Valentino nic nenamítal. Donesl laptop na stůl a nechal ji ať si dělá, co chce. Však nemá finanční potíže.
Anna prohledala všechny internetové stránky. Pro Velvet objednala plyšáka, co vypadá jako cukrář. Voxovi objednala tablet v modrém designu. Angel dostane pelíšek pro svého mazlíčka. Cherry set mini bombiček. A dárek pro Valentina bude překvapení. Ještě si do košíku nacházela balicí papír a ozdoby.
Pak se otočila na Valentina: ,,Jaká je tohle ulice?''
,,Odstup,'' řekl jí a sám to tam naklikal. Anna si však byla jistá, že nevěděl, co z toho je jeho dárek. Nebo spíš si myslela, že za to, jak se k ní chová, tak si myslí, že žádný nedostane žádný nedostane.
,,Hotovo,'' prohlásil a šel si zase dělat své.
,,Děkuji," poděkovala a také si šla po svých. Už měla kontakt na Angela a tak se s ním rozhodla psát, protože nic jiného v danou chvíli ji nenapadlo.
Anna:
Ahoj Angele.
Angel:
Ahoj maličká. Jakpak se máš?
Anna:
Dobře. Podařilo se mi objednat dárky na Vánoce. :-)
Angel:
Tak to se máš. Já ještě nezačal. Doufám, že tam mám taky něco. :-D
Anna:
Samozřejmě. Tebe jsem nemohla vynechat. A Cherry taky.
Angel:
No tak až jí to povím, tak ti bude chtít nějaký sehnat.
Hele řekni mi tvé záliby a oblíbené věci.
Anna:
A co když ne? O:-)
Angel:
To není fér :( Já ti své řekl. :'(
Anna:
No dobře. Ráda si čtu a občas se koukám na anime. Taky mám ráda takové kamínky, co jsou pěkně barevné
Angel:
Teď jsi mi vnukla nápad. Díky:-*
Anna:
To jsem zvědavá :-)
Angel:
Nech se překvapit ;-)
Anna:
Dobře
Angel:
Promiň ale musím už jít. Za chvíli mám další natáčení
Anna:
Dobrý. Radši běž jinak to schytáš
Angel:
Pa
Anna:
Ahoj
A konverzace skončila. Na její tváři se objevil nepatrný úsměv. Byla ráda, že si může aspoň s ním psát.
Na rameno ji někdo poklepal. Zvedla zrak od displeje a zahleděla se do rudých očí můry.
,,Pojď, půjdeme to tu trochu vyzdobit,'' zazubil se Valentino.
Dívka na to jen kývla. Přišlo jí to ale zvláštní. Nečekala, že ten svátek skutečně slaví i tady v pekle. Přece jen se jedná o svátek o oslavení narození Ježíše Krista, tak ji to moc nedávalo smysl.
Vyšli z pokoje a Anna pozorovala okolí. Všude byly rozvěšené vánoční ozdoby a i démoni byli kupodivu klidnější.
Všechny ozdoby byly spíše v rudých barvách. Sem tam byla zelená a taky růžová. Nemohly chybět taky srdce.
Šli do kanceláře a začali to zdobit i tam. Valentino zdobil zdi a Anna nábytek.
Musela uznat, že můra má dobrý vkus.
V půlce zdobení se rozletěly dveře a dovnitř se vřítila Velvet, která za sebou táhla Voxe.
,,Ahoj!'' pozdravila energicky.
,,A je po klidu," řekli oba dva najednou.
,,Ahoj,'' pozdravila ji potichu, ale přátelsky dívka.
Valentino něco jen zamumlal a dál se věnoval své práci. Velvet dotáhla Voxe za Valentinem a sama se pustila do práce společně s Annou. Neustále ale kecala. Pusa jí jela celou dobu. Proto byli všichni rádi, když šli na oběd a ona tak měla pusu zacpanou, nemohla rozebírat další témata.
