(Omlouvám se, že včera nevyšla kapitola, nestihla jsem ji dopsat.)
„Ackerman je ten muž, kterého jsi kreslil během hodiny, viď?" zeptal se a já ztuhl.
„Líbí se ti?"
--------------------------------------------------------
„Vzhledově nevypadá špatně."„Chápu, to jsi prostě ty, kreslíš obličeje lidí, které se ti líbí" řekl s lehkým úsměvem.
„Proč jsi vůbec tady Armine?"
„Zrovna jsem šel kolem a když zítra jdeme na tu párty, tak mě napadlo, zastavit se u tebe" vysvětlil.
„Jestli ti to vadí, tak klidně půjdu" řekl trochu nervózně.
„Proč by mi to mělo vadit?" zeptal jsem se a on nad tím pokrčil rameny.
„Chceš něco na jídlo?"
„Něco bych si dal" přiznal.
„Nechtěl bys objednat pizzu?" navrhl jsem mu a doufal, že s tím nebude mít problém, protože já na ni měl hroznou chuť.
„Jo klidně, šunkovou?" zeptal se a já přikývl.
Tak jsme si tedy objednali pizzu, která nám za hodinu dorazila.
S Arminem jsme vyběhli z bytu, hned jak nám přes telefon oznámili, že jsou dole.
Ani jsme se neobtěžovali s výtahem, prostě jsem to co nejrychleji seběhli.
Když jsme byli před hlavními dveřmi do paneláku, začal jsem si chystat peníze.
Před dveřmi stál rozvažeč pizzy.
Zatímco Armin stál těsně vedle mě a čekal, až se konečně bude moci pustit do té mňamky, já dával peníze rozvažeči.
„Nashledanou" a s těmito slovy jsme se rychlostí blesku vrátili zpátky ke mně do bytu.
Zamkl jsem za námi dveře a přeběhl do obýváku, kde už Armin jedl první kousek.
„Hele říkal jsem, ať na mě počkáš!"
„Smůla" zasmál se a já si sedl vedle něj.
Nečekal jsem ani vteřinu a s chutí se pustil do jídla.
„Ani si nemůžu vzpomenout, kdy naposledy jsem měl pizzu" řekl jsem, když jsme byli po jídle.
„Já ji měl před týdnem" zasmál se Armin a já s ním.
„V kolik hodin je přesně ta párty?" zeptal jsem se.
„Říkal od 10 hodin."
„Kdo to říkal?"
„Jean" odpověděl.
Zbytek večera jsem si povídali a přitom sledovali filmy.
Naše konverzace byla hlavně o pomlouvání pana Ackermana....
Pohled Leviho
Je večer a já se zrovna chystal, jít osprchovat, když v tom mi začal zvonit telefon.Přešel jsem z kuchyně do obývacího pokoje a podíval se, kdo mi volá.
Hange?
Levi: Co chceš?
Hange: Ahoj Levi!
Levi: Ptám se, co chceš?
Hange: Kamarádka mě pozvala na párty jejího přítele a říkala, že si můžu někoho vzít s sebou tak-
Levi: Nejdu.
Hned nato jsem hovor ukončil a šel do sprchy.
Po sprše jsem si vyčistil zuby a měl v plánu dočíst knihu, kterou jsem dlouho odkládal.
Jenže mi opět začala volat Hange.
Nepřijmul jsem jí to aspoň pětkrát, ale pak jsem usoudil, že to pravděpodobně nevzdá.
Levi: Říkám, že nikam nejdu.
Hange: Prosím Levi, slibuju, že si to tam užiješ.
To určitě...
Hange: Co budu dělat, až budu úplně opilá a nebudu se moct dostat domů?
Levi: Nechlastej a všechno dopadne dobře.
Hange: Jenže když tam nebudeš, tak mě nebude nikdo hlídat, co se alkoholů týče, takže-
Levi: Fajn!
Hange: Co?
Levi: Jdu tam, ale nehodlám tam strávit celou noc.
Levi: Nejpozději v 1 hodinu odcházíme, jasný?
Hange: Jo jo.
Levi: Mužů si už konečně číst?
Hange: Jasně, že můžeš.
Hange: Tak uvidíme se zítra Levi.
Ukončil jsem hovor a s knihou si lehl na gauč.
Po hodině jsem to zabalil a šel spát.
Další den-22:37
Dorazil jsem na místo, které mi Hange řekla.„Tohle je ono?" zeptal jsem se sám sebe a vešel dovnitř.
Okamžitě mě ozářila spousta laserů a dalších světel.
Všude šel cítit alkohol a cigarety.
Kam jsi mě to sakra pozvala Hange?
Začal jsem se prodírat davem opilých lidí.
Došel jsem k pultu, kde se dává pivo a začal se vyptávat.
„Byla tu tmavovlasá žena s culíkem jménem Hange Zöe?" zeptal jsem se narovinu jedné servírky.
„Ah Levi tak přece jen si dorazil" řekla rozesmátě.
„Neříkej mi, že ty taky..." povzdechl jsem si a chystal se, zeptat někoho jiného.
„Hange dorazila těsně před tebou, mám pocit, že šla támhle" řekla a ukázala z mého pohledu na pravou stranu místnosti.
„Díky" řekl jsem a odešel hledat tu blbku.
Ale cestou jsem uviděl něco, co jsem nedokázal jen tak přehlédnout...
Eren?
-------------------------------------------------------
Tak tady je konec kapitoly.Doufám, že se vám líbila 🦋💫.
Zatím bye 🌀❤️🐻
ČTEŠ
Soused [Riren/Ereri]✓
Fanfiction„Hej spratku, proč si čmrkáš do sešitu můj obličej?" ozvalo se vedle mě a já mírně nadskočil. Tak nějak jsem tušil, komu tento hlas patří. ------------------------------------------------ Jmenuji si Eren Jaeger a mou pozornost upoutá každý člověk s...