Soused [Riren/Ereri]✓

•11•

Minule jste četli
Dveře se hned nato otevřeli a pan Ackerman se vydal mým směrem.

Proč...

Proč jde ke mně tak rychle?
--------------------------------------------------------
Chytl mě za zápěstí a já jen čekal, co dalšího udělá.

„Jdeme" řekl a vracel se ke dveřím, zatímco mě táhl za sebou.

„Kam?" řekl jsem nechápavě.

„Na místo kde byla ta párty...najít tvoje klíče" vysvětlil.

„To nemusíte, zvládnu to sám" řekl jsem, když se zastavil a pustil mé zápěstí.

„Jdu s tebou" stál si za svým a já raději nic nenamítal.

Z věšáku sundal bundu, kterou po mně následně hodil.

„Obleč si to" řekl a já se na něj nechápavě podíval.

„Promiňte, ale tohle není moje bunda."

„Tvoje je mokrá a jde z ní cítit alkohol, tak si obleč tuhle" řekl a já si ji beze slova oblékl.

Včera jsem to asi hodně přehnal...

To mu nevadí, se o mě tak starat?

Proč mě od tama vůbec odvedl?

Měl jsem spoustu otázek, ale netroufl jsem si, se na ně zeptat.

Když jsme se oba oblékli, vyšli jsme z jeho bytu a zavolali výtah.

„Myslel jsem si, že výtahem nejezdíte" řekl jsem, abych přerušil to trapné ticho mezi námi.

„Nejezdím" odpověděl a hned nato přijel výtah, do kterého jsme nastoupili.

Cítím se špatně za to, že jsem mu přidělal tolik starostí...

Vystoupili jsme z výtahu a následně i z paneláku.

Pan Ackerman se rozešel směrem k černému autu a já ho tupě následoval.

„Pojedeme tam autem" informoval mě.

Otevřel dveře od auta a já do něj nasedl.

To samé udělal on a začal startovat.

„Jak se vám za to mohu odvděčit?" zeptal jsem se po pár minutách jízdy.

„Za co?" řekl zatímco se díval na cestu před námi.

„Za to, že jste se o mě tak postaral a teď ještě se mnou jedete pro klíče, které jsem tam zapomněl..." zamumlal jsem.

„To neřeš" odpověděl.

„Určitě není něco, co by jste chtěl?" zeptal jsem se a všiml si, že se jeho výraz ve tváři mírně změnil.

Vypadal trochu...sklesle.

Řekl jsme něco špatně?

„Přestaň mi vykat" řekl po chvíli.

Co?

„A jak vám mám říkat?" zeptal jsem se nervózně.

„Levi...prostě Levi."

Proč si přeje zrovna tohle?

Zbytek cesty jsme si nic neřekli.

Když jsme dojeli na místo, oba jsme vystoupili z auta a vešli do místnosti, ve které se odehrávala včerejší párty.

„Je tu ještě dost lidí" řekl jsem překvapeně.

„A co jsi čekal, že tu po takové noci, bude čisto a nikdo nikde?" zeptal se.

„To zas ne."

„Porozhlédni se tu, já mezitím potřebuju někoho najít" řekl a já přikývl.

Rozešel jsem se k pultu, kde se dává pivo a jiný alkohol.

Nenapadá mě jediné místo, kde bych je mohl nechat.

Pohled Leviho
Musím co nejrychleji najít Hange.

Začal jsem se rozhlížet všude kolem sebe, ale nikde nebyl nikdo, kdo by ji aspoň trochu připomínal.

Ta servírka říkala, že šla směrem k levému rohu místnosti...

Podívám se ještě tam.

Po chvíli jsem si na pohovce všiml té blbky s culíkem a oddychl si.

„Hange vstávej" řekl jsem, ale s ní to ani nehlo.

Chytl jsem ji silně za zápěstí.

„Řekl jsem vstávej!" řekl jsem nahlas a přitom ji zhodil z gauče.

Ona se ihned probrala a začala se zmateně rozhlížet kolem sebe.

„Jé ahoj Levi" řekl a přitom se pitomě pousmála.

Je ještě mimo pomyslel jsem si a pomohl jí vztát.

Přehodil jsem její ruku přes můj krk, aby nespadla a vydal se zpátky za Erenem.

Byli jsme tak deset metrů od Erena, když v tom na něj Hange ukázala a na něco se mě zeptala.

„Ty Levi není to Alex?" řekla a já na místě stuhl.
---------------------------------------------------------
Tak další kapitola je za námi, doufám, že se vám líbila 🦋❤️.

Zatím bye 🌀❤️🐻