naprosto pobavily. Nebyla jsi tak hloupá, jak jsem si zprvu myslel. Po zodpovězení otázek a podepsání smlouvy, jsem tě odvedl za ním, ale všiml jsem si krabičky, co měl na gauči. Věděl jsem, co v ní ukrývá, ale i přesto jsem odešel za svým bratrem a začali jsme chystat plán,'' popsal jí jejich první setkání.

Anna na něho koukala s otevřenou pusou a v očích měla údiv. Tohle opravdu nečekala. Teď měla pocit, že všechno se točí okolo ní, ale ona se nesmí rozhodovat vůbec o ničem. V pekle je skoro rok, ale zatím nebyl jeden jediný den, který by byl, alespoň v rámci možností, normální. Nebo možná ty tři první dny byly celkem normální. Jinak nic.

,,Hádám, že mě chceš jen využít,'' řekla potom potichu poté si vypočítala své možnosti.

,,Ano i ne,'' řekl tajemně, ,,použiju tě jen na vydírání, aby ze mě udělali overlorda a pak tě s velkou pravděpodobností zabiju,'' škodolibě se usmál.

Dívka ztuhla. Pokud ji zabije, tak bude v pytli. Stala by se démonem a zůstala by tady navždy, žádné šance na vykoupení.

Démon se usmál a užíval si strach z jejího uvědomění. Chtěl ji nechat samotnou, ať se utopí ve svém strachu o svou duši, a proto se zlým úsměvem na tváři odešel z místnosti a potichu zamknul dveře, aby nepřerušil myšlenkový tok dívky.

Anna zůstala úplně o samotě a jen její myšlenky jí dělaly společnost a tím přesně splnila touhy démona, aby se potopila ve svém vlastním strachu. Když to ale sebrala z té lepší stránky, měla teď aspoň čas si trochu zavzpomínat, co všechno prožila, když byla ještě v lidském světě i od svého pobytu dole v pekle. Na mysl jí tím pádem padl i Valentino. Vždyť to on byl důvodem celého tohohle dobrodružství.

,,Valentino....co asi právě v tuhle chvíli dělá? Že by si už našel náhradu za mou maličkost? Nějakou svou zaměstnankyni nebo tak něco? Vlastně nenašel, Gregor říkal, že obrací celé peklo vzhůru nohama jen aby mě našel. Pokud mi teda nechtěl dát jen falešnou naději."

,,Tobě se po mně stýská?" ozval se jí v hlavě důvěrně známý hlas.

,,V-valentino?" optala se opatrně ze strachu, že jde jen o další špinavý trik bratrů.

,,Dlouho jsme se neslyšeli, Anno."

Anna zaplavila v tu chvíli vlna úlevy, ale také štěstí. Konečně, po tak dlouhé době, zase slyšela ten hlas.

,,Jsem tak ráda, že tě zase slyším. Chyběl si mi," byla překvapená sama sebou, jak nad démonem přemýšlela, ale bylo to tak.

,,Také si mi chyběla. Cítil jsem se bez tebe prázdný."

Její nálada se okamžitě přetočila k úplnému opaku radosti: ,,Aha. To se ale cítíš kvůli tomu poutu. Navíc, proč už si tu dávno nebyl? Vždyť teď se mnou mluvíš takže-"

,,Takže tě stopnu. Ano, cítím se prázdný kvůli tomu poutu, ale také je to kvůli emocím k tobě. Když vytvoříš s někým takové pouto, nahrazuje to manželství a lásku.
A nemohl jsem s tebou mluvit. Igor to velice dobře provedl. Zabránil mi v jakékoli komunikaci přes naše spojení. A neboj už vím, co je zač. I ten jeho povedený bratr.
Už vím i vaši polohu. Brzy tam budu. A dovedu tě zpět."

,,C-co? T-ty t-to...," dívka měla slzy na krajíčku, takovou úlevu jí přinesly slova Valentina.

,,Ššš. Neboj se zlatíčko, jakmile budeš zpátky všechno ti vynahradím. Všechnu tu hrůzu, co jsi si prožila od mučení ve sklepě až po dnešek."

Anna to nevydržela a rozplakala se. Sice je to hajzl, pedofil a pasák, ale také bytost, co zachránila její rodinu ze spárů viru.

V přízemí se ozvala strašlivá rána, dívka tedy zvedla hlavu a snažila se zjistit, co se to děje. Brzy po ráně se ozvaly zvuky boje. Do popředí těch zvuků se dostal dupot a běh po schodech a kroky byly čím dál blíž k jejímu vězení.