Kolem večera bylo vše přichystané. Anna si všimla, že Velvet pověsila jmelí. Moc tuhle tradici nechápala. Přece jen v Česku jsou úplně jiné tradice než tady. Raději se od toho jmelí držela, co nejdál. I když to totiž bylo několik dní, stále měla na paměti polibek od Valentina.
Došel dokonce i ten balíček, který si objednala ráno.
,,Páni. Nečekala jsem, že to tady bude tak rychle.''
,,A co sis myslela? Jsi v pekle tady si práci ulehčují za pomoci kouzel,'' řekla můra a předala jí balík.
Dívka mu poděkovala a požádala Velvet, aby za ní za pět minut přišla do pokoje.
Ta s tím velice ráda souhlasila.
Anna tedy rychle doběhla do pokoje a otevřela balík. Bylo tam vše. Rychle sebrala plyšáka a schovala ho pod postel. No co, díky dlouhému potahu nikdo nic neuvidí. Také tam ale strčila dárek pro Angela a Cherry. Bůhví, co by ji napadlo.
Po pěti minutách se ve dveřích skutečně objevila Velvet. Viděla, jak se jí zaleskly oči, když viděla jen dárek pro Voxe a Valentina a musela souhlasit, že ty se jim určitě budou líbit.
,,Neboj, pro tebe taky něco mám," usmála se na ni Anna. To se jí okamžitě vrátil úsměv: ,,To jsem zvědavá, co to je, ale teď půjdeme balit," a s novou energií přiskočila k dárkům. Dívka neměla nic proti.
Démon panenky se ale na Annu celou dobu díval. Pořád nechápala, proč je tak hodná, i když je v pekle a většinou jí tady jen ubližují. Takový člověk by měl skutečně jít do nebe. Ale stalo, co se stalo a tak mlčela.
************
Za chvíli byly hotové a zabalené dárky schovali. Potom ale Anna vyhodila Velvet ven s tím, že ještě něco musí udělat. Nekladla odpor.
,,Tak ještě dárky pro Angela a Cherry. Tolik mi pomohli a pokud můj plán selže ,tak ať mají něco, co by mě jim připomnělo."
Opatrně vytáhla všechny ty věci z pod postele a začala je balit. Měla hodně balícího papíru. Pro každého člověka jiný. Velvet měla s lízátky, Vox s blesky, Angel s prasátky, Cherry s třešněmi a Valentino s můrami.
Dobalila poslední dárek a všechny je schovala. Jakmile si byla jistá, že jsou perfektně ukryté, vydala se zpátky.
Bylo tam celkem rušno. Pozítří jsou Vánoce a tak to tady hučelo jako v úlu.
Kancelář byla krásně nazdobená, ale zároveň byla stále dost stylová.
Valentino seděl na sedačce, tak se tedy posadila vedle něho. Naproti nim seděli Velvet a Vox. Anně to dost připomínalo její první den zde v pekle. Naprosto stejná scéna, akorát teď už jí nemůžou tolik ublížit kvůli tomu, že by to cítil i Valentino.
Pohlédla na všechny přítomné. Vypadali naprosto stejně jako tehdy. Valentino si ji stále majetnicky držel u sebe. Vox se tvářil, že každou chvíli někoho zabije a Velvet......stejně praštěná jako před tím.
Stále to pro ni ale nebyl domov. Byla jen pouhopouhou loutkou, jejíž mistr je Valentino.
[Ahoj. Trošku upravím vydávání. Takže asi pondělí, středa, pátek a dnes výjimečně v neděli.]
ČTEŠ
Hell like prison
Fiksi Penggemar[fanfiction Hazbin hotel] Anna si žije báječný život. Má rodinu skvělou kariéru před sebou a nechtěla by nic měnit. Jednoho dne však její rodina onemocní a ona se snaží najít pomoc. V živém světě jí však nikdo nic pomůže a tak si pomoc najde někde...
